Za založením podniku by měl stát perspektivní nápad. A k tomu, aby jej bylo možné realizovat, jsou v naprosté většině případů nutné peníze. Těmi ovšem začínající společnosti málokdy oplývají a jen málokterý podnikatel se chce již krátce po vzniku společnosti zadlužit. V takovém případě je namístě zvolit variantu externího financování. Na finance tak může podnikatel dosáhnout například zvýšením základního kapitálu nebo stále oblíbenějšími crowdfundingovými akcemi, kdy se na určitý projekt složí veřejnost.

Více peněz, menší podíl

Většina startupových podniků a mladých podnikatelů zakládá pro účely podnikání společnost s ručením omezeným, která umožňuje převést na případného investora část firmy. Lze tak učinit na základě smlouvy o převodu podílu. Jeden nebo více společníků se podle ní vzdají určité části firmy ve prospěch investora.

Podle zákona společník musí pro takové jednání získat souhlas valné hromady, pokud společenská smlouva nestanoví například schválení dozorčí radou. Investor pak musí být zapsán jako společník do obchodního rejstříku. Zápis valné hromady o jejím souhlasu s převodem obchodního podílu může přitom rovnou sepsat notář.

Seriál Ekonomu

Nástrahy první práce aneb Je dobré vědět

31. 8. První služební cesty
7. 9. Šmírování uchazečů
14. 9. Osobní finance
21. 9. Založení firmy

27. 9. Peníze na rozjezd
5. 10. První dluhy

Poté může investor z pozice společníka poskytnout firmě takzvaný dobrovolný příplatek. Při něm se nezvyšuje základní kapitál, není nutné upravovat společenskou smlouvu ani provádět zápis do obchodního rejstříku. Investor musí pro jeho realizaci získat souhlas jednatele firmy, a to nejlépe písemnou dohodou. U ní není stanovena určitá forma, je tedy na obou stranách, jak dohodu sepíší. V dohodě by se však měly vyskytovat informace o výši příplatku, jeho druhu a splatnost, případně účel investice. Poskytnutí dobrovolného příplatku přitom neposiluje postavení společníka ve firemní struktuře, nenabývá jím žádný podíl.

Více peněz do firmy

Administrativně náročnější variantou je zvýšení základního kapitálu společnosti. Na něm se musí shodnout valná hromada a usnesení musí být vyhotoveno ve formě notářského zápisu. Cena za notářský úkon se odvozuje od částky, o kterou se základní kapitál zvyšuje. Pokud se zvýší o 100 tisíc korun, náleží notáři odměna čtyři tisíce korun, v případě zvýšení o půl milionu odměna činí 6800 korun.

Investor poté musí písemně a s úředně ověřeným podpisem prohlásit, že finanční obnos společnosti zaplatí. Teprve pak je možné ve lhůtě dvou měsíců podat návrh na zvýšení kapitálu do obchodního rejstříku. Tak lze učinit buď přímo na rejstříkovém soudu za poplatek 2000 korun, nebo za 1000 korun u notáře. Tím se investor stane společníkem do té výše, které odpovídá jeho vklad.

Naproti tomu v případě dobrovolného příplatku je investor přibrán do společnosti s předem stanoveným podílem a firmu následně financuje v rámci smlouvy neomezeně. V praxi je přitom možné obě varianty kombinovat. Zároveň se podnikatel může s investorem dohodnout, že od něj bude moci za určitou dobu daný podíl zpět odkoupit.

Trendy crowdfunding a peer-to-peer

Poslední dobou se firmy a zajímavé projekty stále častěji přiklání k možnosti crowdfundingu, tedy veřejné sbírky, jež firmu či projekt podpoří. Jeho smyslem je stanovení částky, která je zapotřebí pro realizaci projektu či například k provozu veřejně prospěšné činnosti, a lidé se po malých částkách na potřebný finanční obnos skládají.

V případě, že se při crowdfundingové kampani nepodaří vybrat stanovenou částku, peníze se přispěvatelům vracejí.

"Přispěvatelé buď získají za své dary určité bonusy, nebo pouze dobrý pocit, že přispěli na zajímavý projekt," říká Tereza Tomanová z oddělení daní společnosti Deloitte. Podle jejích slov se v takovém případě v podstatě jedná o finanční dar související s podnikáním příjemce. Podléhá zdanění běžnou 19procentní sazbou v případě společnosti či 15procentní sazbou v případě fyzické osoby. Crowdfunding zná veřejnost z internetových serverů, jako je například Hithit.cz. V případě, kdy se nepodaří vybrat předem stanovenou částku, jsou přispěvatelům jejich peníze vráceny.

Další podobnou platformou, kdy se může na financování projektu podílet široká veřejnost, jsou peer-to-peer půjčky. V nich je finální částkou výše půjčky, kterou podnik žádá. Lidé se pak na ni skládají. "Na peer-to-peer půjčky je třeba nahlížet jako na běžné půjčky," říká Tereza Tomanová. Podnikatel tak bude řešit daňovou uznatelnost, tedy zdali je úrok, který podnik zaplatí, uznatelným výdajem. Samotní poskytovatelé půjčky pak musí předem stanovený úrok zdanit. Příkladem serveru, který poskytuje veřejnosti peer-to-peer půjčky, je Zonky.cz.

 

Článek vyšel v týdeníku Ekonom a byl sepsán ve spolupráci s Filipem Mazlem, právníkem ze společnosti Frank Bold