Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního pololetí spořilo 4,489 milionu lidí. Bylo to o zhruba 30 000 méně než na konci roku 2016. Ve čtvrtek o tom informovala Asociace penzijních společností ČR.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,831 milionu lidí. To bylo o asi 146 000 méně než na konci roku 2016. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 658 000 lidí, tedy o 116 000 více než loni v prosinci. Ve druhém kvartálu si ho sjednalo 61 550 lidí, což je zatím v necelé pětileté historii produktu jasně nejvyšší počet.

Penzijní společnosti koncem června spravovaly ve fondech třetího pilíře účastníkům 398,7 miliardy korun, z toho v transformovaných fondech 375,1 miliardy korun a v účastnických fondech 23,581 miliardy korun. V účastnických fondech od začátku roku 2017 vzrostl majetek účastníků o 30,6 procenta.

"Pozitivní úpravy třetího pilíře z loňského roku spolu s vyššími daňovými úlevami platnými od letoška v kombinaci s rostoucí ekonomikou dokázaly motivovat k založení penzijního spoření rekordní množství účastníků. Předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i po zbytek roku. Výhodnější daňové podmínky začínají rozhýbávat i zaměstnavatele, kde evidujeme nárůst počtu střadatelů se zaměstnaneckým příspěvkem," uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

Průměrný příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření ke konci června činil 823 korun měsíčně, na penzijní připojištění 767 Kč měsíčně. Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 965 112 účastníků, tedy 21,5 procenta z celkového počtu.

V majetku transformovaných fondů v pololetí tradičně převažovaly konzervativní investice, například státní dluhopisy ČR měly podíl 62 procent. Na 15 procent bylo v ostatních typech dluhopisů, 19 procent bylo umístěno na peněžním trhu, včetně termínovaných vkladů, necelá dvě procenta v akciích a podílových listech, zbytek v ostatních investicích. Naproti tomu investice účastnických fondů jsou různorodě diferencované podle investičních profilů (konzervativní, vyvážený, dynamický).

Celkový kumulovaný zisk penzijních společností v pololetí činil 1,219 miliardy korun, což bylo o 41,4 procenta více než v předchozím čtvrtletí.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.