Export České republiky do Spojených států v posledních letech roste a je větší než třeba do Ruska nebo Číny. Přitom se o americkém trhu méně mluví − asi proto, že kvůli vývozu není třeba dělat žádná velká politická gesta. Hlavní výhodou jsou za Atlantikem kvalitní zboží a dobré služby. Pro české firmy jsou Spojené státy v tuto chvíli největším mimoevropským trhem. I když Česká republika mezi hlavní obchodní partnery amerických firem nikdy patřit nebude, loňský vývoz v hodnotě 3,5 miliardy dolarů (asi 86,5 miliardy korun) rozhodně stojí za pozornost.

Vzájemná obchodní bilance rostla podle Českého statistického úřadu od roku 2011. Rekordní rok 2015, kdy vývoz českých firem do Spojených států činil téměř 92 miliard korun, ale nepůjde úplně snadno překonat. Čísla za první čtvrtletí roku 2017 však naznačují, že se meziroční hodnota exportu opět zvyšuje − za letošní leden až březen o dvě procenta na 22,7 miliardy korun.

Prosazují se i menší firmy

Největší podíl českého vývozu do USA tvoří proudové a turbovrtulové motory, strojírenské výrobky a pneumatiky. Stále zajímavější je americký trh také pro český zbrojní průmysl, kde jsou úspěšní například výrobce bitevníků L-159 Aero Vodochody nebo výrobce útočných pušek a pistolí z Uherského Brodu. Společnost Česká zbrojovka má v Kansasu i sídlo své dceřiné firmy, která vyvezené zbraně přizpůsobuje potřebám na americkém trhu. Zatím se zaměřuje hlavně na civilní trh, ale plánuje i výrobu přímo v USA, aby mohla dodávat pro bezpečnostní složky.

Na prodejích do Spojených států se stále více podílejí malé a střední podniky. "Vyvážejí do Ameriky s velkou chutí, protože tam dosahují mimořádně dobrých marží," potvrzuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Důvodem je podle něj to, že následně nedochází k reexportům, jako je tomu v případě Německa. Velkou výhodou amerického trhu je také to, že umí zaplatit kvalitu, inovace nebo specifické zboží či službu. Zároveň jde o stabilní trh, kde je obrovská spotřebitelská a průmyslová poptávka.

Manažeři amerických firem rovněž nemají předsudky a jen proto, že o nějaké české firmě nikdy neslyšeli, neztratí o ni zájem předem − pokud je ovšem její nabídka kvalitní. Na druhou stranu ale stejně tak rychle mohou dodavatele změnit. Rovněž konkurenční prostředí v USA je tvrdé a firmy se musí potýkat s nekompromisními předpisy. Americký trh je zároveň náročný na logistiku a včasné dodávky.

USA - Česko I

Podle ředitele kanceláře CzechTradu v Chicagu Jana Kubaty je pro české firmy nejtěžší pochopit americkou obchodní kulturu a její odlišnosti. "Samozřejmě je to odlišné odvětví od odvětví. Jakmile ale firma projde úspěšně prvním vývozem, je pro ni následně obchod s USA velmi snadný," vysvětlil Kubata.

Americký trh je podle něj daleko méně regulovaný než v Evropské unii. Ve veřejných zakázkách ale bez úzké spolupráce s americkou firmou prakticky není šance se uplatnit. A je jedno, jestli je zadavatelem federální vláda, jeden ze států unie nebo města.

Američané jsou zároveň patrioti a přirozeně nakupují americké výrobky, aniž by je k tomu musel někdo nutit nebo jinak motivovat. Tlak na "Buy America" pak navíc podle ředitele chicagské kanceláře CzechTradu po zvolení nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spíše poroste.

Vzájemné investice

Některé české firmy se v posledních letech rozhodly ve Spojených státech též investovat. Podle odhadů amerického ministerstva zahraničí jich je nyní přes třicet. Nejde jen o Českou zbrojovku, která potřebuje výrobou v USA splnit podmínky pro to, aby jejím zákazníkem mohla být policie či armáda. Například strojírenská firma Fermat, která vyrábí horizontální vyvrtávačky, v roce 2014 koupila s pomocí úvěru od České exportní banky americkou společnost Lucas Precision se sídlem v Clevelandu. Majitel Fermatu Jiří Ferenc s podnikem několik let spolupracoval a nakonec se rozhodl menší firmu koupit. Prodeje Fermatu ve Spojených státech, kam začal vyvážet v roce 2010, se pohybují kolem čtvrt miliardy korun.

Mnohem větší americké plány má ovšem česká skupina Brano Group, která dodává součástky automobilkám. Ta se chystá v USA postavit továrnu na autodíly.

Miliardovou investici v podobě zařízení na zpracování vodíku zase provádí další firma ze skupiny − United Hydrogen Group. Odběratelem má být místní chemický průmysl a vodíkové čerpací stanice. Záměr na stavbu dvou továren na výrobu metanolu v Západní Virginii loni oznámila i investiční skupina KKCG podnikatele Karla Komárka, která plánuje investovat 3,8 miliardy korun.

Zatím asi největší investice z Česka je od firmy Mitas. Součást České gumárenské skupiny v roce 2012 zahájila výrobu radiálních zemědělských pneumatik v továrně ve státě Iowa. Symbolicky došlo k investici za 52 milionů dolarů ve městě Charles City, kde začátkem minulého století vyrobili předchůdce prvních traktorů.

Americké investice do české ekonomiky jsou samozřejmě mnohem větší, což souvisí nejen s velikostí obou ekonomik, ale i kapitálovými možnostmi firem. Podle údajů České národní banky přišly od roku 1993 do Česka americké investice za více než 160 miliard korun. Jen přes agenturu CzechInvest to bylo za posledních dvacet let 82,7 miliardy korun.

Vůbec největším americkým investorem v Česku je výrobce krmiva pro psy a kočky Hill's Pet Nutrition Manufacturing. Součást koncernu Colgate-Palmolive v Jihomoravském kraji v letech 2006 až 2007 investovala 4,5 miliardy korun. V Česku působí také potravinářský gigant Mondelez, strojírenské firmy spojené s automobilovým průmyslem jako třeba Autopal nebo výrobce nářadí Black & Decker.

Významná jsou i centra služeb pro firmy, jako je ExxonMobile, Johnson & Johnson, IBM a Honeywell. "Česká republika slouží americkým firmám jako základna pro další aktivity ve střední a východní Evropě, v případě informačních a komunikačních technologií pro celou Evropu," vysvětluje mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.

Roste vývoz služeb

Nezanedbatelnou část českého vývozu tvoří služby. Loni šlo o téměř čtyřicet miliard korun, což není vůbec málo. Na telekomunikace a IT služby připadá 14,3 miliardy korun, skoro deset miliard tvoří finanční služby. Důležitou vývozní položkou jsou i poplatky za využívání duševního vlastnictví (10,9 miliardy).

USA - Česko II

Velký zájem o americký trh mají české technologické start-upy, protože úspěch na americkém trhu fakticky znamená i úspěch globální. Právě jim se v začátcích na místním trhu pokouší pomoci agentura CzechInvest s projektem CzechAccelerator. Ten vybraným technologickým firmám umožňuje získat tříměsíční pobyt v Silicon Valley nebo New Yorku. CzechInvest již podobný projekt měl v letech 2011 až 2014, tehdy ho využilo několik desítek firem.

Úspěšné české start-upy se mohou stát i cílem zájmu amerických technologických gigantů, které je chtějí převzít. Jako tomu bylo v případě společnosti Cognitive Security specializující se na internetovou bezpečnost. Tohoto účastníka pilotního běhu CzechAcceleratoru koupila v roce 2013 americká Cisco. Začátkem letošního roku získal zase český programátorský start-up Apiary jiný technologický gigant − Oracle, který se zaměřuje na podnikový software.

Důraz na patenty

Pro americkou ekonomiku je typické masové využívání patentové ochrany. Jde o výrazně jiné prostředí, než jaké panuje v České republice. "Podstatný rozdíl je v dravosti, napadání a vymáhání průmyslových práv i jejich komplexnosti a komplikovanosti," popisuje Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Jen v roce 2015 bylo ve Spojených státech podáno celkem 590 tisíc přihlášek patentů. Podílely se na tom i české firmy, kterým bylo celkově uděleno 191 patentů. Na celém území USA platí asi 2,7 milionu patentů. Pro srovnání v Česku je to necelých 35 tisíc. Podle Dvornáka ale došlo ve Spojených státech v roce 2011 k velmi podstatné změně patentových zvyků. Američané opustili svoje tradiční chápání patentu, který legislativa odvozovala od doložení jeho vzniku. Přiblížili se tak prostředí v Evropě.

Specifickou "položkou", na niž si české firmy musí dát pozor, je existence takzvaných patentových trollů. Jde o místní firmy, které nakupují obecné patenty a snaží se potom vydělávat na soudních sporech s jinými podniky, které jejich práva údajně porušují. Nejčastěji se to dotýká softwarových společností.

Podobný problém zažila například firma OneSoft Connect, která vyvinula podnikový software, jenž eviduje firemní smlouvy či majetek a řeší za ně nezbytnou administrativu. Úspěšně s ním vstoupila na americký trh. Loni v červenci jí, stejně jako dalším osmdesáti společnostem, včetně gigantu IBM, přišla soudní obsílka, kde je texaská společnost Pherah žalovala za nedovolené použití jejího patentu na software "řídící obchodní informace". Její majitel Erich Spangenberg patří k nejznámějším patentovým trollům v USA. Jeho jméno je totiž spojené s více než 1600 žalobami.

Trojice nejbohatších států

Ve třetím největším státě světa (po Číně a Indii), kde žije 321 milionů lidí, jsou důležitým ekonomickým faktorem velké vzdálenosti. Východ a západ USA poprvé efektivně spojila v roce 1869 dokončená pacifická dráha. Ani v dnešní době, kdy je propojení mnohem lepší, ale nelze pominout, že USA tvoří celkem padesát států Unie, mezi nimiž existují obrovské ekonomické rozdíly.

Tím nejbohatším je Kalifornie, která by samostatně byla šestou největší ekonomikou světa. Sídlí zde technologické centrum Silicon Valley v San Francisku, kde má svoje centrály řada miliardových firem jako Apple, Tesla, Google nebo Intel a ještě mnohem větší množství start-upů. Los Angeles je zase sídlem filmového průmyslu, jenž měl podle studie PwC v roce 2015 obrat téměř 30 miliard dolarů. Jiná studie dokonce uvádí, že průmysl spojený s autorskými právy − od filmu a televize přes hudbu, videohry až po nakladatelství − přináší celé americké ekonomice až 1,2 bilionu dolarů a zaměstnává přes pět milionů lidí.

Druhým nejbohatším státem podle HDP je Texas známý svým ropným průmyslem. V Texasu má sídlo největší americká petrolejářská společnost ExxonMobil, ale i další velký ropný hráč ConocoPhillips. V Texasu a přilehlém Mexickém zálivu jsou zásoby kolem pěti miliard barelů ropy. Nová administrativa Donalda Trumpa je k ropnému průmyslu mnohem vstřícnější. Koncem dubna zrušila omezení těžby v pobřežních oblastech, protože to podkopává rozvoj americké energetiky a připravuje o práci tisíce lidí.

Již v březnu Trump povolil rozšíření ropovodu Keystone XL, který propojí kanadská naleziště v provincii Alberta s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Do USA směřuje 97 procent kanadského vývozu ropy. Stavba ropovodu má stát osm miliard dolarů a má jím potom proudit 800 tisíc barelů ropy denně.

Trojici nejbohatších států v USA, které dohromady tvoří skoro třetinu amerického HDP, uzavírá finanční centrum americké ekonomiky − New York. Tady sídlí většina velkých amerických bank a pojišťoven, ale i médií a nakladatelství. V New Yorku mají sídlo dvě hlavní světové burzy, jimiž jsou NYMEX s nejznámějším indexem Dow Jones, který zahrnuje třicet největších amerických firem, a burza NASDAQ, kde se obchodují akcie největších technologických a biotechnologických firem.

Stále největší ekonomika

Americká ekonomika má hodnotu 18 bilionů dolarů a stále patří k největším na světě. Podle statistik Mezinárodního měnového fondu (MMF) ji sice již v roce 2014 předběhla ve výši hrubého domácího produktu čínská ekonomika. Průměrný Číňan ovšem stále vydělává méně než průměrný Američan a přepočet čínského HDP na hlavu je stále výrazně menší než ve Spojených státech. Na druhou stranu, ještě kolem roku 2000 byla pozice americké ekonomiky v rámci globalizace naprosto nezpochybnitelná.

Výrazný růst čínské ekonomiky spojený se zvyšujícím se americkým obchodním deficitem vůči světu nastal hlavně po roce 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. Pozici americké ekonomiky také oslabila ekonomická krize. Ta začala v roce 2007 pádem amerického hypotečního trhu a přelila se do finančního sektoru. Symbolem krize byl krach investiční banky Lehman Brothers v září 2008. Tržní kapitalizace amerických firem klesla o miliardy dolarů a problémy měly tři z tehdejší velké sedmičky finančních kolosů − kromě "Lehmanů" ještě Merrill Lynch a Bear Stearns.

Na stále větší negativní dopady globalizace na USA upozorňoval ve svojí vítězné volební kampani i současný prezident Donald Trump. Nejostřeji vystupoval právě proti Číně, na kterou připadají asi dvě třetiny amerického obchodního deficitu. Trump v kampani mluvil o zatížení čínského dovozu daní ve výši 45 procent. Podobně chtěl znovu projednat Severoamerickou dohodu o volném obchodu (­NAFTA) a na Mexiko uvalit dovozní daň ve výši 35 procent. Obavy z možné obchodní války má rovněž Německo, které za oceán vyváží nejvíce ze zemí EU. Třeba pro německé strojírenské firmy je americký trh druhý nejdůležitější, hned po tom čínském. Německé automobilky loni prodaly v USA asi 1,3 milionu aut.

Trump zcela nepokrytě sází na ekonomický nacionalismus a protekcionismus (ten ovšem zmiňovala i poražená Hillary Clintonová). Kromě verbálních a twitterových výpadů nový prezident zatím pouze stihl stáhnout souhlas USA s dohodou o Transpacifickém partnerství (TPP), kterou dojednala ještě Obamova administrativa. Argumentoval její nevýhodností pro USA a obavou z dalšího zvyšování obchodního schodku s Asií.

"Ačkoliv jsme byli svědky mnoha slovních výpadů nové administrativy vůči jejím obchodním partnerům a obchodním dohodám, tak z pohledu regionálních bloků je asi nejpalčivější obchodní výměna s Čínou," myslí si Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank.

Čínský podíl na celkových amerických dovozech se zvýšil z devíti procent v roce 2000 na více než pětinu v roce 2016. V případě Mexika nebo eurozóny zůstává podíl víceméně podobný − v minulém roce 13 a 15 procent.

Růst i nejistota s Trumpem

Odstoupení od TPP podle studie Citibank jednoznačně signalizuje zájem nové americké vlády na bilaterálních obchodních dohodách. O tom, zda bude Trump úspěšný prezident, však nakonec rozhodne výkonnost americké ekonomiky. Citibank pro letošní rok očekává v USA mírný hospodářský růst o 2,1 procenta. V roce 2018 pak může díky fiskálním stimulům růst poskočit na 2,6 procenta.

Právě investice ve výši až jednoho bilionu dolarů do nové infrastruktury mají povzbudit růst HDP a vytvořit nová pracovní místa. Trump i jeho lidé hovoří až o čtyřprocentním hospodářském růstu a milionech nových pracovních míst. Kromě stavby nových silnic, letišť, mostů nebo kontroverzní zdi proti migrantům na hranici s Mexikem, se velké zakázky předpokládají i v leteckém, automobilovém nebo zbrojním průmyslu.

Ještě větším tématem než volný obchod či klimatická dohoda (byť to nyní takto nevypadá) je však pro americkou vládu daňová reforma. Ta by podle ekonoma Citibank Jaromíra Šindela mohla přinést solidní fiskální stimul ve výši jednoho až půldruhého procenta HDP.

Trump v kampani sliboval výraznou redukci v daních pro korporace, malé a střední podniky i jednotlivce. Americký prezident mluvil o možné firemní dani ve výši 15 procent. Nyní je 35 procent a dalších pět procent připadá na jednotlivé americké státy. Podle odhadu organizace Občané za daňovou spravedlnost mají americké velké firmy v zahraničí přes dva biliony dolarů.

Významný ekonomický dopad může mít Trumpova snaha o zrušení zdravotní reformy z roku 2010, která rozšířila zdravotní pojištění na dalších dvacet milionů lidí. Nový prezident v květnu 2017 protlačil její zrušení ve Sněmovně reprezentantů. Čeká ho ale bitva v Senátu, kde mají republikáni jen těsnou většinu. I prezidentská administrativa počítá, že senátoři ještě do úpravy zasáhnou, protože jinak neprojde.

Spory o budoucí podobu zdravotní reformy mají vliv na plánované investice nemocnic. Potvrzuje to i český výrobce zdravotnických lůžek Linet, který na americkém trhu působí od roku 2010 a například předloni už tady prodal 10 tisíc lůžek různých cenových kategorií za celkem 50 milionů dolarů.

Více o regionu na www.businessinfo.cz/usa

USA - Česko I

USA - Česko II