Česká národní banka (ČNB) by mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech, uvedl člen bankovní rady Marek Mora. 

Česká ekonomika si vede dobře a, i když existují určité faktory, jako je riziko nižší inflace v eurozóně, je tu prostor pro zvýšení úrokových sazeb, jak předpokládá prognóza centrální banky. Ale posílení koruny by mohlo zvýšení sazeb kompenzovat, domnívá se Mora, který do bankovní rady nastoupil v únoru.

"Když vezmu celkové posílení koruny od kurzového závazku doposud, zvýšení sazeb by podle mě mohlo přijít ve třetím čtvrtletí," řekl Mora. "Ale když vidím to tempo, které se odehrává v posledních týdnech, a kdybych si ho protáhl do budoucna, tak bych to spíše viděl na později," dodal.

ČNB přestala začátkem dubna bránit intervencemi české měně v posílení pod hranici 27 korun za euro, čímž předchozí tři roky uvolňovala měnové podmínky v ekonomice. Ukončení takzvaného kurzového závazku otevřelo dveře pro následné zvýšení úrokových sazeb ze současné technické nuly na 0,05 procenta.

Koruna posílila od ukončení závazku zhruba o tři procenta. V úterý se obchodovala za 26,20 koruny za euro, přičemž ještě na konci května stála na úrovni těsně pod 26,50 za euro. Minulý týden česká měna zapsala nejsilnější úroveň od ukončení závazku, a to 26,115 koruny za euro, což znamená růst o 3,4 procenta z úrovně 27 korun za euro.

Kdo zaplatí účet?

Lidé přestávají vnímat rizika zadlužování, říká viceguvernér ČNB Tomšík v rozhovoru.Vladimír Tomšík

Čtěte zde

Silnější úroveň kurzu supluje zpřísňování měnové politiky tím, že snižuje dovozní ceny a tím tlumí inflaci. Prognóza centrální banky z května vidí první zvýšení úrokových sazeb ve třetím letošním čtvrtletí s tím, jak meziroční inflace v květnu zrychlila na 2,4 procenta a dostala se tak nad cíl centrální banky 2,0 procenta.

Trh zatím započetl do cen zvýšení sazeb až v první polovině příštího roku, ukázal průzkum agentury Reuters konaný v květnu. Mora uvedl, že domácí faktory jako růst ekonomiky a mzdy jsou zhruba v souladu s květnovou makroekonomickou prognózou ČNB. Faktorem, který může podle něj promluvit do tempa utahování české měnové politiky, je program Evropské centrální banky (ECB) na odkup aktiv, který bude trvat do konce letošního roku a není jasné, co bude poté následovat.

"Eventuální oddálení výstupu ECB z kvantitativního uvolňování působí také na naše zvyšování sazeb tak, že ho bude oddalovat," řekl dále Mora. Podle něj to však neznamená, že by ultrauvolněná měnová politika ECB bránila ČNB ve zpřísnění té její. "Pokud budeme zvyšovat sazby, tak to budeme dělat třeba i za situace, kdy by ECB pořád byla v nekonvenčním režimu. To bychom dělali velmi pomalu a velmi citlivě, aby nedošlo k tomu, že sem přijde příliv kapitálu a koruna posílí ještě více," dodal Mora.

ČNB by chtěla zvýšit úrokové sazby a vrátit se ke standardní měnové politice, při které může hýbat sazbami oběma směry, pokud potřebuje. Mora nicméně uvedl, že ČNB se sazbami pohne vzhůru až v momentě, kdy si bude jistá, že nebude muset své rozhodnutí brát za několik měsíců zpět a sazby opět snižovat.

"Raději budu tolerovat, když nám inflace bude jemně nadstřelovat střední bod inflačního cíle, ale bude pořád v cíli. Pokud se rychlé tempo apreciace zastaví, tak si v pohodě dovedu představit, že druhá polovina roku je pro zvýšení sazeb reálná. Vývoj kurzu je tou klíčovou proměnnou," řekl Mora.

Vyšší kapitálová rezerva pro banky

ČNB minulý týden nařídila bankám zvýšit svou proticyklickou kapitálovou rezervu od 1. července příštího roku s tím, jak objemy poskytovaných úvěrů rostou. Doporučila také přísnější podmínky pro čerpání hypoték. Rovněž se snaží prostřednictvím novely zákona o ČNB rozšířit své pravomoci regulátora, aby získala větší sílu pro ovlivňování rozjetého hypotečního trhu, který by se mohl v budoucnu stát zárodkem možné krize.

ČNB hasí vlastní požár
Helena Horská, analytička Raiffeisenbank

ČNB tak nyní řeší "vedlejší/nechtěný efekt" uvolněné měnové politiky, kterou v minulých letech začala praktikovat, říká analytička Helena Horská.

Čtěte zde

"Víme, že zárodky krizí vznikají v dobrých časech, a snažíme se právě v těchto časech hledět dopředu a předvídat, co by se mohlo stát. K tomu se snažíme mít instrumenty, které předkládáme v novele zákona o ČNB," zdůvodnil bankéř. "Nicméně vnímáme, jak to posuzují poslanci, kteří to před volbami vidí kriticky. Pokud bychom novelu zákona neprosadili, pak nám nezbude, než pracovat s tím instrumentáriem, které máme. To znamená s doporučením, které není právně závazné," řekl také.

"Doporučení bylo ještě donedávna akceptováno, ale mám pocit, že čím dál více se snaží některé subjekty naše doporučení obcházet," dodal důvod, proč se centrální banka snaží posílit své pravomoci. Nicméně poslanci se při projednávání zákona zasekli v obavách, že jakmile centrální banka nabude nových pravomocí, okamžitě nastaví přísnější podmínky pro čerpání hypoték. "Pro nás to není fatální, ale je to škoda. Pokud by to trvalo příliš dlouho, může někdy v budoucnu přijít zárodek problémů," uvedl Mora.

S prodlužující se dobou projednávání novely zákona o ČNB začali někteří analytici spekulovat, že ČNB může hypoteční trh zchladit tím, že zvýší proticyklickou rezervu nebo použije i úrokové sazby. Mora však tuto možnost úrokových sazeb vyloučil, protože sazby jsou pro ČNB pouze nástrojem na řízení inflace. "Nemyslím si, že bychom opustili inflační cílování a začali používat úrokové sazby za účelem finanční stability. To se určitě nestane," řekl.

Centrální banka nechce používat k regulaci ani proticyklickou rezervu, nicméně člen její bankovní rady tuto možnost úplně nevyloučil. "Nebudeme ji používat k boji proti přehřívání hypotečního trhu. Ale pokud nebudeme mít nástroje pro regulování hypotečních úvěrů, nelze vyloučit, že použijeme proticyklickou kapitálovou rezervu, která ovšem působí plošně," dodal.