Na dvě, možná tři stovky odhadovali před lety lidé pohybující se v českém pivovarském průmyslu počet minipivovarů, které se v tuzemsku mohou uživit. Ukázalo se, že byli příliš opatrní. První metu trh překonal už někdy před čtyřmi lety, druhou před dvěma. A přesto stále minipivovary nekrachují. Tedy alespoň ne ve velkém. Naopak: jen za poslední rok jich přibylo více než 50, tedy v průměru jeden týdně.

A tak pivní experti odhady možné velikosti trhu postupně navyšují. "Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je," tvrdí ředitel Pacovských strojíren Ludvík Ješátko. Právě Pa­covské strojírny patří mezi největší výrobce pivovarské technologie v Česku. Například šéf Českomoravského svazu minipivovarů Josef Šuráň je ještě optimističtější. V minulosti podle něj v Československu působilo přes tisíc pivovarů. A není prý důvod, aby trh do této velikosti postupem času opět nedorostl.

Jaká je situace dnes? Celkem fungovalo v Česku v letošním červnu více než 370 minipivovarů. Z nich zhruba tři desítky patří do kategorie takzvaných "létajících", tedy podniků, které nemají vlastní provoz a k vaření si pronajímají kapacity od konkurence. Ze zbylých 340 pak většinu představují restaurační pivovary, tedy hospody a restaurace, které si vaří vlastní pivo a mimo podnik expedují jen menší část produkce. Zbytek vlastní výčep nemá a pivo pouze prodává − ať už v sudech do ochutnávkových pivnic, nebo v lahvích do pivoték.


Jen málokterý obor se může pochlubit tak překotně rychlým růstem, jako je "malé" pivovarství − aby vznikala konkurence na trhu takovým tempem, není obvyklé. Kdo se vlastně do tohoto podnikání pouští? Úctyhodně se rozvíjející obor přitahuje jak milovníky piva, kteří si otevřením varny splní sen, tak investory. Ti vycházejí z příkladů fungujících podniků, které ukazují na jednu věc: velmi slušnou návratnost investice. Založit vlastní pivovar se dá už zhruba s pěti miliony korun. Při pořízení starší, "secondhandové" technologie přitom investice může být ještě nižší. Naopak ji může výrazně prodražit, pokud se majitel rozhodne vybudovat také vlastní restauraci, kde bude pivo prodávat.

Kolik se v Česku vaří piva

Při dobře nastaveném byznysmodelu se nicméně vložené peníze mohou vrátit během relativně krátké doby. "Návratnost máme spočítanou na sedm let. Díky dalším investicím do rozšiřování výroby se může prodloužit, ale ne výrazně," tvrdí například Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Na pět let má návratnost projektů většinou spočítanou i Josef Krýsl, bývalý sládek z Plzně, který staví minipivovary a má jich na účtu už přes 50. "Právě to do oboru láká i lidi, kteří hledají spíš investici, než že by bylo pivo jejich koníčkem," tvrdí Krýsl.

Některé příklady ukazují, že úspěch se může dostavit za velmi krátkou dobu. Samozřejmostí je kvalitní produkt. Pivovary, které jej umí nabídnout, však mohou vystoupat do nejvyšší ligy i během jednoho roku. Důkazem je třeba právě Nachmelená opice (viz str. 46), která se mezi elitu vypracovala za pouhé dva roky. Podobně krátkou dobu potřeboval také potštejnský Clock. První pivo opustilo jeho sklady v létě 2014, dnes je pivovar obecně považovaný za absolutní českou špičku.

Předpokladem úspěchu je angažování dobrého sládka. Právě v tomto bodě spatřuje Josef Krýsl "úzké" místo na trhu. "Každý rok na Podskalské, nejlepší škole pro sládky v Česku, absolvuje 30 lidí. Ovšem polovina z nich pak jde dělat něco jiného," upozorňuje Krýsl. Výjimkou tak není, že někteří sládkové pracují ve více pivovarech zároveň. Anebo že pivo vaří lidé bez pivovarského vzdělání.

Výhodou trhu minipivovarů je fakt, že si na něm jednotlivé podniky navzájem konkurují jen ve velmi omezené míře. Přetlak může s rostoucím počtem hráčů nastat především v ochutnávkových pivnicích a pivotékách ve velkých městech, kam dovážejí pivo podniky bez vlastní restaurace. Naopak restaurační pivovary většinou působí lokálně, a tak pro ně nováčci nepředstavují zásadní hrozbu. "To by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici," říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Velcí ve vleku malých

Jak vypadá rozvrstvení pivovarské scény? Proti 370 minipivovarům stojí jejich "velká" konkurence. Tedy pivovary s výstavem vyšším než 10 tisíc hektolitrů. Těch je v Česku 45. Jejich počet se zvyšuje daleko pomaleji, než je tomu u minipivovarů. A to většinou jen díky tomu, že některý z malých hráčů překročí hranici výstavu 10 tisíc hektolitrů ročně. Příkladem může být třeba Únětický pivovar ze středních Čech, který začínal jako klasický minipivovar. Ovšem výstav 10 tisíc hektolitrů už zdolal. I kvůli tomu jej Ekonom do kategorie minipivovarů letos nezařadil.

Přestože jsou početně v převaze, minipivovary stojí stále jen za nepatrnou částí pivního trhu. V Česku se loni uvařilo přes 20,5 milionu hektolitrů piva, ovšem malí hráči se na tomto obrovském čísle podílejí jen necelými dvěma procenty. A tento podíl roste pomalu. Pro lepší představu: například Plzeňský Prazdroj − samotný bez dalších pivovarů ve skupině − uvaří zhruba pět milionů hektolitrů piva ročně. Limit pro roční výstav minipivovaru tedy překoná hravě za jediný den.

Pro velké hráče na trhu minipivovarníci nepředstavují zásadní ohrožení. Je ale zjevné, že jsou to právě podniky s malým výstavem, kdo do Česka přináší nové trendy a rozšiřuje "pivní rozmanitost" na tuzemském trhu. Bez minipivovarů by jen těžko Češi měli šanci ochutnat doslova stovky nejrůznějších variant třeba piva typu India pale ale.

Početně minipivovary na českém trhu jasně vedou. Na domácí výrobě piva ale mají zanedbatelný podíl dvě procenta.

Průmyslové pivovary si ale naopak uvědomují, že poptávka po pivních speciálech a zejména svrchně kvašených pivech roste a představuje zajímavý potenciál. A proto následují svou malou konkurenci a zkoušejí vařit tato piva ve velkém. Jako první z velkých pivovarů přišel s "ejlem" humpolecký Bernard, později se přidal třeba náchodský Primátor. Letos na jaře pak začal nabízet pivo IPA dokonce i pivovar z nejtradičnějších, Plzeňský Prazdroj proslavený hlavně svým ležákem. Jeho Master IPA ovšem neměla valný ohlas. Na pivních serverech je hodnocena průměrně. "Fanoušky amerických IPA či ejlů od Matušky asi nenadchne, ale jinak se pít vcelku dobře dá," píše se třeba na populárním webu Pivnici.cz.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.