Národní galerie v Praze letos uzavřela smlouvy na nákup současného umění v hodnotě 12 milionů korun. Další nákupy zejména od českých umělců nejmladší generace chce uskutečnit na podzim.

Většina nákupů bývá spojena s dary galerii – zakoupeny byly práce Kateřiny Šedé, Evy Koťátkové, Magdaleny Jetelové, Gerharda Richtera, Františka Skály a Josefa Bolfa, uvedla mluvčí instituce Tereza Ježková.

Na nákup současného umění má však Národní galerie dlouhodobě nedostatek peněz. Soukromé instituce vlastní mnohem obsáhlejší sbírky.

Nákup současného umění letos Národní galerii umožnil mimořádný příspěvek 18 milionů korun, který získala z rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Galerie věří, že tomu tak bude i v dalších letech.

"Systematickými nákupy uměleckých děl se tak Národní galerie může pokusit zacelit propastnou mezeru ve sbírkovém fondu současného umění, s mimořádnou pozorností k českému kontextu," dodala mluvčí.

Vedení uvádí, že Národní galerie nikdy neměla v rozpočtu vyčleněné peníze na nákupy umění.

Příspěvek státu se pohybuje zhruba na úrovni roku 1990 a dnes činí přibližně 250 milionů korun, což nestačí ani na pokrytí mandatorních nákladů.

V současné době Národní galerie může doplňovat sbírky jen omezeně, dostane-li účelovou dotaci z ministerského programu ISO, tedy Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví.

V letech 2015 a 2016 z tohoto programu galerie získala 7,57 milionu korun na akvizice, 616 tisíc korun dala z vlastního rozpočtu.

V roce 2015 tak galerie zakoupila dřevořezbu sv. Václava z 18. století a dva barokní obrazy Kající sv. Máří Magdaléna od Petra Brandla a sv. Helena od Salomona de Braye.

V roce 2016 z programu ISO získala soubor ilustrací Josefa Šímy, dvě barokní lovecká zátiší od Jana Vojtěcha Angermayera a Podobiznu malíře Josefa Navrátila od Jaroslava Čermáka.

Pravidla pro poskytování dotací z programu ISO však neumožňují hradit nákup současného umění, respektive děl žijících umělců.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt již od svého nástupu upozorňuje, že instituce dlouhodobě neplní jedno ze svých poslání, jímž je dokumentace aktuálního dění v umění.

V letech 1989 až 2000 získala Národní galerie na 230 obrazů od 87 umělců, z let 2000 až 2014 má ve sbírkách na 400 děl od 113 umělců.

"Žalostný stav sbírkového fondu současného umění z porevolučního období se projevuje nejen v nízkém počtu děl, ale také kvalitou zastoupení předních osobností české scény," popisuje mluvčí stav galerijních sbírek.

"Nejkvalitnější soukromé sbírky představující domácí tvorbu od 80. let 20. století do současnosti čítají mnohdy více než 1500 děl. Stát, respektive jeho hlavní umělecká sbírka v Národní galerii, v tomto ohledu zaspal dobu," dodává.

Ministerstvo kultury letos otevřelo dotační program, který má poskytovat peníze galeriím a muzeím na nákup současného umění.

Peníze ale nemohou čerpat instituce zřizované ministerstvem, jako je třeba právě Národní galerie.

"Pokud nebude otevřen i pro státní organizace nebo pokud nedojde ke skokovému navýšení rozpočtu Národní galerie s účelovou vazbou na nákupy současného umění, bude akviziční aktivita i nadále ochromena a stav bude srovnatelný se situací z předchozích desetiletí," doplnila mluvčí.

Od jmenování Jiřího Fajta do čela Národní galerie uplynuly tři roky. Za své největší úspěchy považuje oživení Veletržního paláce a zvýšení návštěvnosti. V dalším období se zaměří na modernizaci budov a expozic.

Nedávno také Národní galerie vypsala výběrové řízení na ostrahu svých objektů a jejich inventáře.

Po sporech s bývalou bezpečnostní agenturou, které v únoru vedly k několikadennímu uzavření všech objektů instituce, má Národní galerie na ostrahu zatím roční smlouvu. Ta skončí 6. března 2018.

Zájemci o současné výběrové řízení a čtyřletou zakázku mohou přihlášky podávat do 17. srpna. Hodnota zakázky vyplyne z podaných návrhů.

Společnost ABAS, s jejímiž službami nebyla Národní galerie spokojená, dostávala za své služby přibližně tři miliony korun měsíčně.

Výběrové řízení je podle mluvčí Ježkové nyní vypsané na stejné služby, tedy na ostrahu všech šesti objektů i uměleckých děl.

Národní galerie koncem února uzavřela všechny své objekty kvůli sporům s agenturou ABAS IPS Management, která hlídala budovy i umělecká díla. Ředitel instituce Jiří Fajt řekl, že firma ABAS neplnila závazky a její pochybení má zdokumentována.

Při ostraze prý byla poškozena vystavená díla a ostraha měla fyzické konflikty s návštěvníky. Společnost ABAS IPS Management tvrdila, že jí galerie dluží peníze, a s výtkami k práci svých zaměstnanců nesouhlasila.

Společnost ABAS střežila majetek Národní galerie několik měsíců na základě tendru v celém resortu kultury.

Ministerstvo kultury po incidentu v galerii uvádělo, že do Národní galerie pošle kontrolu a prověří fungování ABAS v dalších svých příspěvkových organizacích, které firma střeží.

Některé následně uvedly, že s firmou ABAS také měly potíže. Patří k nim třeba Národní technické muzeum či Galerie Rudolfinum.

Výsledky kontrol ministerstvo odmítlo sdělit.

Ostraha pro Národní galerii byla vybrána na základě zákona o zadávání veřejných zakázek a rozhodující pro zadavatele, tedy pro ministerstvo, byla nejnižší cena.

Jiří Fajt i ministr kultury Daniel Herman za KDU-ČSL konstatovali, že v případě památkových objektů a umění nevyčíslitelné hodnoty nelze toto kritérium jako nejvyšší uplatňovat.