Firmy těžící dřevo se bojí dopadů kůrovcové kalamity na severu Moravy a následků vichřic v okolních zemích. Kvůli nižším cenám dřeva na trhu se jejich smlouvy s Lesy ČR stávají nevýhodnými a chtějí jejich změny. Případná dohoda by však mohla státní firmu přijít na stovky milionů až miliardy korun.

"Proběhlo zatím jen první jednání, komentovat výsledky by tak bylo předběžné," říká výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) Zdeněk Musil. "Situace na trhu je ale u některých firem katastrofální. Pokud se nedohodneme, mohlo by to mít na některé naše členy likvidační dopady," dodává.

Státní podnik Lesy ČR soutěží dřevařské a lesnické práce na pět let. V rámci tendru nabízejí firmy ceny, za kolik práce odvedou a kolik Lesům ČR zaplatí za jeden kubík vytěženého dřeva. Podle Musila však tyto smlouvy nepočítaly se současným kalamitním stavem. A firmy by je tak chtěly měnit či rušit.

Velkou roli hraje kůrovcová kalamita, která se rozmohla hlavně na severu Moravy v oblastech Bruntálu, Albrechtic, Vítkova a Šternberku. Spolu s kůrovcem trápí tamní smrkové lesy i houba václavka, která napadá kořeny stromů. Kromě severu Moravy se navíc kůrovec začíná šířit i v dalších oblastech. Jen během loňského roku musela státní firma kvůli kůrovci nechat vytěžit 2,4 milionu kubíků dřeva, tedy 30 procent celkové těžby. Toto dřevo prý musí firmy prodávat na trhu někdy i levněji, než za kolik ho od Lesů ČR na základě současných smluv vykupují.

Příliš dřeva na trhu

Druhým aktuálním problémem je podle ALDP lesní kalamita a polomy v okolních zemích. Jak řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce šéf Lesů ČR Daniel Szórád, jen v sousedních regionech Bavorska, Horního Rakouska, Slovenska a v Polsku letos popadalo na 16 milionů kubíků dřeva. Tedy zhruba stejně, jako se v Lesích ČR vytěží za celý rok.

"V tuto chvíli se tak na trh dostává obrovské množství dříví. Často je to přitom v oblastech, kam historicky míří velká část dříví z Česka, tedy ve zpracovatelských závodech v rakouském a německém příhraničí," říká Musil.

Lesy ČR a těžba dřeva

To opět vytváří finanční tlak na těžební firmy, které mají výkupní ceny fixně zakotvené ve smlouvách. Těm by tak, podobně jako u kůrovce, vyhovovalo, aby státní firmě za kubík vytěženého dřeva platily nižší cenu, než v tendrech vysoutěžily.

Zda je situace tak kritická, aby Lesy ČR souhlasily se změnami smluv, nechtějí ale firma ani ministerstvo zemědělství, pod které spadá, komentovat.

"Lesy České republiky se svými smluvními partnery průběžně komunikují a jednají," říká mluvčí úřadu Markéta Ježková. "Cílem je nalézt vhodná opatření pro řešení situace v rámci platného smluvního vztahu. Situaci na trhu Lesy ČR pečlivě monitorují a jsou připraveny v jednáních pokračovat," vysvětluje.

Dotazy na případné vypovězení smluv, finanční dopady takového kroku i další možná řešení nechalo ministerstvo i státní firma bez odpovědi. Ježková jen dodala, že ministerstvo již u státních Lesů ČR a Vojenských lesů dalo pokyn k omezení cílené těžby dřeva, což by mohlo aspoň částečně snížit přetlak dříví na trhu.

Klima, nebo nedbalost?

Podle firem z oboru i šéfa Lesů ČR může za kůrovce hlavně velké sucho posledních let. Sám Szórád se odvolává na klimatické změny spojené s globálním oteplováním. Suchem oslabené stromy pak nejsou schopné se škůdcům efektivně bránit.

Ekologové v čele s Hnutím Duha nicméně dlouhodobě poukazují i na další věc. Firmy, které pro státní podnik v oblasti zdravé i napadené dřevo těžily, prý na šíření kůrovce nereagovaly dostatečně rychle. Jejich názor mimo jiné částečně potvrdily také pokuty za desítky milionů korun, které státní podnik svým dodavatelům rozdal. Velká část jich ale byla nakonec zrušena.

S ekology souhlasí i někteří lidé z oboru. Podle Zdeňka Valného, bývalého lesního správce Lesů ČR, je u kůrovcové kalamity na vině také systém zadávání zakázek ve státní firmě a fakt, že těžební firmy nenesou za majetek státu prakticky žádnou odpovědnost.

"Tisíce kubíků včas neošetřených napadených kmenů, stejně jako potěžebního klestu, v němž kůrovec běžně dokončuje vývoj, nebo skládkování napadeného dříví poblíž porostů jsou tragickou bilancí hospodaření na Nízkém Jeseníku," říká Valný. Dlouhotrvající sucho podle něj pouze vedlo k tomu, že se současný systém zaměřený na zisky vymkl státním lesům z rukou.