Není sporu o tom, že nízké úroky jsou pro dlužníky požehnáním a leckdo je ochoten půjčit i nespolehlivým subjektům. Krásným příkladem je Řecko, jehož dluhopisy se před několika dny upsaly s výnosem pod pět procent ročně. Přitom je velmi ošidné se domnívat, že se během následujících pěti let neobjeví nějaký mrak nad ekonomikou eurozóny a nebude se opět spekulovat nad schopností jihoevropské země dluhy splatit.

Na druhou stranu, nízké výnosy trápí investory. Podílové fondy i jiní velcí investoři mají problém zejména v tom, že pokud od téměř nulových výnosů dluhopisů kvalitních emitentů odečtou náklady, přinesou velmi pravděpodobně sice mírně, ale přece jen záporný výnos. Proto se snaží do portfolií správným způsobem přimíchat i rizikovější dluhopisy. Investice pak začne dávat smysl a lze očekávat kladný výnos.

Nic se ale nemá přehánět. Nulové výnosy jsou podhoubím pro různé "šmejdy", kteří jsou schopni pod názvem "garantovaný dluhopis společnosti XY" nabízet velmi rizikové investice do firem se záporným jměním, jež stojí na pokraji krachu. Ačkoliv se nabídka například šestiprocentního výnosu ročně po dobu pěti let nemusí zdát vyloženě přehnaná, je třeba mít na paměti, že i kdyby se nejednalo vyloženě o podvod, odpovídá v dnešní době takové sazbě riziko selhání značně vyšší než 50 procent.