Pro všechny Čechy, kteří se chystají vyrazit na letní dovolenou do zahraničí, je to dobrá zpráva. Koruna je nejsilnější za poslední tři a půl roku, takže všechno zboží či služby v cizině jsou pro turisty z Česka levnější.

Od dubna, kdy Česká národní banka ukončila umělé oslabování koruny, posílila česká měna vůči euru téměř o celou korunu. V pondělí se euro dalo na měnovém trhu koupit za rekordních 26,09 koruny.

Analytici, které HN oslovily, doporučují turistům, aby s dalším nákupem eur pro prázdninové cesty už neotáleli. "Stávající kurz je již poměrně atraktivní," řekl například hlavní ekonom investiční společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Karta, nebo hotovost?

Mnoho lidí před cestou na dovolenou řeší, zda je výhodnější platit hotově, nebo kartou. Podle bank je nejlepší kombinovat obě možnosti. "Výhodnost obou způsobů placení závisí na řadě faktorů – kolik platíme, u které banky máme účet, v které zemi jsme a podobně," říká Michal Skořepa z České spořitelny.

Prodražit se však mohou výběry hotovosti z bankomatů přímo v cizině. Tady záleží na tom, jaký účet člověk má: v některých případech může být takový výběr poměrně drahou záležitostí. "Pokud se člověk ocitne v zahraničí bez hotovosti, vyjde nejlevněji platba kartou přímo u obchodníka. Tyto transakce banka nezpoplatňuje," říká mluvčí ČSOB Lenka Vosátková.

Ti, kdo jedou na dovolenou až koncem léta, se podle něj výraznějšího posílení koruny už nedočkají. To potvrzuje i ekonom České spořitelny Michal Skořepa. "Samozřejmě ale nikdy nelze vyloučit, že přijde nějaký nečekaný nový šok, který náladu na devizovém trhu změní," upozorňuje.

Podle Skořepy korunu výrazně zpevnily především výroky guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka. Ten minulý čtvrtek naznačil, že ČNB by mohla už v tomto čtvrtletí zvýšit úrokové sazby. Tím by se koruna stala atraktivnější pro investory, protože vyšší úrok jim přinese i zajímavější výnosy.

"Tato hlavní kurzotvorná zpráva už zazněla a měla čas se v kurzu koruny projevit," vysvětluje Skořepa, proč další výrazné posilování české měny už během léta neočekává.

Podobného názoru je i ekonom Komerční banky Marek Dřímal. "Hranici 26 korun za euro bude velmi těžké prolomit," předpovídá.

Jáč z Generali Investments CEE uvádí i další důvod, proč případný nákup eur na cestu neodkládat. Koruna by podle něj mohla ze současného atraktivního kurzu i oslabit. Přivodit by to mohli především zahraniční spekulanti z řad investičních fondů, kteří nakoupili korunu za dřívější slabší kurz a nyní by na jejím zhodnocení mohli chtít vydělat. Tím, že by se ve velkém začali české měny zbavovat, by její kurz spadl. "Mohlo by to způsobit oslabení o několik desítek haléřů," odhaduje Jáč s tím, že poté by koruna nejspíš opět posílila.

Po trojích prázdninách spoutaného kurzu koruny Češi zažívají první letní sezonu, kdy je tuzemská měna opět volná. ČNB ji začala uměle oslabovat v listopadu 2013, kdy se jí v obavách z poklesu cenové hladiny rozhodla nedovolit, aby prorazila 27  korun za euro. Podle centrální banky by další pokles cen způsobil ekonomice vážné problémy: podnikům by klesaly tržby a musely by propouštět.

Po další tři a půl roku proto ČNB ve velkém skupovala eura a vrhala na trh korunu, čímž ji držela na uzdě. Celkově za to vydala přes dva biliony korun. Toto mimořádné opatření skončilo až letos na začátku dubna, protože českému hospodářství se už delší dobu vede dobře a spotřebitelské ceny rostou podle představ centrálních bankéřů.

Volná česká měna se nejprve dál držela uvedených 27 korun za euro, více začala posilovat až v průběhu června a na vrchol se dostala po zmíněném Rusnokově vyjádření z minulého týdne ohledně plánovaného zvýšení úrokových sazeb.

26,09 koruny

byl kurz, za nějž se dalo v pondělí koupit euro na měnovém trhu.

Takový krok by měl na kurz koruny výrazný vliv − posílilo ji už jen holé guvernérovo vyjádření. Základní úroková sazba, kterou nastavuje centrální banka, určuje cenu peněz v ekonomice: tedy především to, za kolik banky půjčují a kolik vyplácejí na úrocích za vklady. Vyšší sazby proto dělají korunu atraktivnější, což žene její kurz vzhůru.

Centrální banka přitom zmíněnou základní úrokovou sazbu nezvyšovala již bezmála celé desetiletí − naposledy to udělala v únoru 2008. Během globální hospodářské krize ji naopak snižovala, aby zlevnila komerční úvěry, a donutila tak firmy více investovat. V listopadu 2012 tato sazba klesla prakticky na nulu, přesněji řečeno na 0,05 procenta. Protože to ale české ekonomice příliš nepomohlo, sáhla potom centrální banka k umělému oslabení kurzu koruny.

Po jeho uvolnění je růst základní úrokové sazby dalším logickým krokem. Centrální bankéři nejprve veřejně prohlašovali, že se k němu v příliš brzké době nechystají. Sám guvernér Rusnok teď ale přišel po zasedání bankovní rady s tím, že sazby mohou jít nahoru už ve třetím čtvrtletí − tedy po dalších jednáních centrálních bankéřů v srpnu nebo září.

Rozhodnutí ČNB výrazně ovlivní čerstvá čísla o inflaci za červen, která zveřejní statistický úřad příští středu. Pokud se růst cen dlouhodobě udrží nad dvěma procenty, což je požadavek centrální banky, nebude zvýšení sazeb zřejmě nic bránit.