Nejzajímavější zemí bývalého východního bloku je pro zahraniční investory Česko. V celosvětovém žebříčku investiční atraktivity sestavovaném poradenskou společností BDO se pravidelně umisťuje v první třicítce. Před ním už jsou jen vyspělé západní země jako Kanada, Švýcarsko nebo Nizozemsko. Úspěch, který Česko v posledních dvou dekádách zaznamenalo při lákání investorů ze zahraničí, ale má i své stinné stránky.

Hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová upozorňuje například na to, že Česku patří jedno z nejvyšších míst v žebříčku ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou. Ačkoliv zahraniční firmy vydělávají v tuzemsku lépe než v jiných státech, a dokonce lépe než české podniky, stále větší část jejich zisků odtéká ze země pryč.

"Až do roku 2008 reinvestovaly zahraniční firmy zhruba polovinu zisku vytvořeného v Česku. To je ve světě obvyklá míra. Tato tendence se ale počínaje krizí prolomila a od té doby odchází na dividendách 70 až 80 procent zisků," uvedla Zamrazilová.

Řešení by se podle ní mohlo skrývat mimo jiné v daňové oblasti. Zvýšení daní nebo zvláštní zdanění vybraných sektorů by však bylo kontraproduktivní. Ekonomka České bankovní asociace proto doporučuje spíše snížit daňovou zátěž pro reinvestované zisky.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je jedním z klíčových receptů pro udržení zájmu investorů o Česko větší zapojení domácího kapitálu. Například by mohlo jít o peníze firem, které už nyní nadnárodním korporacím poskytují formou subdodávek zboží nebo služby. "Potenciál České republiky coby atraktivní destinace pro zahraniční investory se s příchodem světové finanční krize vyčerpal. Roste cena práce, a tak nelze čekat, že by sem zahraniční firmy byly ochotny investovat tak masivně, jako tomu bylo v první dekádě tohoto tisíciletí, řekl Kovanda.

Řadu zahraničních firem pomohl do Česka v minulosti přilákat systém státních investičních pobídek. Podniky, které splnily podmínky, získávaly za zvýhodněnou cenu technicky vybavené pozemky v průmyslových zónách, měly nárok na až desetileté daňové prázdniny nebo mohly žádat o peníze na vytváření nových pracovních míst. Systém pobídek funguje po dílčích úpravách i nadále, podle vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory ČR Kariny Kubelkové ale potřebuje zásadnější změnu. "Už v 90. letech, kdy byly pobídky zavedeny, ekonomové věděli, že se jedná o nástroj pokřivující trh. Souviselo to však s transformací české ekonomiky," uvedla.

Ještě důležitější pro to, aby zahraniční firmy v tuzemsku reinvestovaly větší část zisku, je podle Kubelkové to, aby s Českem jejich manažeři více spojili svoje životy: "To znamená, aby sem posílali děti studovat, aby zde trávili dovolenou, nebo aby sem v ideálním případě přesunuli svoje sídlo." Přispět by k tomu mohlo plošné snížení daní, menší administrativní a regulatorní zátěž a lepší vymahatelnost práva.

Jako příklad možného zlepšení v této oblasti uvádí ekonomka Eva Zamrazilová vztah dlužníka a věřitele. "Ten, kdo se domáhá splnění své pohledávky, je v nevýhodě, zatímco ten, který nesplnil svůj závazek, si v klidu žije dál," myslí si Zamrazilová a navrhuje mimo jiné zrychlit soudní řízení.

Pomalost českých soudů považuje za překážku také Kovanda. "Nemyslím si ale, že by soudy byly neproduktivní, laxní nebo zkorumpované. V řadě ohledů je však legislativa a regulace už tak komplexní, že soudci opravdu chtějí do důsledku všechno dobře zanalyzovat a zvážit," říká ekonom. Zmiňuje také stavební řízení, ke kterému se podle něj mohou vyjádřit desítky úřadů. "Jestliže je nějaké pochybení, tak už se ten proces zpomaluje."

Ačkoliv je pro Česko důležité spoléhat se čím dál více na výzkum, vývoj a technologie, shodli se diskutující u Kulatého stolu HN na tom, že klíčová pro konkurenceschopnost země a lákání zahraničních investorů bude i nadále hlavně kvalifikovaná pracovní síla. "My si pravidelně zjišťujeme, jaké jsou bariéry rozvoje podnikání v České republice, a na prvním místě figuruje nedostatek kvalifikované síly. Vždy tam spadá a pro příští rok bude ta bariéra ještě větší," uvedla Karina Kubelková z Hospodářské komory ČR.

Přijetí eura, k němuž se Česko před svým vstupem do EU zavázalo, by naopak příliš velkou motivací pro zahraniční investory podle diskutujících nebylo. "Vždy jsem byla zastáncem toho, že by země měla platit takovou měnou, jakou hradí její obchodní partneři. Koruna by ale nejdříve musela posílit. Některé státy eurozóny navíc nyní nejsou v dobrém stavu a nemá smysl vstupovat do společenství, jehož osud je nejistý a potřebuje vytvářet záchranné mechanismy," zmínila Zamrazilová.

Podle Kovandy bylo euro spuštěno předčasně a zahrnuje více zemí, než má. "Kdyby se v budoucnosti vytvořilo severní křídlo, kde budou sobě podobné ekonomiky, i co se týče přístupu k zadlužování, tak si umím představit, že by to Česku skvěle prospělo," myslí si ekonom.

Kulatý stůl HN: Investoři v Česku
Kulaty_stul_HN_Investori_v_Cesku.jpg