Kdyby chtěl, mohl si koupit další auto nebo dům. Ale František Štefan radši pořídil festival filmů, který upozorňuje na problémy současného světa. Filmová přehlídka Příběhy Země (loni pod názvem Ekotop Film) už ho stála několik milionů, ale jak říká, baví ho čím dál víc a chce festival ještě rozšířit a dostat k více lidem. 

„Člověk v určité fázi života zjistí, že potřebuje být společnosti nějak prospěšný,“ říká Štefan, čtyřicetiletý podnikatel, který od mládí podniká v telekomunikacích a vede úspěšnou firmu. Místo byznysu se teď více věnuje festivalu, sám objíždí radnice a jedná s úředníky, aby Příběhy Země podpořili.   

Jak to vlastně vypadá, když se podnikatel v telekomunikacích rozhodne uspořádat festival ekologických filmů? Kam jste volal, co jste udělal jako první?

Bylo to trochu jinak. Úplnou náhodou mě k tomu přivedl obchodní partner ze Slovenska, pro kterého jsme dělali zakázku a který už u toho festivalu nějakou dobu byl. Festival mi představil, zjistil jsem od něj, o čem je, jaká témata lidem ukazuje a jaké filmy se na něm promítají. A to byl ten spouštěč, kdy jsem začal uvažovat, že bych něco podobného mohl začít organizovat v České republice.

O organizaci jsem toho moc nevěděl, spíš mě zajímala ta myšlenka. Festival má úžasnou moc v tom, že dokáže komunikovat celoročně a celoplošně. Informace skutečně citelně dostává do společnosti. Navíc se zabývá tématy, která nejsou jen čistě ekologická. Já sám nejsem ekolog, nejsem v tom žádný odborník. Ale jsem člověk, kterého zajímá, jak tady žijeme, jak lidé působí na planetu, jak funguje a jak se rozvíjí společnost a technologie. Festival Příběhy Země není čistě jen o ekologii. Je spíš o tom, jak můžeme přispívat k zachování planety ve stavu, aby se na ní dalo dál žít.

A ten kolega vám řekl: Františku, děláme tenhle festival, nechceš do toho jít s námi?

Dostal jsem nabídku stát se partnerem festivalu a začal jsem se o to zajímat. Domluvili jsme se, že bych využil toho, že na Slovensku už to běží a i česká verze se tak dala zrealizovat v celkem krátkém čase. Za rok už jsme spouštěli první český ročník. Přistupoval jsem k tomu jako k jakémukoliv projektu, který jsem znal z byznysu. Bylo potřeba to nějak postavit, zahrnout do toho marketing, produkci a dát tomu určitou strukturu. Ale inspiroval mě partnerský festival na Slovensku a také podobné světové festivaly. 

Co vás přimělo k tomu najednou slevit z kariéry dravého byznysmana a začít s projektem, který je z úplně jiného světa?

Byla to souhra více událostí. Zažil jsem spoustu okamžiků, které mě donutily zamyslet se sám nad sebou. Opravdu hodně jsem pracoval, moje hobby se stalo mou prací, byl jsem v jednom kole. A v 35 letech jsem měl už takové zdravotní problémy, že mi doktoři říkali: bude to čím dál horší, dávejte si pozor, hrozí infarkt a další potíže. Na doporučení lékaře jsem se odstěhoval z Prahy na venkov, změnil jsem životní styl. 

Další událostí bylo narození mých dětí. Od té chvíle se na svět díváte optikou, že chcete udělat něco dobrého právě pro ně. Neřešíte sebe, ale řešíte, jak děti budou žít, jak se budou vzdělávat v jakém prostředí a společnosti budou dospívat, co je čeká, až tady nebudete. Jezdím s nimi na dovolené a ty děti to řeší. U moře se třeba potápíme a ony se ptají: tatínku, proč tady plavou ty odpadky? A můžeš s tím něco udělat? Vidí ve vás oporu a sílu, že vy to skutečně můžete napravit. Je to pocit zodpovědnosti za planetu. Když si tohle lidi uvědomí a každý udělá aspoň něco, tak minimálně budeme mít čistější pláže.

A svou firmu jste někomu předal, nebo ji vedete dál?

Nepředal, jedu dál, ale teď poslední dva roky dávám práci trochu na frak. Věnuji se víc tomu festivalu, ale asi jsem to potřeboval. Příběhy Země mi za prvé otevřely neuvěřitelné obzory a dost se mi v životě ulevilo, baví mě to. Když se potom fyzicky bavíte s tvůrci filmů a zjistíte, že oni je většinou tvoří z vlastního pohnutí, protože mají potřebu něco sdělit společnosti, tak je to působivé. Nejsem nadaný filmař, ani nikdy nebudu, ale umožním jim, aby své filmy dostali k lidem.

A nejde jen o promítání filmů, součástí toho festivalu jsou i setkání, workshopy, přednášky, akce, kde se potkávají lidi se stejným zájmem a myšlenkou. Nejsem žádný známý ekolog, aktivista ani žádný politik, nejsem ani Leonardo DiCaprio, který bojuje za naši planetu. Ukazuji lidem, že jsem jeden z nich. Jsem jen člověk, kterého zajímají informace o životě na Zemi a chce společnosti něco předat. Můj sen je, aby ten festival zasáhl širokou veřejnost, aby se z té myšlenky stal mainstream. Aby to, že se lidé chovají udržitelně, nebylo něco mimořádného, ale aby to byl normální životní styl. 

Kolik jste do festivalu investoval?

Dal jsem do toho ze svého několik milionů. Moc si vážím partnerů, kteří mi hodně finančně pomohli, protože bez nich bych to opravdu nezvládl. Ale ty začátky, než jsem ty partnery našel, oslovil a přesvědčil, že je dobré prostředky dát radši sem než do golfu a do tenisu, byly opravdu náročné. Ze začátku jsem to ale táhl finančně sám a věřil, že se to svým způsobem zúročí.

Vstupné na festival je zdarma, budete to do budoucna měnit?

Narovinu, uvažuji o tom. Ale z více důvodů. Jeden je, že lidé si často myslí, že co je zadarmo, je něco méněcenného, že za tím není ta hodnota. Ale když je někde alespoň minimální vstupné, tak se k tomu člověk jinak staví a jinak o tom uvažuje. Takže zvažuji, že alespoň symbolické vstupné zavedeme. Ale ne kvůli zisku, použijeme je na konkrétní projekty. Za prvé podpoříme zúčastněné filmaře a letos rozdáme vítězům i finanční ceny. Nebude to žádná závratná suma, spíše symbolické ocenění, ale pro ty filmaře je každá koruna dobrá.

A také rozjíždíme spolupráci s neziskovkami, chráněnými dílnami, snažíme se zapojit širokou veřejnost. Zdaleka nejde jen o promítání filmů, ale velmi důležitý bude letos, stejně jako loni, i doprovodný program. Zábavné akce, workshopy a přednášky vtáhnou návštěvníky do diskuzí například o komunikaci se zvířaty, možnostech využívání elektromobilů nebo o budoucnosti vzdělávání. Myslím, že společnost si už uvědomuje, že mnoho stereotypů nebylo vhodně nastavených a že nastal čas, kdy je potřeba to změnit.