Devět ministrů překvapilo nového šéfa státních financí Ivana Pilného (ANO) svým požadavkem na další miliardy pro velké investiční akce pro tento rok. Ministerstvům se přitom nedaří k tomu určené peníze dostatečně využít, letos z nich investovala třináct miliard, tedy jen málo přes deset procent. Přesto nyní ministři chtějí na velké investiční akce přidat dalších patnáct miliard. Jejich požadavky se bude ve středu zabývat vláda.

Ministr financí Ivan Pilný dopředu ohlásil zamítavé stanovisko na zvýšení investičních prostředků pro tento rok, pokud jednotlivé resorty dlouhodobě nedokážou peníze efektivně investovat. "Výraznou část navrhovaných projektů lze řešit vlastními zdroji," píše Pilný ve zprávě, kterou předloží vládě. S jednotlivými ministry chce přesto diskutovat. "Na základě výsledků jednání bude vládě předložen další materiál již s konkrétní podobou restrukturalizace rozpočtu," řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Podle něj resorty většinou argumentují tím, že k nejvyššímu využití prostředků státního rozpočtu dochází až ve druhé polovině roku s ohledem na zdlouhavý proces přípravy projektů.

Jak investují ministerstva

Kolik dosud utratila z přidělených peněz

(pouze investice bez dotací z evropských fondů)
◼ Ministerstvo zahraničních věcí: 0,1 procenta
◼ Ministerstvo vnitra: 24 procent
◼ Ministerstvo pro místní rozvoj: 7,8 procenta
◼ Ministerstvo průmyslu a obchodu: 35,1 procenta
◼ Ministerstvo dopravy: 6,9 procenta
◼ Ministerstvo zemědělství: 8,6 procenta
◼ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: 31,6 procenta
◼ Ministerstvo kultury: 9,3 procenta
◼ Ministerstvo zdravotnictví: 12,9 procenta

12 procent

všech peněz určených na investice dokázala využít ministerstva do konce května. Přesto požadují další prostředky na velké akce.

Zkušenosti z posledních let ale říkají, že využít peníze se dlouhodobě nedaří a situace se nezlepší ani na konci roku. Například na konci toho loňského se v rozpočtu nahromadilo přes 75 miliard korun nevyužitých investičních peněz z minulých let.

Oslovená ministerstva potvrdila, že očekávají úspěšné "utrácení" ve druhé polovině roku. "V porovnání s předchozími lety je tempo čerpání standardní a rozhodně není nedostatečné. Většina prostředků je každoročně v dopravním stavebnictví čerpána až ve třetím a posledním čtvrtletí roku," potvrdil Tomáš Neřold, mluvčí ministerstva dopravy, které chce přidat 2,3 miliardy korun.

Částku 238 milionů zase požaduje ministerstvo zahraničí, mimo jiné na obnovu vozového parku nebo na zajištění bezpečnosti zastupitelských úřadů. "Navýšení požadujeme z důvodu hlubokého poddimenzování financování nejen oprav a udržování, ale i obnovy stávajícího majetku," uvedla mluvčí resortu Irena Valentová. Podobně chce ministerstvo zemědělství rovnou miliardu na opravy vodních toků a pro rolnický a lesnický fond nebo 3,2 miliardy ministerstvo kultury na rozvoj a obnovu kulturních zařízení.

Dalším důvodem, proč ministři žádají o další peníze, aniž by dokázali utratit ty stávající, je skutečnost, že údajně mají značnou část prostředků "blokovaných" na projekty spolufinancované EU.

"Více než devadesát procent z celkového objemu nevyčerpaných financí je určeno na již schválené akce s již uzavřenými smlouvami," uvedla Štěpánka Čechová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. To chce 1,7 miliardy korun na obnovu zdravotnické infrastruktury a nemocnic.

"Pokud je v rámci investičních programů vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, tak tyto finanční prostředky jsou vázány na jednotlivé akce a nelze s nimi již nikterak disponovat," potvrdila Simona Cigánková z ministerstva kultury.

Podobně argumentují i další resorty, nicméně i tady vypadá realita jinak. Stačí se podívat na projekty bez spoluúčasti EU, kde peníze nejsou dopředu blokovány. Celkově se letos podařilo utratit jen necelých 15 procent přidělených peněz (čerpání investic zmíněnými devíti ministerstvy zobrazuje tabulka vpravo). Nejvíce, kolem jedné třetiny peněz, využilo ministerstvo průmyslu a obchodu, ale například resorty zahraničí nebo pro místní rozvoj se pohybují v řádu jednotek procent.