Finanční ředitel skupiny Unipetrol Miroslaw Kastelik obhajuje ve svém prvním rozhovoru pro Hospodářské noviny investici do neratovické Spolany, kritizovanou některými akcionáři. Kastelik říká, že Spolana umožní skupině vyrábět větší škálu chemických produktů s vyšší přidanou hodnotou. Neratovická firma od Unipetrolu odebírá čpavek, síru a etylen a zpracování těchto látek znamená peníze navíc.

Unipetrol má volné miliardy, to jeho akcie vystřelilo na historický rekord

"Na Spolanu se nedíváme samostatně, ale jako na něco, co vytváří přidanou hodnotu v celém produktovém řetězci," říká finanční šéf v rozhovoru.

Spolanu vlastnil Unipetrol do roku 2006. Poté, co ji koupil Anwil, jiná dceřinná firma PKN, byla firma každý rok ve ztrátě. Unipetrol koupil Spolanu loni zpět za jeden milion eur. Podle Kastelika bude nutné do Spolany kvůli zastaralé technologii investovat asi tři miliardy korun.

Nejhlasitějšími kritiky koupě Spolany a budoucích investic do chemičky jsou akcionáři spojení s finanční skupinou J&T. Ti v Unipetrolu ovládají 23 procent, zatímco polský PKN Orlen vlastní 63 procent. Argumentují, že polský management o investičních záměrech málo informuje a že zbytečně zadržuje volné peníze, které by měl vyplatit akcionářům.

Spory s J&T vyvrcholily obstrukcemi na červnové valné hromadě, která trvala přes 12 hodin. Poté přinesl polský server Puls Biznesu informaci, že PKN jedná s J&T o odkupu jejího podílu. "Nejsem si vědom, že by taková jednání probíhala," vyvrací spekulace polského serveru Kastelik.

HN: Cena akcií Unipetrolu na burze vyrostla na historicky nejvyšší cenu - ve čtvrtek to bylo téměř 335 korun. To je příznivá zpráva nejen pro akcionáře, ale i pro vedení firmy, ne?

Ano, je to dobrá zpráva. Ale musíte brát v potaz, že množství volně obchodovaných akcií (tzv. free float, pozn. red.) na pražské burze je velmi nízké.

HN: Čeho to je podle vás odrazem?

Z našeho pohledu je to odrazem velmi dobrých hospodářských výsledků, které jsme měli v roce 2016 a v první půlce letošního roku. Nárůst ceny akcie představuje ještě další dodatečnou hodnotu pro akcionáře.

HN: Je šance, že bude Unipetrol zařazen do rodiny indexů MSCI? Nové složení MSCI se bude oznamovat v listopadu...

Mám o tom pochybnost. Tržní kapitalizace je u MSCI upravována podle množství volně obchodovaných akcií, takže s naší akcionářskou strukturou to moc nevidím. Rozhodnutí je samozřejmě na MSCI, ale v této věci bych byl celkem skeptický.

HN:  Dá se vůbec s tím, že objem volně obchodovatelných akcí Unipetrolu je relativně malý, něco dělat?

To je těžké. Máme hlavního akcionáře PKN Orlen se 63 procenty a J&T Group s více než 20 procenty. Když tahle dvě čísla sečtete a přidáte nějaké ty institucionální investory, kteří mají několik procent a nejsou na trhu příliš aktivní, je šance na zlepšení malá.

HN: V  březnu jste představili strategii pro skupinu Unipetrol pro roky 2017 a 2018.  Je plná vzletných hesel, ale čísel tam není mnoho. Zkuste mi ji vysvětlit vlastními slovy? Na co se tedy vedení firmy zaměří?

Roky 2017 a 2018 jsou období, kdy se soustředíme na zavedení hlavních projektů, pro které jsme v předchozích letech vytvořili podmínky - investice do nové polyetylenové jednotky, kterou označujeme jako PE3. Také budeme investovat do zlepšení v retailovém segmentu - do sítě čerpacích stanic Benzina. A po nákupu dodatečného podílu v České rafinérské vidíme příležitosti pro synergie. Samozřejmě budeme pokračovat v investicích do zlepšení provozu, aby naše zařízení byla v dobrém stavu. Pak, ať už se budeme blížit ke konci ekonomického cyklu, nebo ne, přijde čas sklízet plody těchto našich investic.

HN: Investice do nové polyetylenové jednotky PE3 bude asi 8,5 miliardy korun. Takže asi polovinu této částky už jste proinvestovali?

Ano. Asi pět miliard korun.

HN: A stále si myslíte, že ji stihnete dokončit do konce příštího roku?

Ano, to je cíl. Samozřejmě že takto složité projekty, zvláště když jde o brownfield a je třeba pokračovat se stávající výrobou, vždy naráží na problémy. S těmi si ale poradíme.

HN: Původně jste počítali s dokončením v polovině roku 2018, takže nějaké zpoždění tam je…

Museli jsme se přizpůsobit situaci. Jeden z klíčových dodavatelů, strojírenská firma ČKD Praha DIZ, zbankrotoval a museli jsme vynaložit hodně úsilí, abychom se se situací vypořádali.

Unipetrol plánuje velké investice do Spolany. Do neratovické chemičky chce vložit tři miliardy korun

HN: Co vám přinese nová polyetylenová jednotka? Zkuste to říci tak, jako byste to měl vysvětlit někomu, kdo vůbec nerozumí složitostem provozu Unipetrolu... Je to sázka na to, že poptávka po plastech poroste?

To je jedna z úvah. Je to ale také snaha maximalizovat využití naší hlavní etylenové jednotky, která dodává výrobní suroviny do našich polyetylenových jednotek vyrábějících plasty. Navíc polyetylenová jednotka PE1 je již docela stará. Takže šlo o to, investovat tak, abychom postavili novou jednotku na výrobu plastů a současně maximálně využili provoz naší základní etylenové jednotky.

HN: Když se teď díváte na situaci na trhu, jste optimistou, že poptávka po specifických druzích plastů půjde ještě nahoru?  

Ekonomiky v Česku i dalších zemích rostou celkem silně. Naše investice se opírají o hluboké analýzy trhů a tyto analýzy nám ukazují, že poptávka po plastech v Evropě, speciálně ve střední a východní Evropě, dále poroste. Makroekonomické podmínky mají sice své výkyvy, ale i tak si myslíme, že tato investice byla správné rozhodnutí a že nám to v budoucnosti zajistí dobrou návratnost investic.

HN: V tuto chvíli je petrochemická část byznysu Unipetrolu největším příspěvkem do provozního zisku. Myslíte si, že tento podíl poroste? Kde vidíte rovnováhu mezi petrochemií a rafinérským byznysem?

V současnosti je to celkem dobře vyvážené. V rafinérské části je cena surové ropy nízká a zároveň je velká poptávka po palivech, takže tato část je výnosná. Zejména když to porovnáme s roky 2011, 2012, 2013, kdy byl velký tlak na marže. Uvidíme, zda rafinérský segment bude pokračovat v tomhle dobrém kurzu. Možná že petrochemické marže budou nižší, ale rafinérské budou dobré, vzhledem k rostoucí poptávce po palivech.

Naší výhodou je, že jsme jedna z těch více integrovaných společností - máme rafinerie a petrochemickou část byznysu, takže je to vždy tak, že když se tolik nedaří rafinérskému segmentu, tak petrochemie je na tom lépe. A teď jsou obě části byznysu na dobré cestě.

HN: Ve strategii plánujete kapitálové investice na letošní a příští rok za 16,3 miliardy korun. Kam všude ty peníze půjdou? Něco půjde do PE3, ale co ten zbytek?

Téměř osm miliard korun půjde na údržbu a plnění regulatorních požadavků. Je to například projekt na instalaci zařízení pro snížení emisí oxidů dusíku a oxidů síry na naší teplárně v Litvínově. V petrochemickém segmentu jde o výstavbu nového energobloku. Také plánujeme udržovací investice, aby naše zařízení byla spolehlivá a v dobrém stavu. Příští tok máme naplánovanou pravidelnou odstávku rafinerie v Kralupech, která se koná jednou za čtyři roky. Máme také několik projektů pro Benzinu. Do celkového rozvoje čerpacích stanic a především do konceptu občerstvení Stop Cafe vložíme tento a příští rok 1,7 miliardy korun. A máte pravdu, druhá půlka investic jde hlavně do PE3.

HN: Jsou v této částce už započteny investice do Spolany?

Jen částečně. Ve Spolaně se v těchto dvou letech zaměříme hlavně na granulovaná hnojiva na bázi síranu amonného. Na konci listopadu končí povolení k provozu amalgámové elektrolýzy pro výrobu chloru, proto budeme muset část surovin nakupovat externě, abychom mohli pokračovat ve výrobě PVC. Analyzujeme i investici do membránové elektrolýzy, kterou zvažujeme nahradit ukončenou amalgámovou elektrolýzu. Tam jsme ve fázi studie proveditelnosti. Myslím si, že je třeba ji seriózně zvážit. Ještě nejsme hotovi s celým balíčkem strategií pro Spolanu, toto je zatím první fáze.

HN: Analytici říkají, ze Spolana bude potřebovat možná až pět miliard investic. Souhlasíte?

Ty hlavní potenciální kapitálové výdaje pro Spolanu, které začleníme do střednědobých plánů, nejsou součástí toho, co jsme už oznámili. Podle našich posledních odhadů bychom mohli investovat do Spolany až tři miliardy korun.

HN: Jakou roli bude Spolana v budoucnosti hrát po všech těchto investicích?

Spolana je pro nás důležitá k tomu, abychom prodloužili náš hodnotový a produktový řetězec. Do Spolany dodáváme čpavek a síru. Důležité také je, že Spolana od nás stabilně odebírá etylen. A každá tuna odebraného etylenu pro nás znamená dodatečné peníze. Takže na Spolanu se nedíváme samostatně, ale jako na něco, co vytváří přidanou hodnotu v celém řetězci.

HN: Ke Spolaně se ještě dostaneme. Když jste v březnu svoji investiční strategii oznámili, někteří investoři si stěžovali, že nevzala dostatečně v potaz dopad havárie etylenové jednotky v Litvínově, zejména platby od pojišťoven. Máte tedy nyní lepší obrázek toho, jak se projeví všechny náklady a platby s havárií spojené?

Co nebylo v té strategii, jsou ony dodatečné čtyři miliardy korun od pojišťoven, které jsme zaúčtovali do letošních pololetních výsledků. Tyto peníze můžeme přidat navrch k tomu, co bylo ve strategii oznámeno. To znamená, že se náš plánovaný provozní zisk EBITDA pro roky 2017 a 2018 zvedne z 20 na 24 miliard. Když jsme strategii připravovali, tak dávat do ní jakékoliv odhady takových příjmů by bylo horší než je úplně vynechat. V našich finančních výkazech jsme vždy říkali, jaké je naše očekávání, ale jak víte, očekávání mohou být hodně daleko od odhadů pojišťoven.

Unipetrol plánuje další investice v Záluží u Litvínova. Chce navýšit výrobu polypropylenu

HN: Platí, že očekáváte od pojišťoven celkem 13,5 miliardy korun?

Částky jsou v dolarech, takže kurzové rozdíly hrají roli ve finální kalkulaci. Náhrada škody ve výši 1,3 miliardy korun za krakovací jednotku v Kralupech už je uzavřená, očekáváme, že by nám mělo přijít ještě 2,8 miliardy korun za etylenovou jednotku v Litvínově. Řekl bych, že čas těch nejtvrdších vyjednávání teprve přichází. Ve hře je hodně proměnných, zejména v oblasti vyčíslení nákladů. Naše předpoklady nemusejí nutně být to, s čím pracují pojišťovny. Jednání nejsou jednoduchá.  

HN: Má ta havárie nějaký dopad na ceny pojištění výrobních jednotek Unipetrolu?

Naše náklady na pojištění jsou vyšší, zejména kvůli aktuálně vysokým maržím. Navíc jakmile máte havárii a náhradu škody, pojišťovny zvednou pojistky. Ale věříme, že až se to všechno vyřeší, sedneme si k jednacímu stolu a pokusíme se opět dohodnout lepší podmínky.

HN: Budou tyto vyšší náklady vidět i ve vašich čtvrtletních výsledcích?

Tyto detaily nezveřejňujeme, ale samozřejmě, když budete číst výsledovku, tak to tam najdete. Ovšem v porovnání s tou šíří byznysu, kterou Unipetrol má, to není zase tak velká položka.   

HN: Podle analytiků jsou investice klíčové, aby Unipetrol mohl lépe odolávat dopadům ekonomického cyklu. Jedním z problémů z minulosti je relativně nízká komplexita rafinerií, měřená takzvaným Nelsonovým indexem komplexity. Pomohou tyto investice v letošním a příštím roce zvýšit komplexitu?

Dle mého názoru není index komplexity prvořadou prioritou, na kterou by se rafinerie měly v dnešní době zaměřovat. Naše rafinérské a petrochemické segmenty jsou plně propojené, a tak můžeme více využívat výhody plynoucí z příležitostí mimo rafinérskou oblast. Proto se v naší strategii tolik zaměřujeme na rozšíření našeho hodnotového řetězce v oblasti plastů - proto nová jednotka PE3 - a na portfolio produktů Spolany - PVC, kaprolaktam a další výrobky.  

HN: Je relativně nízká komplexita jednotek Unipetrolu výsledekem nedostatečných investic v minulosti?

Navýšení komplexity u rafinérské části vyžaduje obrovské kapitálové investice. Dříve, když byla cena ropy vysoko, by se to nikdy nevyplatilo. Teď, když je cena nízká, je to možná k úvaze, ale mnoho by to nezměnilo. Jako rafinerie jsme velmi integrovaní s petrochemickým byznysem a to, na co se zaměřujeme, je prodloužení hodnotového řetězce. Co se týče zvýšení komplexity v rafinérské části, tam se zaměřujeme na menší projekty, kde můžeme získat rychlé výsledky, například v energetické úspornosti.

HN: Unipetrol nemá prakticky žádné zadlužení a drží miliardy v hotovosti. Není tedy čas vyplatit volné peníze akcionářům a na případné investice využít nízkých sazeb a půjčit si?

K čemu? To by znamenalo mít dobrý nápad, kam ty peníze investovat…

HN: Můžete udělat dvě věci: vyplatit ty peníze akcionářům anebo je investovat do projektů...

Nebo je můžete držet...

HN: A je to efektivní?

Takto jsme připraveni na případné budoucí investice. Zatím je ale těžké říci, co by to mohlo být, je to však něco, po čem se poohlížíme. To je stejné, jako když jsme koupili dodatečný podíl v České rafinérské od Shell and Eni - byla to příležitost koupit něco za velmi nízkou cenu. To samé Spolana, tu jsme také koupili velmi levně. Takže když se něco v budoucnosti objeví, jsme dobře připraveni na takovou budoucí investici.

HN: Jenom mě zajímá, zda je efektivní, aby firma držela tolik hotovosti bez zřejmé vyhlídky na případnou akvizici...

Když se akcionáři rozhodnou si tu hotovost vyplatit, protože nebudou už vidět žádný důvod držet ji ve firmě, je to jejich rozhodnutí. Jako management říkáme, že se zaměřujeme na stabilně rostoucí dividendový výnos. Co se týče volné hotovosti - jsme prostě připraveni na něco, co není dobře předvídatelné.

HN: Byla by to investice spíš do petrochemie, nebo do rafinérské části? V tuzemsku, nebo v zahraniční?

To ještě nevíme. Není toho mnoho, co by se dalo koupit. Muselo by to být něco, co by bylo možné integrovat do našeho byznysu a co by přineslo potenciální synergie. Je to zatím velmi teoretická debata.

HN: Nebylo by efektivnější ty peníze vyplatit akcionářům a za současné nízké úrokové sazby si peníze na takovou akvizici, až přijde čas, půjčit?

O tom ale musejí rozhodnout akcionáři. To, co my jako management navrhujeme, je to, co si myslíme, že je fér na trhu. Také dividendový výnos srovnáváme s podobnými firmami a myslíme na to, aby byla dividenda udržitelná. Ostatní je na akcionářích.

HN: Je dividendová strategie jasně formulovaná?

Nemáme formální dividendovou politiku. Ve strategii ale říkáme, že naším záměrem je mít dividendu pravidelně, s rostoucí výplatou akcionářům.  

HN: Poslední dividenda znamenala skokový nárůst. Je možné, že bude další skok následovat?

To záleží na situaci. Vždy analyzujeme makroekonomickou situaci, rizika spojená s obratem trendů. Když všechno půjde dobře a budeme mít stabilní zdroje, je naším záměrem navýšit dividendu. Ale to je těžké říci dopředu. Uvidíme v březnu dubnu příští rok, až uzavřeme účetnictví.

HN: Akcionář J&T volá po vyplacení volných peněz už déle než rok. Napětí mezi hlavním akcionářem a J&T se opět ukázalo během nedávné valné hromady, která kvůli obstrukcím trvala 12 hodin. Pak přinesl polský server Puls Biznesu informaci, že PKN jedná s J&T o odkupu jejího podílu. Je to něco, o čem víte?

Nejsem si vědom, že by taková jednání probíhala.

HN: Bylo by to řešení?

Pro nás jako pro management tyto obstrukce a kritika nejsou moc příjemné. Obviňování managementu ze špatných rozhodnutí nerozumíme, když zároveň vidíme, že firma je zdravá a v posledních třech letech máme velmi dobré hospodářské výsledky. Na vaši otázku je těžké odpovědět, protože já nevím, jaké má PKN v této věci záměry. Já tu hovořím za vedení Unipetrolu.

HN: J&T také kritizuje koupi Spolany. Proč bylo správné koupit firmu, která v minulosti, když ještě patřila Unipetrolu, byla v zisku, pak ji koupil Anwil, prodělávala peníze - a teď ji má Unipetrol zpátky a musí do ní investovat tři miliardy korun?

Myslíme si, že díky Spolaně můžeme prodloužit náš hodnotový řetězec a získat výhody ze synergií mezi Unipetrolem a Spolanou. Tyto synergie do jisté míry nemohl mít předchozí vlastník. Navíc čelil obtížné makroekonomické situaci, Spolana byla v roce 2013 zatopená. Také ji postihlo čtrnáctiměsíční odstavení naší etylenové jednotky, které znamenalo výpadek dodávek etylenu. Spolana se nám ale jeví jako dobrá příležitost. Hodně detailně jsme analyzovali, zda má smysl ji koupit a udržet v ní výrobu, a myslíme si, že to bylo správně rozhodnutí. Všechno ukazuje, že jdeme podle plánu, a jsme s výsledky Spolany tento rok zatím velmi spokojeni, možná bude v zisku.

HN: Pojďme ještě k byznysu Benziny. Záměrem je zvýšit její tržní podíl na 20,7 procenta do konce roku 2018. Teď má 18,7 procenta trhu s palivy, poté co jste koupili čerpací stanice od OMV. Co budou další kroky této strategie?

Pomáhá nám současné makroekonomické prostředí a stav české ekonomiky. Rostoucí poptávka po palivech nám umožňuje růst. Souvisí to také s dobrou cenovou politikou a novými palivy - zavedli jsme paliva řady Efecta. Také jdeme cestou zlepšení služeb, představili jsme například nový koncept občerstvení Stop Cafe. Můžete se zastavit na některé z našich čerpacích stanic a sám posoudit, zda se zlepšují, nebo ne. Třeba se podívat na náš pilotní projekt úplně nového konceptu stanic u Devíti křížů na dálnici D1 ve směru do Prahy. To je cesta, kterou chceme jít.