Česko má poprvé v historii nezaměstnanost pod třemi procenty. Podle Eurostatu, který měří nezaměstnanost ve věkové skupině od 15 do 74 let, nezaměstnanost v Česku klesla v červnu na 2,9 procenta. Stále tak platí, že je zde nejnižší v EU.
V celé Evropské unii nezaměstnanost zůstala na květnových 7,7 procenta, v eurozóně klesla na 9,1 procenta a dostala se nejníže od února 2009.
Znovu se tak potvrzuje, že kdo chce v Česku pracovat, nějakou práci má. Domácnosti jsou v důsledku toho ochotné utrácet, a zvyšují tak spotřebu. Náskok Česka na nejlepší evropské země se navíc ještě zvyšuje.
Červnová nezaměstnanost pokořila další rekord a poklesla pod 3 %. Otázka je, zda a kam může nezaměstnanost v ČR ještě dále klesat. pic.twitter.com/oC2QBTJRB0
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 31. července 2017
Tuzemské firmy, které ale potřebují další pracovníky, je už nemají odkud nabírat. "Nedostatek pracovní síly je výraznou brzdou dalších investic," komentuje aktuální situaci Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Radomír Jáč z Generali Investments CEE doplňuje, že se jedná o standardní jev pro situaci, kdy se příslušná ekonomika v rámci výraznějšího hospodářského růstu dostala nad svůj dlouhodobý růstový potenciál. "Výrobní kapacity jsou v příslušné ekonomice včetně pracovní síly využity v podstatě na plné obrátky," říká Jáč.
Podle něj pak přichází na řadu scénář, kdy centrální banky zpřísňují měnové politiky skrze zvýšení úrokových sazeb. Cílem tohoto zpřísnění je zabránit přehřívání trhu práce a domácí ekonomiky jako celku.
Česká národní banka (ČNB) je v rámci střední a západní Evropy momentálně jediná, od které lze očekávat nějakou reakci. "Na základě vyznění červnového zasedání bankovní rady se očekává, že ČNB přikročí ke zvýšení svých úroků již na svém srpnovém zasedání," zakončuje Jáč.
V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti v červnu stagnovala na 7,7 procenta a je stále nejnižší od prosince 2008. V porovnání s 8,6 procenta loni v červnu ale klesla. Na nejnižší úrovni byla v červnu nezaměstnanost v České republice (2,9 procenta), následuje Německo (3,8) a Malta (4,1). Na opačném konci žebříčku jsou zmíněné Řecko s 21,7 procenta, tento údaj je však za duben, a pak Španělsko a Itálie.
Úřad zaznamenal pokles v zemích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, respektive v Itálii a ve Španělsku. Aktuální data za Řecko úřad zatím k dispozici nemá. V Itálii v červnu míra nezaměstnanosti klesla na 11,1 procenta z 11,3 procenta v květnu. Pokles ve Španělsku byl ze 17,3 na 17,1 procenta. V Německu, které je v eurozóně největší ekonomikou, míra nezaměstnanosti klesla ze 3,9 na 3,8 procenta.
Celkový pokles je patrný hlavně v meziročním srovnání - loni v červnu totiž míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem činila 10,1 procenta. Analytici přitom na letošní červen předpovídali stagnaci nezaměstnanosti na 9,2 procenta. Květnový údaj Eurostat zpřesnil o jeden procentní bod z původně odhadovaných 9,3 procenta.
Meziročně vykázaly největší pokles nezaměstnanosti Španělsko (z 19,9 na 17,1 procenta) a Chorvatsko (ze 13,3 na 10,6 procenta).
Kromě obecné míry nezaměstnanosti, což je ukazatel zjišťovaný Českým statistickým úřadem, se udává ještě ukazatel v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí. Ten je vypočítáván na základě údajů úřadů práce. Ten poslední data zveřejnil v polovině června. Podle něj byla v červnu míra nezaměstnanosti 4 procenta a uchazečů o práci bylo 297 439. Úřady nabízely rekordních 183 500 pracovních pozic.
