Společnost Snap, která provozuje mobilní aplikaci Snapchat, se ještě koncem února řadila mezi nejhodnotnější start-upy na světě, podobně jako třeba aplikace Uber či Airbnb. Jenže čtvrtletní výsledky ukázaly pomalejší růst uživatelů i tržeb, než se čekalo. Snap sice zvýšil příjmy o sto milionů na 182 milionů dolarů, ale ztráta firmy narostla na 443,1 milionu dolarů ze 115,9 milionu dolarů loni. Po pátečním otevření burzy se tak akcie propadly téměř o 12 procent.

Přitom první den obchodování na newyorské burze začátkem března stouply o 44 procent. Snap za ně vybral 3,4 miliardy dolarů a cena společnosti se vyhoupla na 24 miliard dolarů. Když v roce 2013 vstupoval na akciový trh konkurenční Twitter, dosáhl o 10 miliard nižšího ohodnocení. Není proto divu, že se o Snapu a jeho burzovní premiéře hovořilo jako o největší události amerického technologického trhu posledních tří let. 

Svým úspěchem býval Snapchat také přirovnáván k Facebooku. Stejně tak jako jeho zakladatel Mark Zuckerberg, i otec Sna­p­chatu Evan Spiegel­ přišel se svou sociální sítí už během studia. Založil ji v roce 2011 jako vysokoškolský projekt. Tehdy mu bylo 21 a studoval design na Stanfordské univerzitě. S programováním a dalším rozvojem proto potřeboval pomoc kamarádů Bobbyho Murphyho a Reggieho Browna. A aby toho neměli s Zuckerbergem společného málo, i Spiegel se s jedním z kolegů rozkmotřil a někdejší přátelé se posléze soudili o to, kdo při vzniku sítě sehrál jakou roli. 

Facebook se Zuckerbergovi podařilo rozjet díky počítačům a psaní zpráv mezi přáteli on-line. Spiegel svou komunikační síť přizpůsobil další generaci. Podle mnohých analytiků přišel s "Facebookem dvacetiletých". Uživatele se totiž rozhodl oslovit skrze chytré telefony, kteří na nich díky jeho aplikaci sdílejí fotografie a videa, nikde se ale neukládají a v několika sekundách mizí. Ostatní platformy pro komunikování mezi internetovými známými jako Facebook či Instagram dokázaly uložit lidské příběhy a později je rekonstruovat roky dozadu. Právě toho Spiegel využil a zkusil něco zcela odlišného. 

V rozhovoru pro magazín Bloomberg Businessweek Spiegel tvrdí, že na začátku Snapchat nebyl ani tak o mizejících selfíčkách jako spíš o tom nechat lidi zachytit moment, který mohou svobodně sdílet on-line s kýmkoliv chtějí. Bez ohledu na další důsledky, bez digitální stopy.

"Předtím většina sociálních sítí fungovala tak, že jste něco vyfotil a poskytl to zbytku světa. Naše idea nebyla tak velkolepá. Byla naopak velmi jednoduchá. Zkrátka udělejte fotku, upravte si ji a sdílejte ji jen s přáteli," vysvětlil.

Mezera na on-line trhu se mu podařila zaplnit, o "mizející" komunikování měli uživatelé zájem. V roce 2013 chtěl dokonce Facebook Snapchat od Spiegla koupit. Nabízel mu tři miliardy dolarů. On ale odmítl. 

Se začátkem veřejného obchodování se pak podobenství se stále rostoucím Zuckerbergovým gigentem vytratilo. Přišlo srovnání s dalším konkurentem.

Vývoj akcií Snapu (v USD)
Zdroj: Thomson Reuters
Pozn.: Snap upsal akcie za 17 dolarů, na burze se ale následně začaly obchodovat s vyšší cenou.

Někteří analytici již dříve upozorňovali, že při vstupu na burzu hrozí podobná ztráta jako ta, kterou zažil Twitter. A skutečně se tak stalo. Sociální síť spoléhající na 140 znaků po úspěšném burzovním startu zažila zlom a její akcie se propadly o 23 procent. Za další tři roky obchodování klesly dokonce o závratných 70 procent. Na vině byl čím dál tím menší pomalejší růst počtu aktivních uživatelů a s tím i stagnující reklamní příjmy.

Také Snapchat zažil nyní při pohledu na čtvrtletní výsledky obdobný šok. Cena akcií společnosti se nyní pohybuje okolo 12 dolarů. To je pět dolarů pod cenou, za kterou se prodávaly, když Snap v březnu vstoupil na newyorskou burzu. Ještě loni přitom tržby Snapu výrazně rostly – z 59 milionů na 404 milionů dolarů. Nabyly ale také ztráty. V roce 2015 byl podnik v minusu 373 milionů, loni už ztráta činila 515 milionů dolarů.

Podnik tyto ztráty zdůvodňoval tím, že rostl a musel významně investovat, aby se mu i nadále zvyšoval příjem z reklamy. Právě na tu Snapchat sázel. Cílil ji na mimořádně atraktivní skupinu, tedy mladé lidi mezi 15 a 30 lety věku. Jenže podle analytika Salvatora Recca z investiční společnosti 50 Park Investments ne zcela úspěšně. "Na trhu panuje velká konkurence a společnost zatím nepřišla na to, jak na svých uživatelích vydělávat," řekl agentuře Reuters. "Než na to přijdou, budou investoři dál zklamaní," dodal.

Největší zásahy Snapchatu zasazuje zmíněný o "generaci starší" Facebook a jeho aplikace na sdílení fotek a videí Instagram a komunikační Messenger. Obě začaly také nabízet možnost na 24 hodin sdílet svůj foto- a videopříběh a slaví s ním úspěch, který je mnohem větší, než jaký zaznamenává Snapchat. Ten má celkem 173 milionů denně aktivních uživatelů, Instagram však krátce po spuštění funkce nazvané Stories oznámil, že ji denně využije čtvrt miliardy lidí. A navíc má síť dál kde brát nové lidi ochotné dělit se o své zážitky. Samotný Instagram hlásí měsíčně 700 milionů aktivních uživatelů, Facebook dokonce dvě miliardy.

Propad Snapu mohla ale kromě silné konkurence na trhu způsobit také přemrštěná cena akcií při vstupu na burzu. Ty pak neodpovídaly skutečné hodnotě společnosti. Za přehnanou cenou ale mohla také stát nálada na trzích.

"Peníze jsou levné a je jich mnoho. Řada investorů už nemá kam investovat. Loni navíc na burzu vstupovalo jen málo firem a na velký primární úpis se dlouho čekalo. Investoři po Snapu skočili bez ohledu na smysluplnost ocenění. Poté přišlo zklamání z výsledků hospodaření, neochota vedení firmy poskytnout výhled a dostavilo se vystřízlivění. Snap ukazuje, že "úspěch" nové akcie na burze daný pouze nedostatkem alternativ může být velmi pomíjivý," napsal v komentáři pro HN analytik J&T Banky Pavel Ryska.