Pro zastavení migrantů, kteří po tisících připlouvají do Itálie, chce Řím využít libyjské kmeny. Italský ministr vnitra Marco Minniti ve čtvrtek bude v libyjském hlavním městě Tripolisu jednat se starosty obcí z jihu Libye o tom, jak migrantům zamezit vstup do země.

Přes jižní hranici do Libye proudí občané států, jako je Nigérie, Guinea nebo Pobřeží slonoviny. Velká většina z nich nemá nárok na azyl, protože neprchají před válkou nebo politickým pronásledováním. Podle statistik OSN je přes 70 procent z lidí, kteří do Itálie z Libye připlují, ekonomickými migranty.

Itálie proto chce, aby úřady na jihu Libye zlepšily ostrahu státní hranice a zasáhly proti pašerákům, kteří migranty do země vozí. V Libyi neexistuje funkční centrální vláda, takže Italové musí jednat s představiteli místních samospráv, často fungujících na základě kmenové příslušnosti.

"Obchod s lidmi je dnes bohužel jedním z hlavních ekonomických zdrojů, ze kterých Libye žije," připomněl italský ministr vnitra Minniti před odletem do Tripolisu. Je proto podle něj nutné "nabídnout občanům Libye nějaký jiný zdroj obživy". V opačném případě se nedá očekávat, že Libyjci proti migraci skutečně zasáhnou.

Řím jedná s představiteli jiholibyjského regionu Fezzán o rozvojové pomoci, jako je budování silnic, nemocnic a další infrastruktury. Ta by měla zlepšit životní situaci místních obyvatel.

2200 lidí

letos zemřelo při plavbě z Libye přes Středozemní moře do Itálie.

Italové mají podporu ostatních zemí Evropské unie, které na pomoc Libyi přispějí. Kromě rozvojových projektů poskytnou peníze na vybavení a výcvik pro libyjskou pohraniční stráž na jihu země i na libyjskou pobřežní stráž.

Ta by měla zastavovat lodě, na kterých pašeráci vozí migranty přes Středozemní moře do Itálie.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) navrhne vládě, aby Česká republika na podporu těchto aktivit poskytla 800 tisíc eur, tedy skoro 21 milionů korun. Pokud o to Itálie požádá, mohlo by Česko zároveň na její území vyslat policisty, kteří by pomáhali s vyhošťováním migrantů, kteří nedostanou azyl.

Itálie ovšem zároveň chce, aby ostatní země Evropské unie ukázaly i jinou solidaritu než finanční nebo materiální. Požaduje, aby státy jako Španělsko, Francie nebo Malta ve svých přístavech přijímaly lidi, které pobřežní stráž nebo lodě humanitárních organizací zachrání na moři. Momentálně takto zachránění běženci míří jen do Itálie. Ostatní středomořské země to ale odmítly.

Francouzi a Němci naproti tomu slíbili, že urychlí přijímání uprchlíků z Itálie v rámci platných evropských kvót. Na základě nich by si měly země EU rozdělit jen skutečné uprchlíky, kteří mají nárok na azyl. Česko v rámci kvót přijalo 12 uprchlíků z Řecka, z Itálie ani jednoho.

Vláda nedávno schválila, že Česká republika už nikoho dalšího nepřijme. Evropská komise poté s tuzemskem a také s Polskem i Maďarskem zahájila právní řízení kvůli nerespektování platných evropských zákonů.

Do Itálie letos z Libye připlulo zhruba 90 tisíc lidí, což je o pětinu víc než za stejné období loňského roku. Asi 2200 běženců při plavbě zahynulo.

Trasa do Itálie přes Libyi je tak v současnosti hlavní cestou, kudy se migranti do Evropy dostávají.

Do Řecka, kam v letech 2015 a 2016 přišlo z Turecka přes milion žadatelů o azyl, už naopak od loňského jara proudí jen minimum lidí.