Rada guvernérů Evropské centrální banky ponechala na svém čtvrtečním zasedání svou měnovou politiku beze změny. I nadále hodlá pokračovat v kvantitativním uvolňování. V rámci něj každý měsíc nakupuje státní a firemní dluhopisy v objemu 60 miliard eur. Program nákupu aktiv, který začal v březnu 2015, bude podle prohlášení ECB pokračovat do prosince letošního roku, případně déle, pokud to bude třeba.

Doba trvání nakupování aktiv bude podle ECB záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Ta se drží pod dvouprocentním inflačním cílem evropských centrálních bankéřů. V srpnu podle předběžných odhadů činil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pouze 1,5 procenta. ECB ve čtvrtek zároveň připustila, že pokud dojde ke zhoršení ekonomického vývoje, je připravena program rozšířit "co do objemu nebo délky trvání". Část analytiků přitom očekávala, že tuto pasáž centrální bankéři vypustí.

Program nákupu aktiv, resp. kvantitativní uvolňování funguje tak, že centrální banka na finančním trhu nakupuje dluhopisy, čímž zvyšuje jejich cenu a zároveň snižuje úroky pro ostatní investory. Konečným cílem tohoto nástroje je stimulace aktivity investorů – firem a domácností a podpora růstu ekonomiky a cen.

K žádné změně nedošlo ani u úrokových sazeb. Základní úroková sazba zůstává na nule, depozitní na minus 0,4 procenta. "Rada guvernérů očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont čistých nákupů aktiv," stojí ve vydaném prohlášení. Záporná depozitní sazba znamená, že komerční banky musí za uložení peněz u ECB platit.

Na následné tiskové konferenci prezident ECB Mario Draghi uvedl, že o případných změnách ve směřování měnové politiky rozhodne banka na podzim. Zopakoval, že bude záležet na vývoji inflace. ECB bude chtít vidět udržitelný růst spotřebitelských cen tempem okolo dvou procent.

Dále Draghi uvedl, že ekonomika eurozóny solidně roste, ale že pro podporu růstu inflace je nadále potřeba, aby ECB pokračovala v extrémně uvolněné měnové politice.

Prezident také zmínil novou ekonomickou prognózu ECB. Ta pro letošek počítá s růstem HDP o 2,2 procenta, což je více než v červnu, kdy ECB predikovala 1,9 procentní hospodářský růst. Pro příští rok zůstala predikce nezměněna na 1,8 procentu. Naopak u projekce inflace došlo pro příští rok ke korekci směrem dolů ze 1,3 na 1,2 procenta. Důvodem jsou nižší dovozní ceny kvůli silnějšímu euru. To v průběhu Draghiho konference posilovalo a vůči americkému dolaru se dostalo k úrovni 1,205 dolaru za jedno euro. Před vystoupením se kurz pohyboval pod úrovní 1,20. Během čtvrtka již euro posílilo vůči dolaru přibližně o procento.