Hospodářství eurozóny se daří, a v nové prognóze Evropská centrální banka dokonce zvýšila odhad hospodářského růstu pro letošní rok z 1,9 na 2,2 procenta. Na svém čtvrtečním zasedání však nenaplnila očekávání části analytiků a neprovedla ani nenaznačila změny ve své měnové politice.

Ta nadále zůstává extrémně uvolněná, a to přestože hrozba deflace, tedy setrvalého poklesu cenové hladiny, dávno pominula a dochází k rychlému poklesu nezaměstnanosti. ECB se totiž obává, že silnější euro, a tím pádem levnější dovozy budou mít negativní dopad na vývoj inflace, a tedy plnění inflačního cíle.

"Rada guvernérů potvrzuje, že čisté nákupy aktiv v současném měsíčním objemu 60 miliard eur by měly pokračovat do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu," uvedla ECB ve svém prohlášení. Centrální bankéři zároveň potvrdili svůj záměr program takzvaného kvantitativního uvolňování navýšit, pokud si to ekonomické nebo finanční podmínky v eurozóně vyžádají.

60 mld.

eur činí měsíční objem nákupu státních a firemních dluhopisů ze strany ECB. Pokračovat v tom chce do konce prosince.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš předpokládá, že ECB program skončí někdy v průběhu příštího roku. "V našem základním scénáři očekáváme protažení kvantitativního uvolňování do poloviny příštího roku, ovšem v omezených objemech ve výši 30 miliard eur měsíčně, a posléze postupný úplný útlum ve třetím čtvrtletí 2018."

Cílem nákupů státních a firemních dluhopisů je snížit úrokové sazby v eurozóně. Prostřednictvím nižších úroků u úvěrů chce ECB stimulovat investice firem a spotřebu domácností, a docílit tak rychlejšího hospodářského růstu a také vyšší inflace. Na nákupy dluhopisů již ECB od zahájení programu v březnu 2015 vynaložila zhruba dva biliony eur.

Beze změny včera ECB ponechala také tradiční nástroj měnové politiky − úrokové sazby. Základní ponechala na nule, depozitní, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky, na minus 0,4 procenta.

Klíčový pro další kroky měnové politiky ECB bude již zmíněný vývoj inflace v eurozóně. V srpnu dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 1,5 procenta, a nadále se tak pohybuje pod dvouprocentním cílem ECB. V aktuální prognóze ECB mírně snížila odhad inflace pro příští dva roky. Jako důvod prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl právě posilující euro a s tím související nižší dovozní ceny. Euro letos zatím vůči americkému dolaru posílilo zhruba o 14 procent. Podle Draghiho musí vzít ECB kurz eura při svém rozhodování v potaz. Zároveň uvedl, že o dalším směřování politiky ECB se rozhodne na podzim. "Významná část rozhodnutí zřejmě bude učiněna na říjnovém zasedání," řekl.

Současná měnová politika ECB má však i své kritiky, a to hlavně v Německu. Ještě před včerejším zasedáním banky vystoupil generální ředitel Deutsche Bank John Cryan a varoval před negativními dopady extrémně uvolněné politiky ECB, například před vznikem cenových bublin na finančních trzích. V podobném duchu se již dříve vyjádřili i někteří představitelé Bundesbanky, když varovali před možným vznikem bubliny na nemovitostním trhu. Éra levných peněz v Evropě by tak podle šéfa Deutsche Bank měla i přes silnější euro skončit. "Reálné ekonomice se daří a trhy očekávají zvýšení sazeb, tak s tím začněme," řekl na středečním setkání bankéřů ve Frankfurtu.

Kroky ECB pozorně sleduje i ČNB. Případné zpřísnění měnové politiky v eurozóně by jí usnadnilo další zvyšování úrokových sazeb, pro které hovoří příznivý vývoj tuzemské ekonomiky. K prvnímu zvýšení sazeb téměř po 10 letech ČNB přistoupila na začátku srpna, kdy dvoutýdenní repo sazba vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Sazby zvýšila v současném hospodářském cyklu jako vůbec první centrální banka v EU.