Evropané jsou podle Světové zdravotnické organizace čím dál zdravější, přesto asi 1,4 milionu lidí ročně umírá kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Nejčastěji se na zdraví lidí podepisují nečistoty v ovzduší, špinavá voda i nadměrný hluk ve městech, který může způsobit psychické problémy.

"Důsledky špatného životního prostředí jsou jednou z největších výzev, které v dnešní době čelíme," říká v exkluzivním rozhovoru pro HN Zsuzsanna Jakabová, šéfka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu. Právě špatná kvalita vzduchu často stojí například za mrtvicemi, srdečními problémy nebo rakovinou plic.

Na problém enviromentálního znečištění a zdraví se zaměřila ministerská konference, kterou WHO uspořádala tento týden v Ostravě. Přijeli na ni ministři zdravotnictví a životního prostředí z 53 států a ve čtvrtek podepsali Ostravskou deklaraci.

V ní uvádějí, že se zaměří na jednu či více ze sedmi oblastí znečištěného prostředí, která je velký tématem v jejich zemi a budou se snažit je do konce roku 2018 začít řešit. Mezi nimi i na zmíněnou špatnou kvalitu vzduchu, kvůli které ročně v Evropě zemře až 600 tisíc lidí. V Česku zabijí prachové částice a oxid dusičitý, látka z kyselých dešťů, ročně až 12 tisíc obyvatel, spočítala Evropská agentura pro životní prostředí. Plnění deklarace je sice pro státy dobrovolné, nicméně WHO to bude kontrolovat a státy budou muset podávat pravidelné zprávy o tom, jak se jim dané oblasti daří řešit.