Pasivně spravované burzovně obchodované fondy (ETF) zaznamenaly v posledních letech velký rozmach. Na trhu je patrný jasný trend přesouvání kapitálu z aktivně spravovaných fondů do levnějšího způsobu investování.

Mezi výhody ETF patří jejich široká nabídka, říká Martin Vlček

Podle deníku Financial Times odteklo z aktivně spravovaných fondů do ETF za posledních 10 let zhruba 1,2 bilionu dolarů.

Nyní už celkový objem aktiv v ETF přesahuje čtyři biliony dolarů, přičemž čtyři pětiny této částky mají pod správou společnosti BlackRock, Vanguard a State Street.

V podstatě v každé větší veřejně kotované společnosti patří dnes tito správci mezi
největší akcionáře.

Burzovně obchodované fondy jsou v oblasti investování logickou inovací.

Přesun investorů do levnějších ETF fondů je podobným jevem jako přesun klientů od tradičních bank, aerolinek nebo telefonních operátorů k nízkonákladovým variantám.

Jen pro srovnání, poplatek za obhospodařování akciového podílového fondu činí obvykle 1 až 2,5 procenta ročně, u světově největšího ETF na americký akciový index S&P 500 se platí za rok méně než 0,1 procenta. Poplatky, jež si podílové a hedgeové fondy účtují, jsou významným faktorem snižujícím celkový výnos pro jejich investory.

A právě zaostávání aktivně spravovaných fondů za výkonností samotného trhu je hlavním důvodem pro rozvoj ETF fondů.

Pokud budou aktivně řízené fondy poskytovat klientům přidanou hodnotu, bát se nemusí. Fondy, které dlouhodobě dokážou překonávat trh, jsou však spíše vzácností.

K využívání ETF přechází nejen drobní investoři, ale hlavně velké instituce. Některé firmy nabízející správu aktiv využívají pro investování klientských peněz dokonce už výhradně ETF. Investování prostřednictvím ETF je totiž poměrně jednoduchý způsob, jak umístit kapitál do různých měn a aktiv.

V případě akciového ETF se investor může vyhnout výběru jednotlivých cenných papírů a postavit diverzifikované portfolio z oborového i geografického hlediska.

Oblibu investorů si získávají fondy, které nikdo aktivně neřídí

Zaujmout investory tak mohou například ETF vlastnící podíly ve firmách z oboru farmacie a biotechnologie nebo ve společnostech podnikajících v Indii a Brazílii.

Zvolit lze také ETF zaměřené na dividendové akcie, firemní dluhopisy, realitní sektor a mnoho dalších oblastí.

Zároveň se ETF kvůli nízkým transakčním nákladům využívají pro krátkodobé spekulace, při kterých se dají využít také rizikovější pákové nebo inverzní ETF. Ty mohou násobit pohyb podkladového aktiva či sázet na propad trhu. Opatrnost by měla být namístě u komoditních ETF, kde hraje velkou roli efekt rolování futures kontraktů.

Jestliže investor plánuje vložit peníze do akcií na delší dobu, nechce se sám zabývat výběrem vhodných sektorů či regionů a zároveň nemá zájem využít služeb společností nabízejících správu aktiv, může zvolit tradiční indexová ETF. Ta mají za úkol kopírovat hlavní akciové indexy.

Pokud je investor smířen s průměrným výnosem a kolísavostí, pak dává nákup indexového fondu smysl. A to i přesto, že v současné době, kdy už jsou akcie poměrně drahé, není úplně ten nejlepší okamžik pro jednorázovou investici. Ideální by bylo provádět do tohoto ETF pravidelné investice například každý měsíc.