Ačkoliv výnosy na trhu nadále odrážejí očekávání nadcházející bezinflační desetiletky, přibývá náznaků, že inflace může po desetiletí brzy vstát z mrtvých. Proč?

1) Trh práce v USA je v nejlepším stavu nejméně za patnáct let. Nezaměstnanost je jen lehce nad čtyřmi procenty, tedy na své přirozené míře, a trh práce je tak zralý na růst mezd.

2) Čína už není takovým protiinflačním faktorem jako dosud. V posledním půlroce se rychle zvedly ceny výrobců, což se brzy promítne i do inflace spotřebitelské. A Čína s globální inflací pohnout umí a může.

3) V eurozóně klesá nezaměstnanost a spotřebitelská důvěra je naopak nejvyšší od roku 2007. Skutečný produkt se i díky stále slabé investiční aktivitě do roka dostane nad potenciál. Eurozóna tím pádem nebude takovým dezinflačním protivětrem jako v minulosti.

4) Protiinflační dopad už nebudou mít ceny ropy ani dalších komodit. Proti inflaci budou působit nanejvýš ceny potravin, a to také jenom nejbližší rok.

Recese by samozřejmě růst cen zbrzdila, za stávající asistence centrálních bank to však není moc pravděpodobné. Centrální banky nám prostě stále kryjí záda. Nevím, kdy se inflace zvedne, ale nemohu se ubránit dojmu, že trhy tuto možnost ignorují a čekají "business as ­usual". Dle mého neoprávněně.