Zatímco ještě na konci prvního čtvrtletí se Česká národní banka snažila umělým oslabováním koruny podporovat inflaci, teď se růst cen naopak snaží krotit. Poté, co v dubnu dala koruně volnost, teď k tomu udělala další krok. Po bezmála deseti letech sáhla ke zvýšení základních úrokových sazeb. Od nich se odvíjí ceny veškerých úvěrů a půjček, ale i úročení vkladů.

Centrální banka tím chce docílit, aby domácnosti a firmy více spořily a méně utrácely. Tedy aby se začaly chovat opačně, než od nich žádala v minulých letech, kdy se snažila ekonomiku podpořit.

"ČNB zvýšením sazeb reaguje na vývoj inflace a na signály přehřívání některých segmentů v české ekonomice, jako jsou trh práce či nemovitostí," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Naráží tím mimo jiné na boom hypoték spojený s extrémním růstem cen nemovitostí, který je nejvyšší ze všech zemí EU. Zvýšení sazeb ČNB je prvním signálem, že hypotéky do budoucna začnou podražovat.

0,25 procenta

činí ode dneška základní dvoutýdenní repo sazba České národní banky, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů a vkladů. Od listopadu 2012 až dosud byla na úrovni 0,05 procenta, což je nejméně v české historii.

Klíčovou sazbu centrální banka zvedla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Téměř po pěti letech se tak odpoutala od rekordně nízké úrovně 0,05 procenta. ČNB se ke zvýšení odhodlala po finanční krizi jako první ze všech centrálních bank zemí EU.

Tento krok je však zatím spíše znamením nového trendu, než že by způsobil v ekonomice zásadní změny. "Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí," řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Důležitější než první zvýšení sazeb bude pro další vývoj to, jak bude ČNB postupovat dál. Čím rychleji by sazby zvedala, tím dříve by komerční banky zdražily úvěry a úročení vkladů. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok však neuvedl, kdy by ČNB mohla sazby znovu zvýšit. "Další zvyšování sazeb v průběhu příštích dvou let může přicházet, nicméně bude to podmíněno vývojem ukazatelů, které jsou pro nás klíčové," uvedl pouze. Jinými slovy: pro ČNB bude zásadní, jak porostou ceny a kudy se bude ubírat kurz koruny.

Čím více česká měna posílí, tím déle bude moci centrální banka s dalším růstem sazeb vyčkat. Inflaci by v takovém případě tlumily levnější dovozy a také horší postavení exportérů. Ti by za zboží dostali v přepočtu na koruny méně peněz a nemohli by si dovolit tolik investovat a zvyšovat mzdy. Tím pádem by lidé méně utráceli.

Na včerejší zvýšení úrokových sazeb kurz okamžitě zareagoval a posílil až k 25,90 koruny za euro. To je nejsilnější úroveň od dubnového ukončení intervencí.

Během odpoledne se však měna vrátila nad 26 korun za euro. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala bylo důvodem i to, že část spekulantů, kteří před ukončením intervencí koruny levně nakoupili, je začala se ziskem prodávat.

"Pokud by koruna po prvním, 'testovacím' zvýšení sazeb výrazněji neposilovala, mohly by se sazby znovu zvednout ještě letos," říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Základní sazby ČNB se podle něj v průběhu příštích dvou let dostanou až na jedno procento.

Naopak hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská si myslí, že letos už centrální banka sazby měnit nebude. "Pokud koruna nebude meziročně posilovat rychleji než o tři až čtyři procenta, mohla by ČNB sazbu znovu zvednout ve druhém čtvrtletí příštího roku," odhaduje Horská.

Další zvedání tuzemských sazeb může zbrzdit také situace v Evropě. Evropská centrální banka se snaží na rozdíl od ČNB ekonomiku eurozóny nakopnout, takže má úrokové sazby dokonce záporné a ve velkém "tiskne" levné peníze. A pokud by české sazby byly ještě vyšší než v současnosti, řada investorů by svá eura s vidinou zisku přelila do Česka. Díky tomu by koruna dál posilovala.