Potraviny posledních několik měsíců podražují. A vypadá to, že tento trend ještě nějakou dobu vydrží. Úpravu cen směrem nahoru zvažuje stále více potravinářských firem. Kromě dražších surovin, jako jsou máslo či vejce, argumentují i růstem mezd.

"Budeme muset přistoupit k dalšímu zdražování. Pekařina není z pohledu marží obor, který by unesl velké výkyvy cen surovin, práce a energií, už jsme museli přistoupit ke zdražení máslových výrobků," říká ředitel výrobce pečiva La Lorraine Josef Láska.

Nepodražuje jen máslo

Ceny v Česku podle Českého statistického úřadu v září rostly nejrychleji za posledních téměř pět let. Hlavním důvodem je právě zdražování potravin. Nejde jen o nejvíc viditelné máslo, které za rok podražilo o více než polovinu. Téměř o čtvrtinu meziročně podražila vejce, sýry o 14 procent nebo maso téměř o pět procent.

5,7 procenta

byl v srpnu meziroční růst cen potravin. Podle Českého statistického úřadu byly právě potraviny hlavním důvodem nejvyššího růstu spotřebitelských cen od listopadu 2012 – míra inflace v srpnu činila 2,7 procenta.

53,5 procenta

O tolik se v srpnu meziročně zvýšila cena másla od průmyslových výrobců na 145,51 koruny za kilogram. Spotřebitelská cena vzrostla pomaleji, meziročně o 45,2 procenta na 209,24 koruny za kilogram.

"Pokud cena suroviny stoupne během pár měsíců přibližně o 20 procent a víc, tak není schopen žádný výrobce potravin toto pokrýt z rezerv, nemá z jakých," objasňuje Eduard Koranda, šéf jedné z největších řeznických maloobchodních sítí v Česku Zeman maso-uzeniny. Cena masa se podle něj mění každý týden, a proto je těžké říct, jestli maso a uzeniny zlevní, nebo naopak.

Podle šéfa skupiny Hamé Martina Štrupla nemá firma jinou možnost než cenu pro odběratele, tedy zejména obchodní řetězce, zvýšit. "Již jsme tak částečně i učinili, myslím, že negativní trend zdražování pro nás důležitých surovin bude ještě nějakou dobu pokračovat," říká.

Máslo nebo obiloviny by měly podle Potravinářské komory po Novém roce zlevnit. "Ale jak se to promítne do cen, není jisté, s ohledem na růst nákladů, zvláště mezd, a obchodní politiku řetězců," říká Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

Pekařům vedle másla podražila i mouka nebo mák, naopak klesají ceny cukru nebo kakaa. "Zatím se zdražení příliš ve spotřebitelských cenách nepromítlo, i když někteří výrobci v průběhu roku upravovali ceny výrobků ve vlastních prodejnách − pekařských speciálkách," uvádí předseda Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.

I přes zdražování má Česko podle Eurostatu páté nejlevnější pekařské výrobky v Evropské unii. Navíc údaje z ČSÚ dokládají, že spotřebitelské ceny pekařských výrobků jsou velmi stabilní a za poslední dekádu se prakticky nezvýšily. Zatímco v prosinci 2007 stál chleba v průměru 23 korun, tak jeho cena v obchodech je dnes jen zhruba o korunu a třicet haléřů vyšší. "To, že jsou ceny pekařských výrobků u nás tak nízké, je dáno zejména silným tlakem na cenu ze strany obchodních řetězců," tvrdí Dřízal.

Tlak na mzdy

Potravinářství podobně jako další obory trápí nedostatek lidí. Podle odhadů Potravinářské komory chybí firmám přibližně deset tisíc zaměstnanců. Největší problém je u pozic přímo ve výrobě. "Z trhu práce prakticky zmizeli lidé ochotní pracovat v potravinářství, systém získávání zahraničních pracovníků je příliš komplikovaný a neúčinný," říká Dřízal.

Potravináři jsou pod silným konkurenčním tlakem ze strany automobilového průmyslu a průmyslu obecně, ve kterém platy rostou několikaprocentním tempem. Výrobci potravin proto investují miliony korun do automatizace. Lidskou práci ale moderní výrobní linky úplně nezastoupí.

"Pokud chcete držet krok s konkurencí v zahraničí, musíte neskutečně investovat do nových strojů a do lidí, a pokud dobré lidi nezaplatíte, tak půjdou jinam," říká Bohumil Volf, šéf jedné z největších potravinářským firem v Česku Bidfood. Pod skupinu spadají značky jako Nowaco, Prima zmrzlina nebo zvěřina pro gastronomii Petron.

Bidfood je příkladem velké potravinářské společnosti, které se i díky investicím do modernizace daří. V účetním roce, který skončil letos v červnu, firma při tržbách 12,5 miliardy korun vykázala zisk před zdaněním a úroky miliardu korun. Rok předtím to bylo 844 milionů. "Spousta lidí si myslí, že si můžeme snížit zisk a zlevnit. My to klidně uděláme, ale pak nebudeme mít peníze na stavbu nové mrazírny nebo nekoupíme nová auta," říká Volf.

Podle něj je současný růst cen potravin logický. Konečnou cenu výrobků určují obchodní řetězce a i tady je znát tlak na mzdy − přidává Globus, Albert, Tesco, Lidl i Penny Market. "Když zvednete platy pokladní, řidiči, uklízečce a člověku na lince, tak je jasné, že ty peníze někde musíte vzít," vysvětluje Volf.