Předlužené Řecko příští rok nesplní podmínky záchranných programů, které zemi pomohly odvrátit bankrot. Vyplývá to z nové predikce zveřejněné ve středu Mezinárodním měnovým fondem, upozornil řecký deník Kathimerini. Zemi tak hrozí, že bude muset případný rozpočtový výpadek ve výši 2,3 miliardy eur nahradit dalšími výdajovými škrty. Ty se spustí automaticky, pokud země nedosáhne plánovaného přebytku.

Primární rozpočtový přebytek Řecka, jenž nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, a ukazuje tak, zda je stát schopen vybrat dost peněz na svůj vlastní chod, by měl podle odhadu MMF v roce 2018 dosáhnout 2,2 procenta HDP. Evropské instituce přitom očekávají primární přebytek 3,5 procenta, se kterým počítá také návrh řeckého rozpočtu na příští rok. Tato úroveň přebytku je zároveň obsažena v podmínkách třetího záchranného programu. Z něj Řecko od roku 2015 do příštího roku postupně vyčerpá 86 miliard eur.

Pro země eurozóny, jež Řecku peníze v záchranném programu poskytují, jsou nové odhady důležité i proto, že by mohly ovlivnit postoj MMF. Ten se dosud na třetím záchranném programu finančně nepodílí a stále zvažuje, zda se zapojit. Zástupci MMF považují dluh za neudržitelný a upřednostňují jeho částečné odepsání.

Země eurozóny jsou naopak proti a škrtnutí části dluhu odmítají. Například německá politická strana FDP, která po volbách pravděpodobně vytvoří koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, podmiňuje svůj souhlas s další pomocí Řecku právě účastí Mezinárodního měnového fondu, píše Kathimerini.

Situace kolem problémů ekonomiky Řecka, jehož dluh v poměru k HDP dosahuje 176 procent, a je tak druhý největší na světě hned po Japonsku, se přitom letos zlepšovala. Ratingová agentura Moody’s v červnu zlepšila úvěrové hodnocení o jeden stupeň. Řecko se navíc v červenci úspěšně vrátilo na finanční trhy. Vláda prodala investorům nové dluhopisy celkem za tři miliardy eur, přičemž poptávka byla více než dvakrát vyšší.

Poprvé od roku 2014 se tak Řecko nemuselo spoléhat pouze na záchranné programy zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Peníze si zajistilo obvyklým způsobem, který využívají vyspělé státy včetně Česka. Výnos dluhopisů se splatností v roce 2022, které Řecko pro svůj návrat na finanční trhy zvolilo, dosáhl 4,625 procenta, což je nejméně za posledních sedm let. Původně přitom řecká vláda očekávala, že bude ročně investorům vyplácet 4,75 procenta.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů obdrželo od zemí eurozóny a MMF půjčky v celkové výši 240 miliard eur. Zemi to ale k zotavení z krize na rozdíl od ostatních zemí eura zasažených dluhovou krizí nepomohlo a předloni se s eurozónou dohodla na třetím záchranném programu v celkové výši 86 miliard eur.