Květnová inflace v Česku zrychlila na 2,4 procenta. Důvodem byl zejména růst cen potravin a alkoholických nápojů v kombinaci s odezněním meziročního poklesu cen zemního plynu pro domácnosti. Jde však o položky, které o vývoji domácí poptávky příliš neříkají, a nejsou proto pro centrální banku tolik podstatné.

V tomto ohledu je důležitější jádrová inflace, tedy inflace očištěná o ceny pohonných hmot a potravin. Ta se od začátku roku pohybuje nad cílem ČNB a v květnu dále zrychlila na 2,5 procenta. Právě postupně rostoucí jádrová inflace společně se začínajícím přehříváním ekonomiky bude vyžadovat další zpřísnění měnové politiky, které doposud nebylo dostatečně doručeno silnější korunou. Ačkoliv se česká měna v posledních týdnech dostala na nejsilnější hodnoty od konce intervencí, dosavadní průměrný kurz ve 2. čtvrtletí činí 26,6 koruny za euro, což je posílení o pouhých 1,4 procenta.

Vývoj kurzu koruny tak stále nevylučuje potřebu začít zpřísňovat měnovou politiku pomocí úrokových sazeb, protože nulové sazby už neodpovídají současnému stavu české ekonomiky. Mírný růst sazeb ve druhé polovině letošního roku nevylučuje ani měnová politika ECB. Trh se v té době už bude připravovat na její postupné utahování, což snižuje obavy z přílišného posílení koruny.