Centrální banku čeká nejdůležitější zasedání od dubnového ukončení umělého oslabování kurzu koruny. Bankovní rada na něm bude rozhodovat o tom, zda se poprvé po téměř pěti letech odpoutají základní úrokové sazby od rekordně nízké úrovně 0,05 procenta. "Česká ekonomika zrychluje a inflace dlouhodobě přestřeluje cíl ČNB," popisuje hlavní argumenty pro růst sazeb ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Vyšší sazby by mohly část firem a domácností přimět více spořit a naopak si méně půjčovat. Příliv kapitálu ze zahraničí, kde centrální banky často drží základní sazby pod nulou, by zároveň přispěl k dalšímu posílení koruny. Čeští exportéři by tak za svoje výrobky dostali v zahraničí méně peněz a nemohli by si dovolit tak rychle zvedat mzdy.

To vše by centrální bance pomohlo zchladit ekonomiku, jež vykazuje stále více příznaků přehřívání, a zkrotit zrychlující inflaci. Ta se na dvouprocentní cíl ČNB dostala už loni v prosinci, a nyní se nachází dokonce nad ním.

Zhruba polovina analytiků věří, že centrální banka přistoupí ke zvýšení sazeb už ve čtvrtek, většina ostatních pak odhaduje, že tento krok odloží na září. V takovém případě by měla více informací o tom, jak se bude dál posouvat měnová politika Evropské centrální banky, jež je pro vývoj v Česku důležitá.

Sama centrální banka ve své květnové prognóze naznačila pouze to, že sazby poprvé porostou ve třetím čtvrtletí.

Komentář Jakuba Seidlera: Růst sazeb ČNB je na dohled

Bez ohledu na to, jaký termín bankovní rada nakonec zvolí, půjdou podle ekonomů sazby napoprvé nahoru o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. To však samo o sobě v ekonomice žádné velké změny nezpůsobí. "Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Nejdřív zareagují hypotéky

U jednoho zvýšení sazeb však centrální banka s největší pravděpodobností nezůstane. Květnová prognóza naznačuje, že další by mohlo přijít ještě letos a zpřísňování měnové politiky bude pokračovat i v roce 2018.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by se zvýšení sazeb centrální banky mohlo jako první projevit na trhu s hypotékami. "Ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat po malých krůčcích, i tak může tento krok ovlivnit hypoteční sazby. Trh začne zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což se projeví v růstu tržních sazeb delších splatností, od nichž se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů," uvádí Seidler. Vyšší úroky na spořicích nebo termínovaných účtech lze naopak podle Seidlera očekávat až se zpožděním.

Koruna by si polepšila

Rozhodování centrálních bankéřů o úrokových sazbách má přímý dopad také na hodnotu koruny. Ta od dubnového ukončení devizových intervencí posílila o více než tři procenta k 26 korunám za euro a zvýšení sazeb by podle ekonomů vedlo k jejímu dalšímu růstu.

ČNB a vývoj sazeb

Důvodem by byl především příliv zahraničních investorů, kteří hledají příležitosti pro co největší zhodnocení svých peněz a například v eurozóně nebo ve Švýcarsku musí čelit záporným úrokům. Investice v českých korunách by pro ně byla po zvýšení sazeb výhodnější než dosud. "Pokud Česká národní banka sazby zvedne už ve čtvrtek, koruna by si měla polepšit a mohla by opětovně atakovat hladinu 26 korun za euro. Pro razanci pohybu však bude důležité, jaký další vývoj úrokových sazeb naznačí ČNB pro zbytek letošního roku a pro rok 2018," uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Kdyby ČNB naopak zvýšení sazeb odložila, koruna by podle Vejmělka oslabila. "To by ale mělo být spíše krátkodobější, protože se začne spekulovat, že vyšší sazby přijdou v září."

Zatímco mezi listopadem 2013 a letošním dubnem udržovala centrální banka korunu uměle slabou, aby zabránila poklesu cenové hladiny, nyní by jí naopak silnější měna pomohla inflaci zmírnit.

Úrokové sazby v Česku se naposledy zvyšovaly v únoru 2008, kdy klíčová dvoutýdenní repo sazba vzrostla na 3,75 procenta. Následoval postupný propad až na rekordně nízkou úroveň 0,05 procenta, na které ČNB sazby drží od listopadu 2012. Historicky nejvyšší byla dvoutýdenní repo sazba naopak během měnové krize v červnu 1997, kdy byla několik dní 39 procent.

S přispěním Jaroslava Krejčího