Ministerstvo práce a sociál­ních věcí chce na podzim spustit testování softwaru Logib, který zaměstnavatelům ukáže, zda na srovnatelné pozici platí mužům a ženám stejně.

Nerovnost v platech žen a mužů je v Česku druhá nejhlubší v Evropské unii, činí 22,5 procenta.

Aby Češky dosáhly na roční průměrný výdělek svých mužských kolegů, musely by pracovat 14 a půl měsíce.

Rozdíl způsobuje nejen to, že ženy častěji pracují v hůře ohodnocených profesích, jako je zdravotnictví či školství. Nezřídka dostávají méně peněz, i když vykonávají srovnatelnou práci jako jejich lépe placený mužský kolega. Taková diskriminace je přitom v rozporu se zákonem.

Původně švýcarský software Logib, který už ministerstvo přeložilo do češtiny, dokáže nerovnost odhalit.

Vhodný je pro firmy od 50 zaměstnanců výš, které do něj zadají anonymizované údaje o věku, vzdělání, pozicích a výdělcích zaměstnanců a na jejich základě získají podrobnou analýzu. Jak s ní naloží, bude na nich. Zveřejňovat ji však nemusí. Do testování se zapojí třicet soukromých firem a státních úřadů. "Výsledky bychom mohli vědět v lednu příštího roku," uvedla Eva Ferrarová, vedoucí ministerského projektu 22 procent k rovnosti, který testování zaštiťuje.

Jednou z firem, která se do pilotního programu zapojí, je energetická skupina ČEZ, jež zaměstnává téměř 27 tisíc lidí, tři čtvrtiny z nich jsou muži.

"Mzdové ohodnocení pracovních funkcí odpovídá jejich náročnosti, složitosti a odpovědnosti, zcela nezávisle na pohlaví. Tato pravidla jsou zapracována do všech interních dokumentů, které upravují problematiku odměňování, včetně kolektivní smlouvy," uvedla mluvčí ČEZ
Alice Horáková. Podle ní je účast v projektu logickým krokem.

Naproti tomu mobilní operátor Vodafone Logib testovat neplánuje, protože si mzdovou analýzu zpracovává už několik let sám. Její výsledky jsou podle mluvčí firmy Ivany Vejvodové velmi uspokojivé. "Muže a ženy na srovnatelných pozicích odměňujeme naprosto stejně, ženy mají mzdy dokonce o něco vyšší," řekla Vejvodová.

Na stírání rozdílů ve mzdách se zaměřují i v cizině. Třeba Německo loni rozhodlo, že se lidi ve firmách nad 250 zaměstnanců budou moci ptát na platy svých kolegů.

Ministryně práce Michaela Marksová by takovou transparentnost ráda viděla i v Česku, bez toho je podle ní vyjednávání o spravedlivých platech obtížné. "Myslím, že v anonymizované podobě by se s tím mělo začít," uvedla.

Podle statistik ženy kvůli nespravedlivému odměňování přicházejí o víc než 80 tisíc ročně. "Trpí tím celá rodina. Pokud jsou ženy s dětmi samy, situace je o to těžší," uvedla Ferrarová, podle níž jsou rozdíly v platech největší okolo čtyřicátého roku, kdy se ženy často vracejí do práce po rodičovské dovolené.

"Nastupují s handicapem, který se do konce pracovní dráhy nepodaří už nikdy vyrovnat," řekla a doplnila, že české důchodkyně mají v průměru o 18 procent nižší penzi než muži.

Projekt 22 procent k rovnosti bude stát 85 milionů korun z eurofondů a skončí v roce 2020. Ale výsledky jsou vidět už dnes. Úředníci, kteří jsou v něm zapojeni, pomáhají inspekci práce s kontrolami rovného odměňování ve firmách. Loni inspektoři odhalili čtyři pochybení.

Související