Centrální banka poprvé po bezmála deseti letech zvýšila základní úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjejí ceny úvěrů nebo úročení spořicích či termínovaných účtů, vzrostla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Odpoutala se tak od rekordně nízké úrovně 0,05 procenta, na níž ji ČNB držela od listopadu 2012. Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo jednomyslné, pro hlasovalo všech šest přítomných z celkem sedmi členů bankovní rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl.

"ČNB je první centrální bankou v Evropské unii, která se v průběhu současného hospodářského cyklu rozhodla tento krok učinit," okomentoval rozhodnutí bankovní rady ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Centrální bankéři chtějí zvýšením sazeb přibrzdit inflaci, která loni v prosinci poprvé po čtyřech letech dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, a nyní se už nachází dokonce nad ním. Česká ekonomika kromě toho začíná podle některých ekonomů vykazovat náznaky přehřívání. Vyšší úrokové sazby by mohly pomoci zmírnit například růst cen nemovitostí, který je nyní v Česku nejrychlejší ze všech zemí EU.

"Inflační tlaky v současnosti kulminují, odrážejí růst mezd i celkové ekonomické aktivity. V následujícím období inflace zvolní," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

On-line rozhovor

Co znamená zvýšení sazeb ČNB pro spotřebitele? Ptali jste se ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela.

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel

Čtěte zde

Na oznámení o zvýšení úrokových sazeb reagovala bezprostředně také česká koruna. Vůči euru se dostala na nejsilnější úroveň od dubnového ukončení devizových intervencí a posílila na 25,90 koruny za euro. Následně část zisků odevzdala a obchoduje se okolo 25,95 koruny. Později odpoledne se vrátila zpětně nad úroveň 26 korun.

Podle ekonomů nebude mít první zvýšení sazeb o 0,2 procentního bodu na ekonomiku příliš výrazný dopad. Jde spíše o znamení, že centrální banka myslí zpřísňování měnové politiky vážně. "Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí," myslí si například Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Vývoj základní sazby ČNB (Dvoutýdenní repo)
Zdroj: ČNB
Poznámka: Repo sazby jsou základem měnové politiky. Za tuto sazbu si mohou banky ukládat u ČNB přebytečné peníze, obvykle na dva týdny. Od této sazby se odvíjí i podmínky, které poskytují banky klientům. Nízká sazba se odráží v nižších úrocích úvěrů (v grafu znázorněno průměrnou sazbou hypoték), znamená to ale také méně výhodné spoření. Tabulka zobrazuje stav ke konci měsíce. Pokud tedy došlo k více posunům za jeden měsíc, graf tuto skutečnost nezobrazuje.

"Nárůst úroků, ať již z úvěrů, anebo úroků pro střadatele, asi nebude nijak zásadní. Je navíc dobré mít na paměti, že reálné úrokové sazby ČNB - tedy výše nominálních sazeb očištěných o inflaci - zůstávají záporné a tento stav bude trvat ještě dlouhou dobu," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

To, kdy by centrální banka mohla zvýšit sazby znovu, guvernér neuvedl. “Teď je tady první krok, další kroky by mohly následovat, pokud by se potvrzovala prognóza ve všech svých aspektech. Jak to bude, uvidíme, budeme mít další data v dalších měsících. S časováním příštích kroků, pokud jde o zvyšování sazeb, nejsou žádné závěry, které bych mohl učinit. Bude záležet i na kurzu koruny,” řekl guvernér.

"Pokud by následný vývoj na trhu byl po dnešním ‚testovacím' zvýšení sazeb poměrně klidný a koruna by dle našeho očekávání nevykazovala známky výraznějšího posílení, lze očekávat v letošním roce ještě jedno zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Ve dvouletém horizontu předpokládáme růst základních sazeb ČNB až na úroveň jednoho procenta," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Vyšší sazby by postupně mohly část firem a domácností přimět více spořit a naopak si méně půjčovat. Příliv kapitálu ze zahraničí, kde centrální banky často drží základní sazby pod nulou, by zároveň přispěl k dalšímu posílení koruny. Čeští exportéři by za svoje výrobky dostali v zahraničí méně peněz a nemohli by si dovolit tak rychle zvedat mzdy.

Podle Seidlera by se zvýšení sazeb centrální banky mohlo jako první projevit na trhu s hypotékami. To by mohlo ve finále omezit rychlý růst cen nemovitostí, kdy byty meziročně zdražují o více než desetinu.

"Ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat po malých krůčcích, i tak může tento krok ovlivnit hypoteční sazby. Trh začne zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což se projeví v růstu tržních sazeb delších splatností, od nichž se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů," uvádí Seidler. Vyšší úroky na spořicích nebo termínovaných účtech lze naopak podle Seidlera očekávat až se zpožděním.

Úrokové sazby v Česku se naposledy zvyšovaly v únoru 2008, kdy klíčová dvoutýdenní repo sazba vzrostla na 3,75 procenta. Následoval postupný propad až na rekordně nízkou úroveň 0,05 procenta, na které ČNB sazby drží od listopadu 2012. Historicky nejvyšší byla dvoutýdenní repo sazba naopak během měnové krize v červnu 1997, kdy byla několik dní 39 procent.

Centrální banka zároveň zveřejnila novou prognózu makroekonomického vývoje. V ní počítá s tím, že inflace se bude po zbytek letošního roku držet nad dvouprocentním cílem ČNB. Seshora by se k cíli měla vracet začátkem příštího roku. Banka také zvýšila odhad růstu HDP pro letošní i příští rok. Letos by ekonomika měla vzrůst o 3,6 procenta, dosavadní květnová prognóza počítala s tím, že se HDP zvýší o 2,9 procenta. Na rok 2018 ČNB odhaduje, že ekonomický růst dosáhne 3,2 procenta, dosud počítala s přírůstkem HDP o 2,8 procenta.

Vývoj koruny po oznámení ČNB
eurczk actual
Zdroj: Thomson Reuters