Rodiče už nebudou moci u svých dětí odkládat povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím až těsně před nástup do školky. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že první dávku je nutné podat do 18. měsíce věku. Nová vyhláška má platit od ledna příštího roku.

Někteří rodiče očkování i přes hrozbu pokut odmítají. Hájí se přitom tím, že riziko onemocnění je menší než dopady případných nežádoucích účinků vakcín. Lékaři ale mají opačný názor. V Česku přibývá také rodičů, kteří děti očkovat chtějí, ale bojují za individuální přístup. Navrhovanou změnu proto považují za zbytečné utahování šroubů. Na jejich stranu se postavila i ombudsmanka Anna Šabatová.

Autoři vyhlášky si rodiče nenaklonili ani tím, že u takzvané hexavakcíny, která chrání proti šesti nemocem najednou, ubude jedna dávka. Nově se budou podávat jen tři. Aktivistům ale vadí, že oproti dřívějšku bude nutné stihnout toto očkování už během prvního roku života. "Návrh paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup," uvedla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

18. měsíc

má být podle nové vyhlášky horní věkovou hranicí pro podání první dávky vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Předsedkyně spolku Rozalio, podporujícího svobodnou volbu v očkování, Martina Suchánková upozorňuje na to, že školky přijímají jen děti s kompletním očkováním. "Myslíme si, že není nutné omezovat dobu, do které má být vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám naočkována, přijímáním do školek je to stanoveno jasně," míní.

Spolek tvrdí, že u nejmenších dětí je vyšší riziko nežádoucích účinků.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který je i předsedou České vakcinologické společnosti, však individuální přístup v povinném očkování odmítá. "Pokud jsme přijali to, že očkování je povinné, bylo by nesmyslné, abychom nechali člověka očkovat třeba ve čtyřech letech a do té doby ho nechránili," říká. Skutečnost, že to dosud bylo možné, považuje za chybu.

Povinné očkování

Hexavakcína

Takzvanou šestivalentní vakcínou lékaři očkují děti od třetího měsíce věku proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b
a dětské obrně.

Dosud se podávaly tři základní dávky a jedna posilující (model 3 + 1).

S platností nové vyhlášky se model změní na 2 + 1.

Všechny ale bude nově nutné stihnout v prvním roce života.

Zarděnky, spalničky, příušnice

Základní očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím se provádí živou očkovací látkou nejdříve v patnáctém měsíci věku dítěte.

Horní věková hranice pro podání první dávky dosud nebyla stanovená. Ve vyhlášce je nově určena na 18 měsíců. Druhá dávka se posouvá až mezi pátý a šestý rok věku.

Přeočkování

Mezi pátým a šestým rokem se děti musí nechat přeočkovat proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli. V deseti až jedenácti letech je lékaři proti těmto třem nemocem přeočkovávají znovu. Vakcína je ještě doplněná o očkovací látku proti dětské obrně.

Dvě století s vakcínami

Plošné očkování se na českém území rozvíjelo hlavně v poválečných letech. Začalo ale mnohem dříve, už v roce 1803, a první očkovanou nemocí byly pravé neštovice. Česko patří mezi desítku evropských zemí, kde je vakcinace povinná.

V současnosti jsou české děti ze zdravotního pojištění očkovány proti devíti nemocem.

Náměstek vysvětluje, že cílem je posílit ochranu proti vysoce nakažlivým spalničkám, které se v posledních letech šíří Evropou.

Rostoucí počet lokálních epidemií spalniček, z nichž jedna skončila v červenci na severu Moravy, přičítají odborníci klesající proočkovanosti.

Tu mají na svědomí rodiče, kteří vakcíny zcela odmítají.

V sousedním Německu je očkování dobrovolné.

"I já jsem uvažoval, že bychom měli dobrovolné očkování. Když ale vidím, jaké informace se šíří na sociálních sítích, tak si nemyslím, že je to dobře," říká Prymula s odkazem na kolující, byť dávno vyvrácené tvrzení, že očkování způsobuje
autismus.

Prymula, který je náměstkem půl roku, ale přiznává, že stát má ve vysvětlování toho, jak očkování funguje, velký dluh. Uvažuje o vytvoření webu, na němž by byly potřebné informace dostupné. K nové vyhlášce ministerstvo uspořádá tiskovou konferenci, dlouhodobější kampaň ale nechystá. Žádná neproběhla ani v posledních letech. Chybí i hlas hlavní hygieničky Evy Gottvaldové.

Mluvčí ministerstva Ondřej Macura uvádí, že veřejnost průběžně informuje například Státní zdravotní ústav "publikováním různých materiálů týkajících se očkování na svých webových stránkách".

Tím ale snahy ústavu, který patří pod ministerstvo, končí. "K problematice, o níž mám pouze neoficiální informace, se nebudu vyjadřovat," uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl na dotaz redakce ohledně nové vyhlášky. Autoři ji přitom s ústavem konzultovali.

Napětí mezi státem a rodiči by mohl zmírnit fond, z něhož by stát odškodňoval děti těžce poškozené nežádoucími účinky očkování.

Prymula ho sliboval už v březnu, teď ale musí počkat na nového ministra.