Na první pohled připomíná nová ekonomická laboratoř na Masarykově univerzitě obyčejnou jazykovou učebnu se čtyřiadvaceti oddělenými boxy. Zdání ale klame, nově slavnostně otevřená laboratoř je špičkové pracoviště na světové úrovni, kde se bude zkoumat vztah lidského myšlení a ekonomie.

Ekonomická laboratoř se pochopitelně liší od představy klasického výzkumného pracoviště. Pro výzkum lidského chování nejsou potřeba žádné baňky ani přístroje. Stačí jen speciální počítačový program, který dokáže dávat lidem v jednotlivých boxech úlohy a pak zkoumat jejich reakce. "Speciální software dokáže zkoumat například problematiku lobbingu. Nebo daňovou problematiku z pohledu plátce daně," uvedl David Póč, vedoucí oddělení pro strategii a projektovou přípravu.

Dělicí stěny mezi účastníky experimentu může vedoucí projektu stiskem tlačítka odstranit a ovlivňovat tak, jak na sebe jednotliví lidé vidí a jak se navzájem ovlivňují. A za všemi je v zadní části laboratoře zasklená část, z níž vedoucí experimentu sleduje reakce účastníků.

Těmi mohou být samotní studenti nebo dobrovolníci. Podle jejich reakcí na zadané úkoly, například kolik peněz by investovali v určité situaci, se pak provádějí další ekonomické analýzy.

"Ty vedou ke třem závěrům: buď se potvrdí stávající ekonomická teorie. Nebo se ukáže, že teorie nefunguje a my se snažíme dokázat proč a jak je to správně," řekl Jiří Špalek, ředitel Ekonomické laboratoře Masarykovy univerzity. Třetí přínos ekonomických experimentů podle něj spočívá v tom, že dokážou předem namodelovat plánovanou situaci, například změny v sociální politice. "A najednou zjistíme, že pomocí velmi malých změn dokážeme přinést významná zlepšení," dodal Špalek.

Do čtyřiadvaceti boxů budou usedat buď studenti, nebo najatí dobrovolníci. Rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco budou se získanými výsledky dál pracovat, dobrovolníci si podle svých výsledků budou rozdělovat skutečné peníze. "Tím chceme docílit toho, že se každý bude snažit reagovat na naše podněty co nejlépe, protože čím lepší řešení použije, tím více dostane peněz," řekl Špalek. Nepůjde však o horentní sumy, sazba za hodinový experiment se bude podobat běžné hodinové mzdě.

Využití dobrovolníků umožní zkoumat i jiné "mozky" než jen "ty ekonomické". Tím se může výzkum opřít i o demografická data nebo zjišťovat, jak na ekonomická řešení nahlížejí jednotlivé profese. "Je to interdisciplinární experimentování, využije jej například i medicína při řešení aktivity mozku," uvedl Póč. 

"Zároveň je třeba vědět, kdy hrají v ekonomickém rozhodování svoji roli emoce," doplnil Špalek.

Slavnostního otevření na brněnské Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity se zúčastnil i americký profesor ekonomie James Alm z Tulane University v New Orleans. Ten se ve svém profesním životě zaměřuje právě na výzkum otázek spojených s veřejnou ekonomií, zejména s daňovými úniky. Alm označil brněnskou laboratoř za velmi přínosnou pro ekonomické experimenty. "Lidí na ulici se nemůžete jen tak zeptat, jak platí daně. V tomto směru je tato laboratoř jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděl," řekl Alm.

Projekt vyšel na 12 milionů, přispěla na něj Evropská unie.

První ekonomické laboratoře začaly vznikat v 70. letech. Rozvíjet se začaly až v 90. letech, kdy jejich obliba při ekonomických výzkumech přišla postupně z USA i do Evropy.