Přerovská společnost Sezako se před šesti lety rozhodla investovat 30 milionů korun do těžby štěrku ve vietnamské provincii Ha Tinh. Rozhádala se ale se svým místním partnerem Phan Cong Hienem, který sám žil 28 let v Česku, a v důsledku tohoto sporu téměř osm let firmu neovládá. Podle spolumajitele Sezaka Jana Švrčka může za zmaření zahraniční investice i laxní přístup českého státu, který dosud neaktivoval dohodu o ochraně investic uzavřenou již v roce 1997. 

HN: V jakém roce jste šli podnikat do Vietnamu?

V roce 2005 nás oslovil náš vietnamský partner s tím, že je v naší oblasti dodávek drtičů a strojů pro kamenolomy ve Vietnamu mnoho příležitostí. Do roku 2008 jsme projekt připravovali a výstavba kamenolomu začala na jaře roku 2009. To jsme tam dovezli strojní zařízení, která jsme měli formou své investice za úkol dopravit, poskládat a servisovat. 

HN: Kolik jste do projektu investovali? 

Investice byla v celkové výši asi 1,6 milionu dolarů (při tehdejším kurzu něco přes 30 milionů korun, pozn. red.) včetně nákladů na výstavbu. V průběhu roku 2009 se kamenolom postavil, v říjnu 2009 byl předán protokolem do užívání. A hned další rok jsme zjistili, že budou problémy s naším partnerem, který byl ve firmě ředitelem. 

HN: Firmě nemohl šéfovat cizinec? 

Bylo by to velmi složité. Na firmu bylo jen jedno razítko, které vám speciálně vydává policie. A jakmile ho získal, tak falšoval zápisy z valných hromad, moje podpisy a půjčil si na firmu 22 až 25 milionů korun. Z toho dal nějakých 10 milionů zpátky do kamenolomu a prezentoval to jako svou investici a zbytek použil pro svoje potřeby. Policie to odmítala vyšetřovat. Když jsme vše zjistili, tak jsme se začali bránit. 

HN: Jak? 

Prvně jsme se museli dostat k účetnictví. Začali jsme obcházet banky a všechny instituce, kde jsme po dlouhých peripetiích získali nějaké informace, a podali na něj trestní oznámení. Díky CzechTrade se nám povedlo převzít veškeré dokumenty i razítko a firmu jsme vedli my. Když ale ředitel v lednu 2011 zjistil, že to půjde i bez něj, vyhnal všechny zaměstnance a lom uzavřel. My jsme na něj v roce 2012 podali žalobu, že nesplnil svoji část investice a do firmy nedal jediný dolar a vše zaplatil z peněz společné firmy.

HN: Už se do firmy dostanete?

Úřady nám před třemi lety nakonec zorganizovaly valnou hromadu.  

HN: Tu organizují úřady? 

Neměly by, ale měli jsme tam zástupce policie, soudce, vedení kraje, zástupce úřadu plánování a investic, životního prostředí a další. Oni vstupují do všeho, kam si myslí, že můžou. Tam našemu partnerovi nakonec oznámili, že ho zbavují funkce a tu předávají mně.  

HN: Soudy s bývalým partnerem jsou tedy vyřešené? 

Stále se soudíme o vložené investice. Soudy mu přiřkly investici cca 15 milionů korun v zásadě jen na základě jeho tvrzení. Teď čekáme, jak rozhodne nejvyšší soud. Do té doby nemůžeme s majetkem nic dělat, musíme platit poplatky, udržovat účetnictví, ale nemůžeme těžit, to nás nenechají. Ročně nás to stojí dva miliony.  

HN: Takže je možné, že po rozhodnutí zase rozjedete těžbu? 

Bohužel ne. Ještě se to zkomplikovalo. To je ta druhá věc a to je taky důvod, proč mě štve, že se tu organizuje jedna konference za druhou a jezdí delegace do Vietnamu, a nikdo lidem neřekne, jak vás tam můžou okrást. Byl jsem na zástupce státu naštvaný, že málo řešili už první část našeho problému a víc nám nepomohli. V roce 2011 najednou po našich investicích rozhodla tamní vláda, že nám neprodlouží licenci na těžbu a že se máme na vlastní náklady vystěhovat. To je prakticky vyvlastnění. 

HN: Co s tím můžete dělat?

Snažíme se českou stranu přimět k tomu, aby aktivovala dohodu o ochraně investic z roku 1997, kterou má Česká republika s Vietnamem podepsanou. Oni nám uznali investici, pronajali pozemek na 50 let na těžbu a ve finále nám za tři roky zaříznou další podnikání. Podle mezinárodních dohod by mělo dojít k odškodnění investora. 

HN: S kým o tom u nás jednáte?  

Se všemi ministerstvy, hlavně s ministerstvem financí. Ale je těžké se s kýmkoliv sejít. Politici to řeší na schůzkách s vietnamskou stranou, ale neaktivovali ten zmiňovaný článek o ochraně investic. A Vietnamci je tak ignorují. Všichni tu jezdí na nějaké mise, ale nikdo reálně podnikatele nevaruje, co jim hrozí. Ať si dají pozor.