Francouzský prezident Emmanuel Macron si dosud od médií udržoval odstup a rozhovory rozdával jen výjimečně. Nyní ale mění svoji taktiku a k občanům bude promlouvat dvakrát měsíčně. Chce vysvětlovat především své reformní kroky. Doufá, že se mu tak podaří zvrátit propad v popularitě. Podle průzkumů jeho působení v úřadě schvaluje pouze 36 procent lidí. Při jeho příchodu do Elysejského paláce letos v květnu to bylo přes 60 procent.
Témat bude mít Macron hodně. Čtvrtek je klíčový den, kdy francouzská vláda představí detaily plánované reformy pracovního trhu, jejímž cílem je snadnější najímání i propouštění zaměstnanců.
Pokud Macron neuspěje, přijde o důvěryhodnost i o chuť k dalším reformám, které francouzská ekonomika potřebuje. Jde hlavně o snížení podpory v nezaměstnanosti nebo důchodovou reformu.
Reforma pracovního trhu
◼ Prezident Emmanuel Macron slibuje, že reforma Francii "přivede do 21. století".
◼ Macron chce zmírnit pravidla pro propouštění, ale i najímání zaměstnanců.
◼ Hodlá také uvolnit ruce firmám, aby si samy mohly s odbory vyjednat změny například kolem pracovní doby, platů nebo přesčasů.
◼ Stanoví také limity na odstupné.
◼ Po zjednodušení pracovního zákoníku přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro příjem podpory v nezaměstnanosti. A také důchodová reforma.
◼ Macron chce rovněž reformovat vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU. Požaduje, aby na stejném místě a ve stejném čase dostávali všichni stejnou odměnu. Chce také omezit dobu pobytu vyslaného pracovníka v jiné zemi na rok.
Hrozí protesty
◼ Reforma pracovního trhu je ve Francii výbušné téma. Pokusil se ji prosadit i Macronův předchůdce Francois Hollande před rokem.
◼ Jenže proti se postavily odbory, které po několik týdnů svolávaly manifestace a protesty. Stávkovaly i rafinerie a kvůli tomu se mnohé benzinové pumpy dostaly na sucho. Vláda pak pod tlakem dlouhotrvajících protestů ustoupila a schválila jen osekanou reformu.
◼ Podobná situace by se možná mohla opakovat i letos. Záleží, jak se k Macronovým plánům postaví odbory.
1,8 procenta
O tolik meziročně vzrostla francouzská ekonomika ve druhém čtvrtletí. Pro srovnání německý HDP stoupl o 2,1 procenta a celá eurozóna o 2,2 procenta.
Prezident už několik měsíců pracuje na zjednodušení přebujelého zákoníku práce, jenž má tři tisíce stran. Uvědomuje si, že prosadit změny nebude snadné. "Francie není snadno reformovatelná země. Hodně politiků to už zkoušelo a neuspělo. Protože Francouzi reformy nenávidí," prohlásil nedávno.
Prozatím není jasné, co přesně bude reforma obsahovat. Macron sice její podobu konzultoval jak se zástupci odborů, tak i zaměstnavatelů, její finální podobu si ale nechal pro sebe. Nikdo kromě vlády tak nevěděl, jak bude vypadat.
Druhé největší francouzské odbory CGT ale na nic čekat nechtěly. Na 12. září svolaly první velké manifestace. "Chtějí nás přesvědčit, že tato reforma je jediným způsobem, jak snížit nezaměstnanost. To je ale lež," uvedl šéf CGT Philippe Martinez.
Protesty plánuje na 23. září také neúspěšný kandidát na úřad francouzského prezidenta Jean-Luc Mélenchon se svojí stranou France Insoumise (Nepoddajná Francie).
Macron chce na svoji stranu získat umírněnější odboráře. Jde především o největší odborovou centrálu CFDT nebo svaz FO. "Ještě čekáme na podrobnosti. Ďábel se může skrývat v detailech," uvedl šéf FO Jean-Claude Mailly s tím, že jsou připraveni s Macronem ještě vyjednávat.
Zatím není jasné, co se bude v příštích dnech a týdnech dít a zda první protesty nepřerostou v masové demonstrace a stávky.
"Macron musí postupovat opatrně, protože jeho popularita je velmi nízká a jeho líbánky s Francií už skončily," upozornil Frédéric Dabi, šéf firmy Ifop, jež se zabývá průzkumy veřejného mínění.
Ve Francii je zhruba 26 milionů zaměstnanců, z toho asi šest milionů spadá pod veřejný sektor.
Prezident Macron má však podporu podnikatelů. Ti doufají, že se mu po letech podaří modernizovat francouzskou ekonomiku.
"Ve Francii probíhá oživení, ekonomika roste, vzniklo 300 tisíc nových pracovních míst. Hvězdy jsou tedy nakloněny reformě," řekl pro list Le Parisien Pierre Gattaz, šéf francouzského svazu zaměstnavatelů Medef. Prezidenta vyzval, aby nijak ze svých reformních plánů neslevil. Medef zastupuje zájmy společností, jako jsou ropný Total, banka BNP Paribas či stavební koncern Vinci.
Gattaz si pochvaluje, že francouzská ekonomika v druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,8 procenta, což je nejlepší výsledek od roku 2011. Nezaměstnanost klesla na 9,5 procenta, přesto ale zůstává mnohem vyšší než třeba v sousedním Německu. Tam dosahuje 3,8 procenta.
