Evropané jsou podle Světové zdravotnické organizace čím dál zdravější, přesto asi 1,4 milionu lidí ročně umírá kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Nejčastěji se na zdraví lidí podepisují nečistoty v ovzduší, špinavá voda i nadměrný hluk ve městech, který může způsobit psychické problémy.

"Důsledky špatného životního prostředí jsou jednou z největších výzev, které v dnešní době čelíme," říká v exkluzivním rozhovoru pro HN Zsuzsanna Jakabová, šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu. Právě špatná kvalita vzduchu často stojí například za mrtvicemi, srdečními problémy nebo rakovinou plic.

Na problém enviromentálního znečištění a zdraví se zaměřila ministerská konference, kterou WHO uspořádala tento týden v Ostravě. Přijeli na ni ministři zdravotnictví a životního prostředí z 53 států a ve čtvrtek podepsali Ostravskou deklaraci.

V ní uvádějí, že se zaměří na jednu či více ze sedmi oblastí znečištěného prostředí, která je velký tématem v jejich zemi a budou se snažit je do konce roku 2018 začít řešit. Mezi nimi i na zmíněnou špatnou kvalitu vzduchu, kvůli které ročně v Evropě zemře až 600 tisíc lidí. V Česku zabijí prachové částice a oxid dusičitý, látka z kyselých dešťů, ročně až 12 tisíc obyvatel, spočítala Evropská agentura pro životní prostředí. Plnění deklarace je sice pro státy dobrovolné, nicméně WHO to bude kontrolovat a státy budou muset podávat pravidelné zprávy o tom, jak se jim dané oblasti daří řešit.

Z hříšníků udělat partnery

Dalšímu znečištění ovzduší by podle Jakabové mohly zapojené země zabránit několika způsoby. "V České republice stát podporuje výměnu kotlů pro vytápění v domácnostech a takový typ investic je stěžejní," popisuje ředitelka. Dalším krokem může být podpora zavedení moderních technologií v průmyslu nebo elektromobilů do hromadné dopravy. Jakabová je zastánkyní toho, aby o podobných investicích rozhodovaly nejen vlády, ale města a kraje, jejichž vedení ví nejlépe, co se v jejich regionu děje.

Šéfka WHO pro Evropu se domnívá, že zlepšit kvalitu vzduchu by mohla i užší spolupráce s podniky. Pokuty za znečišťování ovzduší jsou podle ní k ničemu. "Možná pomohou v jednom nebo dvou případech, ale pokud firma zatají informace, ve většině případů to neodhalíme,"vysvětluje svůj postoj. Jakabová tak připomíná například předloňskou kauzu, při které se výrobce aut Volkswagen přiznal k tomu, že do aut instaloval software, který klamal úřady při měření škodlivých emisí. "Musíme se s podniky potkat a vysvětlit jim, proč je důležité dodržovat limity a získat je na svou stranu. Neměly by být brány jako pachatelé, ale jako součást řešení," míní Jakabová.

Zsuzsanna Jakabová

Pochází z Maďarska, kde získala doktorát ze zdravotních věd. V roce 1975 začala pracovat pro maďarské ministerstvo zdravotnictví, kde měla na starosti také spolupráci s WHO.

Od roku 1991 pracuje pro WHO.

Mezi lety 2002 a 2005 byla státní tajemnicí maďarského ministerstva zdravotnictví.

Od roku 2005 do 2010 byla ředitelkou Evropského centra pro prevenci chorob EU.

Od roku 2010 je regionální ředitelkou WHO pro Evropu.

Nečistoty do vzduchu často nevypouští jen podniky, auta nebo domácnosti v dané zemi, ale kvůli větru se šíří i z okolních států. To je také případ Moravskoslezského kraje, kam proudí prachové částice a další látky z Polska. "Znečištění ovzduší je přeshraniční problém. Polsko si v EU vyjednalo výjimky z plnění limitů v rámci vypouštění látek znečišťujících ovzduší, ale ty v příštím roce skončí. Pak se bude muset podřídit evropské směrnici,"popisuje Jakabová. Do té doby by podle ní  obě země měly lépe spolupracovat a Polsko by u hranic mělo plnit limity stejně jako český region. Jak ale dodává ministr životního prostředí Richard Brabec, pro polskou stranu to není priorita. "Spolupracujeme v této oblasti už dvacet let, Polsko ale raději podpoří průmysl a možná i tlak odspodu je menší než u nás," řekl na konferenci.

Jakabová dodává, že znečištění ovzduší je komplexní problém. Přímý ekonomický dopad má například to, že lidé kvůli zdravotním potížím způsobeným nekvalitním vzduchem nepracují a jsou doma. Ročně to v Evropě stojí až 15 miliard eur (asi 393 miliard korun), dalších pět miliard eur (asi 131 miliard korun) stojí návštěvy u lékařů a v nemocnicích.

Trump klimatickou dohodu snad znovu zváží

Znečišťování životního prostředí je často spojováno také s klimatickými změnami. Sucho, zničující povodně nebo vlny veder jsou dnes běžné i na územích, kde tomu tak dříve nebylo. "Stěžejní je v tomto pařížská klimatická dohoda. Je to zároveň dohoda o ochraně našeho zdraví, takže je klíčové, aby se do ní zapojily všechny země,"popisuje Jakabová.

Dohodu, která má ambici omezit globální oteplování a udržet růst teploty země pod dva stupně, podepsalo 195 států už v roce 2015. Letos na začátku června ale americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy, které jsou druhým největším znečišťovatelem ovzduší na světě, od dohody odstupují. "Dalo se to očekávat, prezident Trump to naznačoval už v předvolební kampani. Z celého světa se ale kvůli jeho rozhodnutí ozývají hlasy, takže jednoduše doufám, že to bude znovu zváženo a Spojené státy své rozhodnutí přehodnotí," říká Jakabová. Rozhodnutí Trumpovi rozmlouvala například Čína nebo EU, ale také vedení nadnárodních společností, jako Unilever, Apple či Google.

Pokud se podle Jakabové dohoda plnit nebude, bude to mít velký dopad na zdraví lidí. A připomíná například vypuknutí infekčně přenosných chorob, jako zika nebo tropické virové onemocnění chikungunya (projevuje se bolestmi svalů, kloubů, vyrážkou a otoky – pozn. red.).

Zdraví a životní prostředí

Přibližně 1,4 milionu lidí ročně umírá kvůli znečištěnému životnímu prostředí v Evropě. Za polovinou těchto úmrtí stojí znečištěné ovzduší.

 

Špatné životní prostředí v Evropě může ročně zhruba za 26 procent všech ischemických nemocí srdce,

čtvrtinu všech mrtvic a 17 procent onemocnění rakovinou.

Očkování nezpůsobuje autismus

Celkově jsou podle šéfky WHO pro Evropu lidé na kontinentu čím dál zdravější. V posledních dvaceti letech se zvýšila jejich délka života o pět let.  "Zlepšujeme se v eliminaci přenosných chorob, vymýtili jsme malárii, více než dvacet let jsme region bez obrny. Každý rok se snižuje počet lidí nakažených tuberkulózou,"vyjmenovává Jakabová.

V části Česka, ale i v Itálii nebo Rumunsku přitom nedávno vypukly spalničky. V Rumunsku už kvůli této nakažlivé nemoci zemřely téměř dvě desítky dětí. "Ve dvou třetinách evropských zemí jsme už spalničky vymýtili, na zbývající třetinu zemí se musíme zaměřit. Proočkovanost musí být minimálně u 95 procent obyvatel a více," upozorňuje Jakabová s tím, že je těžké o prospěšnosti očkování přesvědčit jejich odpůrce, a proto se musí přesvědčovat rodiče dětí.

"Rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, je důležité jim vysvětlit, že tyto infekční nemoci jako spalničky, záškrt a další jsou nesmírně nebezpečné a smrtelné,"dodává Jakabová. Podle ní dlouhodobé studie WHO jasně prokázaly, že očkování je bezpečné a nezpůsobuje autismus. Tvrzení, že očkování způsobuje autismus je právě častým argumentem odpůrců očkování.