V prvním pololetí se Česku dařilo nad očekávání dobře a optimisticky vypadá výhled hospodářského vývoje i pro další měsíce. Ekonomové proto zvyšují svoje odhady růstu HDP pro celý letošní rok. Například Česká spořitelna, která v březnu počítala s meziročním růstem 2,8 procenta, zvýšila svůj odhad o tři desetiny procentního bodu. Podle ekonoma banky Michala Skořepy je důvodů zlepšení několik. "Silnější spotřebu čekáme u domácností, které se teď při utrácení cítí čím dál komfortněji díky rekordně nízké nezaměstnanosti a zrychlujícímu se růstu mezd," uvedl Skořepa s tím, že více utrácí i vláda, pro kterou jsou impulzem blížící se volby.

Díky zlepšující se situaci v eurozóně přispívá k lepší kondici hospodářství také rostoucí zájem o české výrobky v zahraničí.

Ještě větší tempo růstu české ekonomiky očekává v letošním roce Komerční banka. Svůj původní odhad 2,7 procenta upravila směrem vzhůru dokonce o celý procentní bod. Růst HDP přes tři procenta očekává i Česká bankovní asociace nebo ING Bank. Příští týden svoje nové odhady zveřejní také ministerstvo financí a Česká národní banka. Je pravděpodobné, že i jejich ekonomové svoje původní prognózy přehodnotí.

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové je třeba se na nové odhady dívat také s ohledem na to, že statistici na konci června zpřesnili svoje údaje o vývoji HDP v letech 2015 a 2016. Hospodářství v těchto letech rostlo rychleji, než se původně zdálo. "Tím pádem se zvýšila srovnávací základna, od které se odvíjí letošní tempo růstu HDP. Ekonomika je tak na tom nyní ještě lépe, než jsme si původně mysleli," řekla Zamrazilová.

VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY

Vyšší mzdy a nízká nezaměstnanost, které podporují spotřebu domácností, a jsou tedy hlavními tahouny růstu, se budou podle ekonomů projevovat také tlakem na růst cen.

Inflace se tak bude podle prognózy České bankovní asociace držet po zbytek roku nad dvouprocentním cílem ČNB. Právě dvouprocentní inflace je klíčovou hranicí, podle níž centrální banka řídí svoji měnovou politiku. Zamrazilová uvádí, že překročení cíle povede spolu s napjatou situací na trhu práce letos téměř jistě ke zvýšení úrokových sazeb. Tím se ČNB bude snažit růst cen zmírnit a vrátit ho ke dvěma procentům. "První růst sazeb bude testem pro korunu, na jejímž dalším vývoji bude záviset časování a intenzita dalšího zvyšování sazeb," uvedla ekonomka.

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler si myslí, že ČNB zvýší poprvé po deseti letech sazby už za týden na svém srpnovém zasedání. Do konce roku 2018 by pak mohly sazby vzrůst celkem čtyřikrát. Dvoutýdenní reposazba, od které se odvíjí úrok, za nějž si komerční banky ukládají u ČNB přebytečné peníze, by tak mohla vystoupat na jedno procento.

Podle České bankovní asociace se kroky centrální banky příští rok promítnou i do ekonomiky. Domácnosti by se po delší době mohly dočkat vyššího úročení některých vkladů, na druhou stranu by ale mohlo dojít ke zdražení hypoték. "To by mělo ochladit příliš silný zájem o nákup nemovitostí. Lze tedy očekávat, že růst cen domů a bytů zpomalí," uvádí bankovní asociace ve své prognóze.

Zvyšování sazeb povede podle Marka Dřímala z Komerční banky také k rychlejšímu posilování české měny. "Na konci tohoto čtvrtletí očekáváme kurz na hodnotě 25,70 koruny za euro," řekl. Aktuálně se kurz pohybuje okolo 26 korun.