Prezident USA Donald Trump je připraven zavést sankční cla na dovoz ocelářských výrobků z celého světa. Čeká jen na to, jaký závěr učiní ministerstvo obchodu ve Washingtonu, které pověřil vypracováním zprávy, zda zahraniční ocel valící se na americký trh neohrožuje národní bezpečnost země.

Případná ochranná opatření, zahrnující nová dovozní cla a importní kvóty, by nejhůř dopadla na země, jež jsou hlavními dodavateli ocelářských výrobků do USA. A těmi jsou Kanada, Brazílie, Jižní Korea a Mexiko.

Nikoliv na Čínu, jež je sice největším světovým výrobcem a vývozcem oceli, ale na celkovém jejím dovozu do USA se nyní podílí jenom 0,9 procenta, uvádí Petersonův ústav pro mezinárodní ekonomiku. Dovoz čínské oceli do USA loni v důsledku již zavedených ochranných opatření spadl na 950 tisíc tun proti 2,2 milionu tun v roce 2015.

EU je připravena na odvetu

Případných amerických sankcí z údajného důvodu národní bezpečnosti se obává také Evropská unie, odkud míří do USA nejvíce oceli z Německa. Své obavy na půdě Světové obchodní organizace tlumočily také Rusko, Austrálie, Tchaj-wan a další země.

Zavedou-li USA sankční cla na dovoz evropské oceli, pak nebude EU váhat s odvetnými opatřeními, prohlásil na závěr hamburského summitu skupiny G20 předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Evropa je připravena reagovat okamžitě a přiměřeně," cituje Junckera agentura Reuters.

Jak podotýká, vysocí činitelé Evropské komise odmítli upřesnit, co konkrétně by odvetná opatření vůči USA zahrnovala. Nejspíš dodatečná cla na dovoz amerických agrárních produktů a potravin. S odvetou vůči USA by neváhala ani Austrálie, naproti tomu Japonsko se zatím omezilo na prohlášení, že situaci bedlivě sleduje.

"Nemohu předpovídat, jak se zachová americká administrativa," prohlašuje spolková kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je důležité nalézt "mnohostranné řešení". To je ostatně úkol Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jež má zveřejnit svůj recept na "potenciální řešení problému" v listopadu.

SVĚTOVÝ TRH S OCELÍ

"Nepodaří-li se nalézt způsob, jak omezit značné nadbytečné kapacity světového ocelářství, pak se obávám, že ochranářských, a dokonce izolacionistických opatření bude přibývat," konstatuje Axel Eggert, šéf Evropské ocelářské asociace (Eurofer).

Světové ocelářství je podle odhadu OECD schopno vyrábět 2,3 až 2,4 miliardy tun oceli ročně. Loni to bylo 1,63 miliardy tun, ve srovnání s rokem 2000 přibližně dvojnásobek. Zhruba každá druhá tuna nyní pochází z Číny, jejíž vláda výrobu léta subvencuje a podle západních expertů nese hlavní odpovědnost za vznik obrovských nadbytečných kapacit. Jenom v Číně se oficiálně odhadují na 150 milionů tun ročně.

Američtí ekonomové varují

Proti zavedení dalších cel na dovoz oceli, ale také hliníku se ozývají hlasy v samotných Spojených státech. Varuje před nimi také washingtonský think-tank American Action Forum.

"Dodatečná cla na dováženou ocel ve skutečnosti poškodí naši ekonomiku, neboť přinesou vyšší náklady pro průmysl, což může vést k propouštění, a zvednou spotřebitelské ceny," uvádí se v dopise prezidentu Trumpovi. Podepsalo ho 15 vlivných ekonomů, například bývalí šéfové centrální banky (Fed) Ben Bernanke a Alan Greenspan a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz.

Autoři poukazují rovněž na to, že USA dosud zavedly cla na dovoz více než 150 ocelářských položek, přičemž některé sazby dosahují až 266 procent. Ochranná cla by znamenala také zhoršení politických vztahů s mnoha spřátelenými zeměmi.