Přestože české vlády rozhodnutí o přijetí eura neustále odkládají, firmy jednotnou evropskou měnu používají stále častěji. Platí v ní dodavatelům, v poslední době i těm českým, berou si v ní úvěry a hradí jí například nájmy. Význam eura tak na úkor koruny stále roste.

"Trend eurizace české ekonomiky se měří poměrně špatně, přesná čísla neexistují. Ale tendence, kdy stále více firem využívá euro namísto koruny během platebního styku, je podle mého jasná," říká hlavní ekonom ING Banky Jakub Seidler.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara se zájem firem o obchodování v eurech zvýšil v období před koncem intervencí. Exportéři se obávali, co po uvolnění kurzu přijde. "Vysoký počet našich členů obchoduje v eurech, což u těch velkých platilo i v minulosti. Začalo to ale platit i pro malé a střední podniky, u kterých to dříve nebývalo zvykem," tvrdí Špicar, který k zavedení eura české politiky dlouhodobě vyzývá.

Co musíme splnit pro přijetí eura

1. Cenová stabilita

Inflace nesmí být o více než 1,5 procentního bodu vyšší než míra inflace tří členských států s nejlepšími výsledky.

2. Zdravé veřejné finance

Schodek veřejných financí nesmí být vyšší než tři procenta HDP. Veřejný dluh nesmí přesahovat 60 procent HDP.

3. Stabilní měnový kurz

Kandidátská země musí být alespoň dva roky v režimu směnných kurzů ERM II. Nesmí dojít k výrazným odchylkám od centrálního stanoveného směnného kurzu vůči euru.

4. Dlouhodobé úrokové sazby

Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb by neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň tří členských států s nejnižší inflací.

Někteří experti poukazují na to, že u země, která ročně vyveze zboží za téměř čtyři biliony korun, to bez společné evropské měny ani nejde. "Hlavní měna pro český export je euro. Pak následuje dolar. Přijaté platby se podle potřeby okamžitě směňují na koruny," říká podnikatel a šéf Asociace exportérů Jiří Grund.

Důvodů, proč firmy využívají euro častěji i při tuzemských transakcích, je hned několik. Tím hlavním je velká otevřenost české ekonomiky, tedy její silná vlastnická a obchodní provázanost s eurozónou. Dva největší obchodní partneři, tedy Německo a Slovensko, platí eurem. Firmy se tak euru nevyhnou a snaží se co nejvíc omezit svá kurzová rizika. Tuto práci za ně několik let až do letošního jara dělala svými intervencemi Česká národní banka, nyní si ale musí vše pohlídat samy.

Riziko vzniká ve chvíli, kdy si firma sjedná obchod v cizí měně a k jeho zaplacení dojde v jiný den, než kdy je smlouva podepsána. Pokud se například český exportér dohodne s německou firmou na dodání zboží, za které mu při dodání zaplatí milion eur, vývozce riskuje, že pokud od té doby koruna posílí, může v době doručení prodělat i statisíce korun.

Způsobů, jak se s kurzovým rizikem vyrovnat, je několik. Mnoho firem využívá čím dál častěji takzvané přirozené zajištění. Tedy že si sjednají platby ve stejné měně, v jaké nejčastěji dostávají zaplaceno.

"Jiný způsob zajištění nepoužíváme. Obecně tím, že obchodujeme v Česku i na Slovensku, máme euro jak na vstupech a nákladech, tak i na příjmech," říká Josef Neumann, generální ředitel společnosti PepsiCo v Česku a na Slovensku. Podle údajů Svazu průmyslu a dopravy používá eura při tuzemských transakcích asi pětina českých firem. "Soukromý sektor se takto přirozeně připojuje k eurozóně," tvrdí prezident svazu Jaroslav Hanák.

Kurz koruny

Přirozené zajištění je zatím doménou hlavně velkých společností. "Znamená to více administrativy a kapacitu na to mají především větší firmy. Znám jen pár malých firem, které se v tom umí orientovat," myslí si Radek Špicar.

"Vzhledem k velkému podílu našich tržeb v cizích měnách uplatňujeme přirozené zajištění, proti kurzovým pohybům se zajišťujeme jen minimálně. Využíváme bankovní nástroje na zajištění proti výkyvům rublu, což je přece jen měna s kolísavějším kurzem," říká i generální ředitel skupiny Hamé Martin Štrupl.

V korunách jen daně a platy

Originální způsob snižování kurzového rizika vymyslel Miroslav Michalko, ředitel internetové přepravní služby Zaslat.cz a e-shopu Celkom.cz. Kurzový rozdíl snižuje díky tomu, že provozuje dvě odlišné služby. "Většina nákupů elektroniky pro náš internetový obchod je v eurech, což nás vystavuje riziku, protože splatnost je většinou až za měsíc a za tu dobu se může hodně stát," říká Michalko. Riziko snižuje díky své přepravní službě Zaslat.cz. Ta nabízí dobírkovou službu. Pokud zákazník pošle balík z Česka na Slovensko, tak přepravce přijme od slovenského zákazníka eura. Ta Michalkova firma Celkom.cz použije na platby za zboží zahraničním dodavatelům a český klient, který balík v rámci dobírky odeslal, dostane místo eur odpovídající částku v korunách. Tím Celkom.cz odpadají i náklady na směnu měn. Michalko však uznává, že jeho případ, kdy levněji nakupuje eura od klientů Zaslat.cz a využívá je na nákup zboží pro svůj e-shop s elektronikou, je těžko napodobitelný pro jiné firmy.

Samostatnou kapitolou je automotive průmysl. "V eurech máme momentálně sto procent fakturace a třetinu nákupu," popisuje šéf Koyo Bearing Petr Novák. I on věří, že podíl nákupů v eurech v budoucnu ještě zvýší.

Mnoho výrobních firem se proto snaží přenést platby eurem i na své tuzemské subdodavatele. To dělá i společnost Huber DC, která vyrábí roboty především pro výrobce automobilových interiérů. Většinu svých klientů má děčínská firma v Německu, a euro je pro ni tedy hlavní obchodní měnou. "Eura ale chtějí také české firmy, od kterých kupujeme materiál," říká jednatel společnosti Jan Huber.

Jednohlasně pak z automobilového průmyslu zaznívá volání po co nejrychlejším zavedení evropské měny. "Pro nás by byla přínosem dlouhodobá stabilita kurzu koruny k euru. Proto také dlouhodobě prosazujeme přistoupení k euru," říká mluvčí Škody Auto Zdeněk Štěpánek.

Pro řadu tuzemských vývozců jsou tak často jedinými korunovými náklady pouze státní odvody a mzdy zaměstnanců.

V eurech se platí i dluhy a nájmy

Indicií vedoucích k "eurizaci" českého byznysu je více. Firmy si například stále častěji v cizí měně i půjčují. "Podíl těchto úvěrů u nefinančních podniků vzrostl z dřívějších 15 až 20 procent na dnešních zhruba 30 procent," říká Seidler z ING. To se týká například i státních Českých drah. Ty mají většinu svých dluhů v eurech. Na současném posílení koruny proto vydělaly stovky milionů korun.

Podobně je na tom také polostátní energetická společnost ČEZ. "Jako přirozené zajištění téměř výhradně používáme úvěry a dluhopisy emitované v eurech," uvádí tiskový mluvčí skupiny Roman Gazdík. Eurové provozní výdaje ČEZ, například placení nájemného, jsou prý v porovnání s eurovými příjmy zanedbatelné.

Za nájem platí v Česku eury i jiné společnosti. Oddalované přijetí eura tak dopadá i na firmy, které mají většinu smluv se zahraničními partnery stále v českých korunách. "Mezi naše největší náklady patří nájemné. A vzhledem k tomu, že působíme v prostorách nadnárodních developerů, máme nájemné sjednáno v eurech," říká Luděk Procházka, generální ředitel firmy Gerlach, která poskytuje celní služby.

"Platba za pronájem v eurech je běžná u velkých kancelářských budov, především v Praze, které jsou určeny k budoucímu prodeji zahraničním investorům. Často se jedná o fondy, které investují prostředky v eurech, a proto chtějí mít zajištěn příjem ve stejné měně," vysvětluje situaci Petr Kareš z realitní firmy JLL.

Evropa a euro

Tím, že Česko nemá společnou evropskou měnu, přichází podle Špicara také o řadu zahraničních investic. "Nestabilita kurzu je zejména pro odvětví s nízkou marží dost nebezpečná. Pokud naplánujete nějaký projekt a měna vám posílí i o jednotky procent, tak se dostanete do velkých problémů," uvádí Špicar. Ti, kteří investice plánují, mají proto podle něj z Česka nebo Maďarska občas strach. V tomto má výhodu sousední Slovensko, které euro přijalo již v roce 2009.

Současné posilování koruny zatím českým vývozcům výraznější problémy nezpůsobilo. "Exportéři věděli, že bude koruna posilovat, takže se nikdo nehroutí. Pokud se ale podíváte na ekonomiku, zjistíte, že věcí, které jim mohou dělat problémy, je více," podotýká Špicar. Kromě silné koruny firmám podnikání komplikuje i rostoucí cena práce a nedostatek pracovníků. Výrazné posílení koruny například až k 22 korunám za euro označuje Špicar za černý scénář, který by měl pro vývozce drastické následky.

Koruna v posledních dnech pokračuje ve výrazném posilování a je nejsilnější od dubnového konce intervencí. Její hodnota se vůči euru dostala až pod hranici 25,80 koruny za euro. V posilování by měla pokračovat i kvůli očekávání obchodníků a investorů, že Česká národní banka zvýší úrokové sazby.

S přispěním Michala Šenka a Romana Šitnera