Tuzemská ekonomika jako celek nadějně zrychluje. Ministerstvo financí zvýšilo odhad růstu HDP pro letošní rok na 3,1 procenta a mzdy výrazně rostou tempem 5 až 6 procent. To vše vyvolává tlak na růst inflace, která už v současnosti přestřeluje dvouprocentní inflační cíl ČNB.

Včerejší rozhodnutí centrální banky o zvýšení sazeb, ke kterému se odhodlala jako první v EU, by nemělo být zas až tak velkým překvapením. Přesto skoro polovina analytiků ve zvýšení nevěřila.

Z vyšších sazeb by měl profitovat především bankovní sektor, kterému se otevře prostor pro růst marží. Pojišťovnám by zase vyšší sazby měly vylepšit vyhlídky na rostoucí výnosy z investovaných prostředků, které jsou důležitou součástí jejich zisků.

Zvyšování sazeb americkou centrální bankou Fed spolu s vyhlídkou uvolněnější regulace pomohlo za poslední rok americkému finančnímu sektoru k výraznému růstu o více než 30 procent. Naopak odvětví s vysokou zadlužeností, jako třeba telekomunikace nebo utility, mohou být zatížena zvýšenými úrokovými náklady.

Celkově by pak na akciové trhy mohlo mít zvýšení sazeb pozitivní psychologický dopad, neboť může indikovat, že růst hospodářství a spotřeby je dostatečně silný, aby unesl vyšší úrokové sazby.