Ačkoliv některé suroviny a plodiny jako například rýže a oves letos vykázaly dvouciferný procentuální nárůst ceny, trh jako celek od začátku roku klesl. Komoditní indexy se nyní pohybují dokonce poblíž nejnižších úrovní za posledních patnáct let. V závislosti na druhu komodity mají na cenu vliv i obtížně předvídatelné faktory jako politická situace nebo nepříznivé počasí. Zásadní dopad může mít také technologický průlom v odvětví. Majitel a ředitel obchodníka s cennými papíry Colosseum Štěpán Pírko v této souvislosti zmiňuje jako příklad těžbu ropy z břidlicových ložisek ve Spojených státech.

HN: Proč komoditní trhy jako celek letos klesají?

Komodity, kterým se letos nejvíce dařilo, jsou spíše okrajovější a mají v indexech menší váhu. Jde zejména o zemědělské plodiny jako oves nebo rýže. Ty sice podražily zhruba o čtvrtinu, jejich přínos ale převážila ropa, která stahuje celý trh s komoditami dolů.

Cena palladia rychle roste díky poptávce autoprůmyslu. Mezi komoditami se naopak nedaří cukru či ropě

HN: Které komodity letos nejvíce podražují a proč?

Kromě rýže a ovsa je to také pšenice, a to především v důsledku extrémního sucha ve Spojených státech. Zemědělských plodin sice na trhu není vyloženě nedostatek, ale nepříznivé počasí vyvolává obavy investorů z poškození úrody. Mnohaleté zkušenosti z komoditních trhů mi ale říkají, že to je spíše typický nárůst cen na konci jara a na začátku léta, jenž bývá hnán obavou z něčeho, co nakonec většinou nenastane. Žádnou vzpruhu, která by šla napříč sektorem a naznačovala příchod býčího trhu, nevidím.

HN: Jak je na tom investory oblíbená kategorie drahých kovů?

V ní stojí za pozornost palladium, které si letos připsalo téměř čtvrtinu. Jde o vlastnosti tohoto kovu jako takového. Nové technologie umožnily používat palladium stále častěji místo platiny v katalyzátorech. Dříve bylo výrazně levnější než platina, teď už se skoro vyrovnávají. Platina a stříbro si naopak letos připsaly jednotky procent. Zlato zdražilo o necelých 10 procent. Když však připočteme, že letos oslabil dolar, dá se říci, že v nedolarovém vyjádření tyto kovy stagnují, nebo dokonce klesají.

HN: Vyplatí se podle vás ještě do palladia investovat?

Řekl bych, že už je za pět minut dvanáct. Na investování už to moc není. Důležité je také to, že palladium je z hlediska jistoty dodávek méně stabilní než platina. Polovinu trhu s palladiem ovládá Rusko, které ho může použít jako politickou nebo strategickou kartu. Produkce platiny je více rozptýlená. Prim hraje Jihoafrická republika, od které se geopolitické hry čekat nemusí. 

HN: Které komodity letos nejvíc klesají?

Největším propadákem jsou takzvané "softs" potraviny. Například kakao se propadlo o sedm procent, cukr o 27 procent, a pomerančový džus dokonce téměř o třetinu. Příčiny je třeba hledat o rok až dva dříve, kdy byly extrémní cenové nárůsty. Cukr poskočil o desítky procent, kakao i pomerančový koncentrát se buď dotkly, nebo alespoň přiblížily rekordu. A jak známo, nejlepším lékem na vysoké ceny jsou vysoké ceny. Vyšší produkce, kterou vyvolaly, nyní tlačí ceny zase dolů.

HN: U zlata se čekalo, že uvolněná měnová politika centrálních bank povede k jeho zdražování, protože by ho investoři mohli nakupovat jako pojistku proti inflaci. Proč se ta očekávání nenaplnila?

Úrokové sazby v Americe už rostou a přidávají se další země. Například od ECB se čeká, že začne utlumovat stroje na peníze. Růst sazeb se čeká i v Kanadě, Austrálii nebo Velké Británii. Je to sice očekávání, které může zmizet jako pára nad hrncem, ale pro zlato je to zásadní protivítr. Vliv úrokových sazeb a dolaru na zlato je teď tak silný, že nestojí na vlastních nohou. Nemá základ na straně nabídky nebo poptávky a jen tak vlaje ve větru úrokových sazeb a měnového kurzu.

HN: Čím to je, že zlato nemá pevný základ v nabídce a poptávce?

Zlato je obvykle investory vnímáno jako bezpečný přístav. Od krize v roce 2008 se ovšem řada věcí – alespoň v hlavách investorů – uklidnila. Krizový prvek zlata je teď hodně v defenzivě. Zároveň není vysoká inflace, takže není důvod zlato kupovat jako pojistku proti růstu cen. Možná nejdůležitější vliv ale má silná výkonnost akciových trhů. Když všichni vidí, že akcie rostou o 10 až 15 procent a zlato nenese po započtení slabšího dolaru nic, tak do něj investovat nebudou.

HN: Ceny akcií se od světové finanční krize zvýšily na více než dvojnásobek, komoditní indexy naopak za tu samou dobu ztratily. Jak si to má vyložit investor, který nyní přemýšlí, co s penězi?

Akcie stále mají kam růst, i když už rozhodně nejsou levné. Pokud bude pokračovat relativně uvolněná měnová politika a sazby nebudou růst rychlým tempem, jsou akcie pořád zajímavou možností, kterou bych nezatracoval. Naopak komodity jsou nyní levné. Například zlato je jen mírně nad produkčními náklady, ceny ropy jsou také nízko. I okrajovější komodity, které nyní zdražují, jsou po započtení inflace levné. Investice do komodit je v tuto chvíli dobrá pro někoho, kdo má trpělivost a nečeká, že za rok vydělá 30 procent. Koupí si ovšem něco, co už prakticky nemá prostor pro výrazný pokles. Ale jestli to vyroste do konce letošního roku, nebo až za rok a půl, to nikdo neví. Když jsou však komodity levné, omezuje se produkce a je jen otázka času, kdy se trend obrátí.

HN: Podívejme se na trh s ropou. Kartel OPEC a další země omezily těžbu, a cena příliš nevzrostla…

Ropa je specifická v tom, že se do hry dostal vliv nových břidlicových nalezišť ve Spojených státech. Díky pokroku technologií se tak daří navyšovat produkci i při poměrně nízkých cenách. Saúdská Arábie, kartel OPEC, Rusko a další klíčoví producenti zatím proti USA nejsou úspěšní. Někteří velcí producenti nedodržují dohody, i když v mnohem menší míře, než historicky bylo zvykem. Před 10 nebo 15 lety se dohody dodržovaly jen z poloviny a bralo se to jako úspěch. Nyní se dodržují z 90 procent. Je vidět, že motiv Saúdské Arábie v souvislosti s očekávaným prodejem části ropné firmy Saudi Aramco na burze je extrémně vysoký. Omezení těžby je její jediná šance, jak dostat ceny ropy výš, získat stovky miliard z prodeje Saudi Aramca.

HN: Podaří se jí to?

Nepodceňoval bych ji, myslím si, že to nakonec vyhraje. Nezapomínejme také na efekt poptávky po ropě. Kolem elektromobilů se říká hodně věcí, ale fakt je, že tvoří jen jedno procento automobilového sektoru. Navíc jsou i jiné oblasti poptávky po ropě, jako je například chemický průmysl, které rostou a budou růst.

Renomované agentury odhadují, že poptávka po ropě poroste ještě desítky let. Vidíme růst populace, ekonomikám se daří a nahoru jdou i rozvíjející se trhy. Osobně bych nečekal dlouhodobý růstový trend, ze shora je cena omezená břidlicovou produkcí na 55 až 60 dolarech za barel. Na druhou stranu bych nečekal ani žádný kolaps.

Komodity prohrávají s akciemi, šanci na zisk ale investoři mají

HN: V souvislosti s elektromobily se nyní hodně mluví o lithiu, jež se používá v bateriích. Jak by se mohla vyvíjet jeho cena a jakou má investor možnost na této komoditě vydělat?

Všechny karty jsou nastaveny tak, že by cena lithia měla růst, nedojde-li k objevu jiné formy skladování energie. Neexistuje však žádný přímý investiční nástroj, který by byl na lithium navázaný. Neobchoduje se s ním na burze a dostupné nejsou ani žádné finanční deriváty, které by se s ním pojily. Jednou z mála možností, jak na růst ceny lithia vsadit, je tak nákup akcií firem, které se zabývají těžbou a zpracováním této komodity. Světový trh si z největší části dělí chilská SQM, americká FMC a americká Albemarle. Ovšem i tyto firmy mají jen menší část svých tržeb z lithia. Nejvíce má Albemarle a to jen 39 procent. Pokud půjdou dolů ostatní sektory, ve kterých se tyto firmy pohybují, mohou být ve ztrátě, i když se zrovna lithiu bude dařit.

HN: Mezi komodity s největším letošním nárůstem ceny patří rhodium, iridium a ruthenium. Proč?

To je podobný případ jako lithium. Jsou to vzácné prvky, které se uplatňují v nových technologiích, v katalyzátorech nebo v oblasti skladování energie. Jejich cena roste dlouhodobě, přestože se do rozšíření těžby investuje v Číně i v dalších zemích. Podobně jako u lithia se ani s těmito komoditami nedá na burzách obchodovat.

HN: Jaké možnosti zájemci o investování do komodit mají?

Jsou tři základní možnosti, jak se v komoditách pohybovat. Nejdostupnější akcie komoditních firem nebo volně obchodované ETF fondy navázané na koš komodit nebo koš komoditních firem. Na takové investice stačí jen desítky dolarů, takže jsou dostupné prakticky každému. I v tomto případě je ale dobré vědět, do čeho peníze dávat. Různé studie ukazují, že investice do komodity samotné přináší dlouhodobě vyšší výnos, než do firem s danou komoditou spojených. Na druhou stranu mohou nastat ne úplně krátká období, kdy může být taková investice nevýhodná. Akcie jdou většinou dlouhodobě nahoru, zatímco komodity mají dlouhé cykly nahoru a pak dlouhé cykly dolů. Navíc pokud v případě akcií rostou trhy jako takové, rostou obvykle i slabší sektory. V komoditách může jít jeden sektor o 30 procent nahoru a druhý o 30 procent dolů.

HN: Kolik lidí se investováním do komodit v Česku zabývá?

Celkem do komodit investují v Česku desetitisíce lidí, protože to není kapitálově náročné a dnes už tento typ investic prodávají i banky. Přímé obchodování s komoditami přes futures kontrakty nebo opce naopak limituje řada věcí. Kontrakty jsou obvykle velké a minimální investice, se kterou to má smysl je zhruba 15 až 20 tisíc dolarů. Navíc se obvykle obchoduje na páku. Jeden procentní bod pohybu ceny komodity tak může znamenat například dvacetiprocentní změnu hodnoty investice. To znamená, že člověk musí mít čas situaci na trhu průběžně sledovat. Není možné nakoupit pozici a odjet na dovolenou. Výše uvedené limity znamenají, že okruh investorů je v tomto případě daleko menší. Celý český trh odhaduji na maximálně jednotky tisíc klientů.