Síť drogerií dm je v Česku 25 let. Za tu dobu se z rakouského řetězce stal jeden z nejúspěšnějších prodejců drogistického zboží v tuzemsku. Firma plánuje rozšiřovat počet filiálek, ty stávající modernizovat a také do roka spustí e-shop. "Naše prodejní síť by mohla být ještě hustší. Na mapě jsou zelená místa, kde je naše konkurence a my ne," myslí si jednatel společnosti Gerhard Fischer.

HN: Během prvního pololetí jste do modernizace prodejen investovali téměř 78 milionů korun. Budete ve vylepšování pokračovat i do konce roku?

Doposud jsme přestavěli asi 30 prodejen a plánujeme zlepšit ještě dalších 40. Tak by to mělo zůstat i po další dva roky. Zároveň se snažíme zlepšovat atmosféru a prodejní plochu tak, aby měla 400 metrů čtverečních.

HN: V čem spočívá to zlepšení atmosféry?

Snažíme se, aby naše prodejny byly přístupné pro vozíčkáře a lidi s omezenými pohybovými schopnostmi. Postupně zařazujeme i nabídku vody zdarma pro zákazníky. Stavíme toalety nebo dětský koutek včetně hraček v obchodech, ve kterých to prostor dovoluje. Máme nízké regály, aby měl zákazník lepší přehled o sortimentu, a ideálně chceme nabídnout i parkoviště v blízkosti obchodu.

HN: Plánujete e-shop?

Ano. Vše nyní připravujeme. Za rok by již zákazníci mohli nakupovat on-line.

HN: V současnosti máte 223 prodejen, budete třeba kvůli on-line prodeji některé zavírat?

Nepředpokládám, že bychom z tohoto důvodu v dalších pěti letech zavírali nějaké prodejny. Nemyslím si, že by se těžiště prodeje v našem oboru přesunulo do on-linu. Nebude to strmý vzestup, ale spíš umírněný růst on-line prodeje drogistického zboží.

HN: V USA již dnes některá obchodní centra zejí prázdnotou a například internetový gigant Amazon stále posiluje. Nemáte strach, že tradiční obchod do pár let skončí?

Já tu perspektivu na dalších pět let vidím dobře. Stále zde vidím prostor pro růst kamenných obchodů, zejména ve městech nad deset tisíc obyvatel.

HN: Kolik poboček ještě otevřete?

Na místech, kde zatím prodejny nemáme, otevřeme zhruba tři nové prodejny ročně. Ale ono nejde jen o zcela nové prodejny. Naše stávající obchody budeme například stěhovat do větších prostor. Vyjednáváme proto i s investory nákupních center.

HN: Budete stavět na okrajích měst v obchodních centrech nebo se třeba pokusíte oživit centra měst?

Naše prodejny mají cca 400 metrů čtverečních. Jsme tedy příliš malí na to, abychom sami vytvářeli ve městech frekvenci. Denně k nám přijde nakoupit v průměru 500 lidí. Prodejny se snažíme spíš umísťovat do obchodních aglomerací, kde je dobré dopravní spojení.

HN: V Česku nyní platí omezení prodeje o svátcích u prodejen nad 200 metrů čtverečních, což se vás dotýká. Omezuje vás to? Nebo tím, že jste rakouská firma, vám to nevadí?

Nejsem přítel srovnávání České republiky s jinými zeměmi. Třeba v Rakousku a Německu je silnější katolická tradice a lidé na to jsou už zvyklí.  Například v Maďarsku politici stanovili více svátků, ale poté to museli zredukovat. Z hlediska ekonomiky mi to však přijde nefér ve srovnání s on-line prodejem. Negativně nás to ovlivňuje, protože tímto způsobem on-line prodej tradiční obchod ohrožuje.

Zisk dm drogerie klesl. Stojí za tím investice do modernizace prodejen

HN: Máte spočítáno, o kolik peněz tímto přicházíte?

Ano, máme ztráty. Ale nedá se to přesně vyčíslit. Snažíme se to dohnat ve dnech před svátky i po nich.

HN: Jaké trendy vidíte u českých zákazníků?

Lidé se víc starají o své zdraví, zaměřují se na prevenci. Zařazujeme veganské a biovýrobky. Také se soustřeďujeme na dětský svět, vitamíny, minerály a sportovní výživu.

HN: Jakou máte poptávku po bioproduktech? V Česku tvoří zlomek prodeje.

U nás nakupuje sorta zákazníků, která si k nám pro toto zboží cíleně přichází. Je ale pravda, že prodeje v Česku nejsou takové jako v Německu nebo Rakousku. Zastáváme názor, že naše biovýrobky nesmí být o moc dražší než ty běžné. Proto je naše biozboží cenově příznivé a může si je kupovat stále víc lidí. A také podle mě lidi zajímá, jak se lépe chovat k přírodě, a bio je jednou z cest. To funguje i v České republice.

HN: Neuvažujete o rozšíření potravin třeba o čerstvou nabídku?

Nechceme nahrazovat obchod s potravinami. Ale i nadále chceme obohacovat sortiment zdravé výživy. Jedná se o trvanlivé potraviny. Ovoce a zeleninu nemáme v plánu.

HN: Jaký sortiment vám za poslední dva roky nejvíc roste?

Máme to štěstí, že nám roste vše. Roste třeba spotřeba veganských výrobků nebo přírodní kosmetiky. Dále se zvětšuje poptávka po výrobcích bez tuku, lepku nebo cukru. Největší růst máme v oblasti vlastních dm značek. Máme asi tři a půl tisíce vlastních výrobků. Třeba značka Balea se prodává pouze v našich prodejnách.

HN: A posilujete zastoupení dm značek na regálech na úkor tradičních značek?  

Ne. Naší politikou je mít různé značky, aby se zákazník mohl sám rozhodnout. Nemáme v úmyslu omezovat dodavatelské výrobky.

HN: Poslední dobou se hodně mluví o různé kvalitě zboží prodávaného na západních a východních trzích. Nabízí společnost dm ve všech zemích, kde podniká, stejný sortiment?

Stejnou kvalitu nemůžeme garantovat u dodavatelských značek, ale u dm značek ano. Značky dm jsou totiž řízené centrálně z Německa. Kvalita je proto ve všech zemích stejná.

HN: Ale nabídka zboží ve všech zemích stejná není.

O tom rozhodují regionální manažeři, proto tam jsou rozdíly v sortimentu. Třeba ubrousek s německým textem by se v Česku neprodával. Je to na managementu dané země a jejích specifikách.

HN: Mluvíte o specifikách. Proč nemáte v nabídce víc českých výrobků?

Máme třeba Dermacol. Rozhodujeme se podle toho, co je na trhu žádané.

HN: Jde mi o to, jestli je vůbec vaším zájmem mít v nabídce české značky. Protože někteří čeští výrobci mluví o velmi přísných požadavcích z vaší strany.

Můj zájem není důležitý. My se zaměřujeme v první řadě na zákazníka. Máme k tomu mezi 300 až 400 metry čtverečními prodejní plochy. Měl by být vidět tlak ze strany zákazníků. U nás je poptávka po kosmetice dm.

HN: Proč třeba v dm Německo je jiná nabídka dekorativní kosmetiky než u nás?

V Německu jsou prodejny dvakrát tak velké a zaměřují se na jiný sortiment. Máme tam jinou strategii než v České republice. Z toho vyplývá nutnost většího sortimentu.

HN: V Česku není prostor pro větší prodejny, které by byly podobné německé filiálce?

To není naše strategie.

HN: Přivedete do Česka některou ze značek dekorativní kosmetiky, třeba Revlon, pro kterou si Češi jezdí za hranice?

Značka by musela mít o Českou republiku zájem. Ale ani v Německu není Revlon v každé prodejně.

HN: V cizině jste oznámili, že oživíte obor drogisty. Bude něco podobného fungovat i v České republice?

Zaměřili jsme se na přezkoumání studijních plánů v Rakousku a Německu. Měl by to být učební obor v rámci duálního systému, který v Česku neexistuje. Nemyslím, že by se to podařilo v Česku, protože tady chybí právě ten duální systém. Ale je to téma i pro politiky.