Přestože Česko není členem eurozóny, na společné evropské měně vydělává už teď. Na úterním setkání s podnikateli a manažery významných firem zlínského regionu to uvedl člen rady České národní banky Oldřich Dědek. Právě přijetí eura bylo hlavním tématem diskuse u kulatého stolu, který pořádala ČNB. Kromě zástupců centrální banky se zúčastnili představitelé firem, jako jsou například Barum Continental, Česká zbrojovka, Fatra nebo Aircraft Industries.

"Česko má prospěch z toho, že velká část Evropské unie platí eurem a jednotlivé členské země nemohou devalvovat své měny," prohlásil Dědek, který byl do letošního ledna koordinátorem pro zavedení eura v Česku. Narážel na dřívější stav, kdy evropské země uměle oslabovaly své národní měny, aby si na úkor jiných zemí zajistily lepší podmínky pro vývoz.

14 let

uplynulo od roku 2003, kdy se Česko zavázalo k přijetí eura. Šlo o jeden z bodů přístupové smlouvy k Evropské unii.

Klíčové podle něj je, aby eurozóna zůstala do budoucna stabilní. "Je důležité, že se i přes velkou krizi nerozpadla a naopak reagovala posilováním své infrastruktury. Vznikla bankovní unie a záchranné mechanismy," poznamenal. Nová opatření sice přinášejí vyšší náklady, Dědek je ale považuje za investici do odolnější eurozóny, a tím pádem i do stability české ekonomiky, která je se zeměmi unie úzce provázaná.

Přijetí společné měny, k němuž se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, bude podle Dědka záviset na politicích. "Je politickým rozhodnutím, zda chceme sedět u jednacího stolu a nečekat za dveřmi," řekl. Dodal, že samotné přijetí eura a místo v jádru Evropské unie neřeší automaticky všechny problémy, umožnilo by ale Česku být u důležitých rozhodnutí.

Euro v Česku

Rozhodovat o Evropě

Podle Svazu průmyslu a dopravy, který co nejrychlejší přijetí eura podporuje, je důležité zařadit se k jádru, jež bude do budoucna rozhodovat o tom, jak bude Evropská unie vypadat. Česko tak může získat vliv na regulaci, byrokracii a podobu vnitřního trhu. Právě to má vstup do eurozóny zajistit. Mezi výhodami přijetí eura ekonomové uvádějí také odstranění kurzových výkyvů a transakčních nákladů na konverzi měny či její zajištění.

Pomáhat vlastnímu trhu

Jako argument pro vlastní měnu guvernér ČNB Jiří Rusnok u kulatého stolu uvedl, že nezávislá měnová politika umožňuje Česku mít volné ruce a přizpůsobit svá rozhodnutí potřebám ekonomiky. Členské země eurozóny se naopak musí řídit rozhodnutími Evropské centrální banky, ačkoliv jejich ekonomiky mohou vyžadovat rozdílný přístup. Kritici vstupu například zdůrazňují, že kvůli členství v eurozóně by Česko muselo doplácet na dluhy jiných zemí.

Také někteří z přítomných podnikatelů by vstup Česka do eurozóny přivítali. Pavel Dvořáček, většinový majitel a výkonný ředitel likérky Rudolf Jelínek, uvedl, že by zmizelo kolísání kurzu české měny vůči euru, lépe by se tak plánoval třeba nákup surovin.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok, který se kulatého stolu rovněž účastnil, se ale k euru vyjádřil zdrženlivě. "Přijetí eura není třeba uspěchat," prohlásil. Připustil ale, že řada věcí hovoří pro vstup. Unie si ovšem podle něj musí napřed vyřešit vnitřní nesoulady v hospodářské politice, aby mohla fungovat jako skutečná měnová zóna. "V současné podobě to není dlouhodobě udržitelné," uvedl Rusnok s tím, že je lepší počkat, jaký bude další vývoj. Zdůraznil také, že Česko by mělo před vstupem přiblížit svou ekonomickou úroveň eurozóně. Po hospodářské krizi se sbližování zastavilo a ke zlepšení došlo až v posledních dvou letech.

Vstup Česka do eurozóny je i tématem říjnových parlamentních voleb. Jasné ano říká euru zejména TOP 09, Česko by podle ní mělo společnou měnu přijmout do roku 2022. Podporu pro tento krok ale bude hledat těžko. Proti přijetí eura během příštího volebního období se staví hnutí ANO, opoziční ODS i komunisté, rozdělená je sociální demokracie. Odmítavě se k euru vyjadřuje i velká část české veřejnosti. Téměř tři čtvrtiny lidí si jej podle posledních průzkumů ve svých peněženkách jako oficiální tuzemské platidlo nepřejí.