Ve velkých investičních bankách v New Yorku i Londýně zažila Kateřina Zychová divoká 90. léta i vystřízlivění po světové hospodářské krizi v roce 2009. Žena, která prošla JPMorgan, Goldman Sachs nebo Credit Suisse, se netají tím, že ji na začátku kariéry motivovaly hlavně vysoké výdělky. Přesto nakonec největší finanční centra světa opustila a před šesti lety začala v Praze budovat vlastní firmu Verdi Capital.

Jádrem jejího podnikání je správa majetku pro bohaté klienty. Investiční portfolia staví především na akciích středně velkých firem. "Verdi jsme zakládali těsně před řeckou krizí, kdy lidé byli namlsaní z růstu trhů po krachu banky Lehman Brothers a akcie rostly o desítky procent. Očekávání ohledně výnosů byla tehdy daleko vyšší než dnes," říká Zychová. S tím, jak centrální banky postupně snižovaly úrokové sazby a na trhu přibývalo volných peněz, se změnil i přístup investorů. Nyní jsou vděčni i za relativně nízký výnos a před extrémními zisky upřednostňují stabilní příjem.

Člověk musí být disciplinovaný

Akciovým trhům se po zvolení Donalda Trumpa prezidentem daří a lámou historické rekordy. Verdi Capital přesto čím dál větší část akcií prodává a nechává si raději hotovost, na kterou převedla už kolem pětiny portfolia. Důvodem je podle Zychové to, že trhy začínají být přehřáté a hrozí, že brzy přijde propad.

Kateřina Zychová

◼ Výkonná ředitelka investiční společnosti Verdi Capital, kterou v roce 2011 spoluzakládala. Do té doby pracovala v největších investičních bankách světa na newyorské Wall Street i v londýnském City včetně JPMorgan, Goldman Sachs a Credit Suisse.

◼ Zaměřovala se zejména na transakce na kapitálových trzích pro korporátní klientelu a vládní organizace rozvíjejících se ekonomik.

◼ Kromě Verdi Capital je také akcionářkou a předsedkyní představenstva společnosti Bohemia Industry, která se zaměřuje na investice typu private equity do firem ve střední Evropě.

◼ Pochází z Ostravy, vystudovala ekonomii na Slezské univerzitě v Opavě. Na americkém Rochester Institute of Technology později získala titul MBA.

"Korekce na akciových trzích může přijít už letos. Čekání na ni sice nyní vypadá jako čekání na Godota, ale až přijde, bude to rychlé. Vezeme se na vlně peněz natištěných centrálními bankami, ale to zkrátka nemůže trvat věčně," říká investiční bankéřka, která si ve firmě nechává spravovat i vlastní peníze.

I přes současné vysoké ceny akcií se dají na trzích najít tituly, do kterých se stále vyplatí investovat. "Člověk musí být disciplinovaný. To například znamená nekupovat teď cenné papíry společnosti Amazon, kde je tržní cena akcie 190krát větší než roční zisk na akcii, ale soustředit se na rozumně oceněné firmy," vysvětluje Zychová. Mezi firmy, které Verdi Capital nedávno dokupovalo do portfolií, patří například britský oděvní řetězec Next nebo americký výrobce obuvi Skechers.

Důležitým kritériem pro to, aby se o konkrétní firmu začali lidé ve Verdi Capital zajímat, je produkt, kterému musí rozumět a musí je zaujmout. Zásadní je také velikost firmy. "Pokud se klient rozhodne svoje portfolio uzavřít, chceme být schopni to za den udělat. Zřídka proto máme v portfoliu firmy s tržní hodnotou menší než 500 milionů eur," prozrazuje investorka.

Strategií Verdi je podrobně sledovat vývoj akcií zhruba stovky předem vytipovaných firem, a pokud analýzy ukážou, že jsou jejich cenné papíry k mání za příznivou cenu, tak dokupovat. Jak ale Zychová říká, za všech okolností se takový přístup dodržovat nedá. "Když trhy dlouho rostou, jako třeba nyní, nekoupili byste nic. Kromě stovky aktivně analyzovaných firem proto sledujeme pasivně dalších několik set jejich konkurentů. Občas se právě mezi nimi objeví zajímavá příležitost," uvádí.

Jako příklad zmiňuje německou automobilku Volkswagen a její aféru s falšováním testů emisí. "V době, kdy se cenné papíry Volkswagenu propadaly o desítky procent a jedna akcie stála 90 eur, jsem na jedné konferenci říkala, že my nakupujeme. Všichni se mi smáli. Teď je cena o polovinu vyšší. Ze všech klientů, kterým jsem tehdy s tipem na Volkswagen volala, do něj vložili peníze jen dva."

O průmyslové podniky je boj

Správa peněz pro bohaté klienty ale není jedinou oblastí, na kterou Zychová po více než patnácti letech v zahraničí vsadila. Spolu s dalšími lidmi včetně spolumajitele plzeňské strojírenské firmy Škoda Transportation Tomáše Krska investuje také do průmyslových podniků, obnovitelných zdrojů energie a start-upů. "Pokud jde o obnovitelné zdroje, máme zainvestováno do solárních a větrných elektráren. Nyní chystáme velký developerský projekt na výstavbu větrných turbín ve Finsku," říká Zychová.

V případě průmyslových podniků je prý situace složitější. Na trhu je přebytek volných peněz, a jakmile se objeví zajímavá a solidní firma na prodej, strhne se o ni boj. Bohemia Industry, jak se jmenuje společnost zaměřená na takzvané private equity a jejíž hlavní postavou je právě Krsek, proto investovala zatím jen do tří firem − dodavatele operačních sálů Block, výrobce papírenských strojů Papcel a společnosti Simpleway, jež se zabývá letištními systémy. Na další nákupy má připravené peníze, ale zatím vyčkává. "Jsme hodně vybíraví a máme tvrdá kritéria. Takže nezbývá než čekat, nebo jít do něčeho hodně riskantního. Třetí možnost je přeplatit konkurenci a to není náš styl."

O poznání jednodušší je situace v oblasti rizikového kapitálu, které se Zychová s Krskem a dalšími partnery rovněž věnují. "Investoři se start-upům v Česku často vyhýbají, protože se bojí jít do rizika. Výběr je v této oblasti snazší."

Budoucnost Verdi Capital vidí Zychová prozatím výhradně v Česku a na Slovensku. Zahraniční expanze by podle ní připadala v úvahu jen v případě, že by už v těchto dvou zemích nebylo kam růst. "Československý trh je nevyspělý a nevyčerpaný. Lidé často nevědí, co mají dělat s penězi a dávají je do různých fondů. Ve Velké Británii investoři běžně hledají správce majetku, tady na to lidé nejsou zvyklí a chodí obvykle za bankami, které však tyto služby často nenabízejí," říká Zychová a dodává, že nemá smysl spravovat malé objemy peněz. Raději se proto chce v budoucnu zaměřit na menší počet bohatších klientů a více se na jejich portfolia soustředit. "I proto jsme zvýšili minimální požadavek pro naše klienty na milion eur," konstatuje.

Výkonnost finančních trhů, od které se budou do velké míry odvíjet i výsledky Verdi Capital, podle Zychové v nejbližší době ovlivní zejména růst úrokových sazeb. Ve Spojených státech už začal a bude následovat i v Evropě. "Amerika je nyní tři až pět let před Evropou. Podařilo se jí nastartovat ekonomiku a není tolik závislá na dalších zemích. Věřím, že to povede k růstu sazeb a potenciálně také k inflaci."

"Pro nás to znamená, že dluhopisy jsou pořád špatný produkt. Budeme držet disciplinovaný přístup a přesouvat ještě více peněz do akcií dobře ohodnocených firem. Růst úrokových sazeb totiž určitě způsobí krach předlužených podniků," je si jistá žena, která sama sebe označuje za investora, jenž na sebe rád bere riziko.

"Vím, co chci, a když vidím, že se něco zajímavého vyprodává, dávám do akcií té firmy mnohem více peněz než naši klienti. Dříve jsem na trhu investovala na páku i s vypůjčenými penězi, teď už se do toho moc nepouštím. Raději budu vydělávat stabilně osm až deset procent ročně než spekulovat. Příliš velké kolísání je nepříjemné," říká.

City brexit přežije

Pomoci ke stabilním výnosům by jí mohly i nemovitosti v Londýně, do kterých začala investovat před deseti lety. Otázka však je, jak dopadnou vyjednávání o uspořádání vztahu mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu.

Londýn je jedním z nejvýznamnějších finančních center světa a lidé, kteří tam přicházejí pracovat z nejrůznějších zemí, tvoří významnou část poptávky na realitním trhu. Pokud by velké banky kvůli brexitu přesunuly svoje zaměstnance jinam, mělo by to na ceny britských nemovitostí nepříznivý vliv.

Dopady brexitu jsou kromě propadu libry patrné i v oblasti investování. Některé fondy se už nyní zbavují rizikovějších britských aktiv, protože podle regulací mohou investovat například jen do zemí Evropské unie. Zasažena byla i oblast fúzí a akvizic. Část už dojednaných prodejů firem se po referendu nakonec vůbec neuskutečnila. "Na druhou stranu ovšem brexit vytváří i příležitosti. Panika a nejistota pomohou pročistit trh," odhaduje Zychová. Je přesvědčena, že Londýn si nakonec svoje výsadní postavení uchová.

"Finančnictví je v Londýně tak zakořeněno, že je nepravděpodobné, aby se celé City přesunulo například do Frankfurtu. Pozice Londýna možná oslabí, ale brexit nebude mít fatální dopad. Investiční bankéři, které ve Velké Británii znám, ostatně už teď přemýšlí, jak na odchodu země z unie naopak vydělat." Investorka přesto připouští, že kvalita investičních bank se může snižovat. A to nejen v Londýně, ale i na Wall Street nebo jinde ve světě. Důvodem je to, že k horšímu se mění vnímání bankovnictví mladými lidmi, kteří by měli současné bankéře nahradit. Banky proto budou mít na výběr ze stále menšího počtu talentů. "Dnes jsou pro mladé lidi velmi atraktivní start-upy a technologické firmy. Mnoho jich chce také podnikat. My jsme byli motivovaní obrovskými bonusy, dnešní generaci peníze tolik nezajímají. Jde jim o životní styl," popisuje Zychová a zároveň přiznává, že platy ve finančnictví se za posledních 15 let změnily. "V 90. letech nás opravdu dobře platili. Teď už se to urovnává i s ohledem na to, čím si banky během krize prošly."

Jedna z mála Češek, které zažily Wall Street i finanční centrum v londýnském City, zároveň prozrazuje, jak se dokázala prosadit v převážně mužském světě peněz. "Určitě to byla silná vůle. V období divokých 90. let, kdy jsem začínala, se do investičních bank dostal každý, kdo byl průbojný a uměl cizí řeči. Nebylo tak těžké se tam dostat, ale udržet se. Často jsem musela hodně zatínat zuby a bojovat sama se sebou. Dnes už to mladí mají jednodušší, prostředí není tak tvrdé." Radí ženám, které by její kariéru chtěly následovat, aby se nebály přihlásit se i na vysoké řídicí pozice.

Motivovat by je mohly kvóty, které by firmám stanovily povinný podíl žen v managementu či představenstvech. Jejich zavedení Zychová podporuje. Považuje je za impulz, jenž by ženy přesvědčil, že mají šanci uspět. "Není to tak dlouho, kdy ženy nemohly ani volit. Být jedinou ženou v týmu třiceti mužů je výzva. Leckdo před tím může mít respekt," argumentuje žena, podle které je ale cennou zkušeností i samotná práce v zahraničí.