Nejeden český investor řeší otázku, jak má vnímat své bohatství, tedy přesněji řečeno, v jaké měně. Většina z nás, žijících na českém území, vydělávajících české koruny a platících jimi, v tom má jasno. Pro určení, zda se investice zhodnotily, nebo naopak ztratily, použije změnu hodnoty v domácí měně. Je to základní pravidlo a lze jej považovat za správné.

Pokud ovšem připustíme náhled na investice jako svého druhu pojistku pro udržení kvalitní životní úrovně, nemusí být plně korunové portfolio tím pravým ořechovým.

Nejsem škarohlíd, nicméně historie nám ukazuje, že naše území nebylo imunní vůči různým bouřím, které měly významný vliv na hodnotu majetku i měny. A nemusíme hned myslet na válku nebo hledat paralely s vývojem venezuelského bolívaru.

Vzhledem k tomu, že jsme součástí Evropy a případný průšvih by se zřejmě netýkal jenom naší republiky, je rozumnou diverzifikací v tomto kontextu starý dobrý americký dolar. Tedy teritoriálně i z hlediska typu diverzifikovaná aktiva oceňovaná v USD.

Očekávané posilování české měny sice může z výnosu podstatně ubírat, ale − ačkoliv bych si to opravdu nepřál − někdy v budoucnosti se může stát, že dolarový milionář bude bohatší než korunový miliardář.