Nová vlna digitalizace televizního vysílání, kvůli které si část domácností bude muset koupit modernější přijímače, možná nepřinese jedno z vylepšení, které technologie umožní − obraz ve vysokém rozlišení, takzvané HD. Marek Singer, ředitel druhé největší tuzemské komerční televize Prima, řekl, že zůstane-li systém financování pozemního vysílání stejný i po roce 2021, programy Primy v HD v něm nebudou. Singer se tak připojil k postoji konkurenční Novy.

Singer řekl v rozhovoru pro HN, že Prima nemůže dávat své programy v HD do pozemního vysílání zdarma, když satelitní a internetové televize jí za kvalitnější rozlišení platí. Šíření programů v pozemním vysílání pro komerční televize znamená náklady, protože za šíření televizního obsahu platí provozovatelům vysílačů – Českým Radiokomunikacím, firmě Digital Broadcasting a České televizi.

"HD je pro nás spojeno s platbami od ostatních operátorů a o ty nechceme a nemůžeme přijít," řekl Singer v rozhovoru. "Musel by to být model, kde HD a nějaké další služby jsou placené diváky. Nebo by za to platil operátor pozemní sítě," říká.

Druhá digitalizace se týká technologie digitálního pozemního vysílání, tedy příjmu klasickou anténou třeba na střeše domu, kterou v České republice využívá asi 60 procent domácností. Ke změně digitálního formátu (na takzvané DVB-T2) dochází po celém světě, aby se část televizních frekvencí uvolnila pro rychlý internet v mobilních telefonech. Nový systém nahradí ten současný na začátku roku 2021. Přechod, včetně nejméně dvouletého souběhu obou systémů, je už zakotvený v novele zákona o pozemních telekomunikacích, kterou letos schválil parlament.  

Ze Singerových prohlášení vyplývá, že se na českém trhu schyluje k boji o nový obchodní model a o to, kdo bude komu za co platit. Podle šéfa Primy vyjednávání ještě nezačala, protože komerční televize zatím čekají na nabídku od operátorů vysílacích sítí.

Na otázku, co se stane, budou-li operátoři chtít od soukromých televizí stejné poplatky jako dosud, odpověděl šéf Primy, že by pak bylo třeba peníze najít jinde, třeba ve službách spojených s internetem. Konkrétní představu ale neřekl. "Pokud by se nic nezměnilo a my bychom operátorům jen platili stejné peníze, tak budeme muset zvážit, jaký obsah budeme šířit jakým způsobem. Buď najdeme jiný druh obchodních příjmů, který na to navážeme, například video na vyžádání spojené s terestrickým vysíláním, nebo potřebujeme snížit náklady," řekl Singer.

Podle ředitele Primy znamenal přechod na DVB-T2 v některých evropských zemích zavedení placených služeb. "V Česku je to do značné míry politikum. Zpoplatnění je téma, do kterého se nikomu nechce. DVB-T2 znamená, že když se najde obchodní model, tak to zcela jistě s sebou přinese víc kvalitního obsahu," řekl Singer.

Stát odhaduje, že přechod na novou technologii může vyjít až na šest miliard korun. Pět miliard z toho je maximální částka, kolik by zaplatily domácnosti za nové set-top-boxy nebo televize, kdyby zařízení neměnily kvůli modernizaci. Ve skutečnosti ale výměna ne vždy s digitalizací souvisí, některé domácnosti si v následujících letech vymění televizory proto, že zastaraly. Zákazníci si ale často kupují nová zařízení právě pro vysoké rozlišení jejich obrazovek.

Češi jsou zároveň méně zvyklí na placení za televizi než v okolních zemích: 60 procent domácností stále využívá klasický příjem anténou, který znamená pouze placení koncesionářského poplatku České televizi. Ten letos činí pro domácnosti 135 korun měsíčně. Například na Slovensku využívá neplacenou televizi pouze 12 procent domácností.

Velký rozhovor s Markem Singerem vyjde v pátečních Hospodářských novinách.