Podle Evropské investiční banky (EIB) by české firmy měly využít období nízkých úrokových sazeb pro svůj budoucí rozvoj. Pomocí úvěrů by měly investovat do nových technologií, které by pomohly zvýšit konkurenceschopnost. Představitelé EIB to řekli na úterní investiční konferenci v Praze, pořádané ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB).   

"Vynakládáme hodně úsilí na to, abychom firmy přesvědčili o důležitosti investic, dokud jsou úrokové sazby ještě nízké," řekla ve svém vystoupení Flavia Palanza, ředitelka finančních operací EIB.

Z analýz ČNB například vyplývá, že tuzemské firmy využívají relativně málo úvěry a spoléhají se spíš na peníze z vlastních zdrojů. To se podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara týká hlavně menších rodinných firem, které se k úvěrům staví velmi obezřetně.

Investice kopírují cyklus čerpání peněz z EU  

Petr Král, náměstek ředitele měnové sekce ČNB, také poukázal na fakt, že výkyvy v investiční aktivitě firem kopírují cyklus čerpání peněz z dotací EU. V oblasti státních investic se loni zase projevila zpoždění ve výstavbě dopravní infrastruktury, související s vleklými schvalovacími řízeními.

Objem úvěrů poskytnutých v Česku od EIB v posledních letech klesal. V letech 2014 a 2015 se dokonce objem těchto půjček dostal pod evropský průměr (měřeno vůči HDP). Důvodem bylo podle ředitelky Palanzy opět snížení financování projektů státu.

EIB je banka Evropské unie. Vznikla na sklonku 50. let s myšlenkou, že bude cestou úvěrů a bankovních záruk pomáhat k prosperitě a přispívat k vyhlazení ekonomických nerovností v Evropě. EIB poskytuje peníze s výhodnými úroky díky svému vysokému ratingu. Projekty, které banka spolufinancuje, často prostřednictvím svého fondu (Evropský investiční fond), se zaměřují hlavně na zlepšení životního prostředí a infrastrukturu, na inovace a na pomoc menším firmám. Akcionáři EIB jsou jednotlivé členské státy unie, včetně České republiky.

Celkově loni EIB poskytla rekordních 84 miliard eur. Největší část těchto peněz, asi 34 miliard, šlo na podporu malých a středních podniků. Banka poskytuje vždy jen polovinu financování, ostatní musí přicházet ze státních nebo soukromých zdrojů.

V Česku EIB loni poskytla v úvěrech 526 milionů eur. Jednalo se převážně o projekty na podporu malých podniků a v menší míře šlo i o financování modernizace elektrické přenosové sítě nebo financování obnovitelné energetiky.

Malé a střední podniky podporuje EIB pomocí podpůrných programů tuzemských bank, například České spořitelny a Komerční banky. Část projektů je navíc financována přes banky s pomocí Evropského investičního fondu.

Čekání na oživení státních investic

V oblasti státní sféry vidí EIB budoucnost v tuzemské podpoře dopravy a zdravotnictví. Stát ale podle ředitelky Palanzy zatím neprojevuje velký zájem o úvěrování EIB, částečně také proto, že má větší zdroje z rozpočtu a může použít i dotace z EU.

I podle Krále z ČNB se letos a v příštím roce investice státu pravděpodobně oživí. To bude souviset "s lepším čerpáním evropských peněz a s nástupem nového dotačního období," řekl Král ve svém vystoupení.

EIB odhaduje, že letos banka poskytne na úvěrech v České republice 700 milionů eur, oproti loňským 526 milionům eur. Další prostředky poskytne Evropský investiční fond díky programům na podporu start-upů.

Investice ve vleku evropských dotací    

I bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, který je dnes hlavním ekonomem středoevropského holdingu pojišťovny Generali, vidí problém v tom, že firmy své investice odvíjejí od cyklu čerpání evropských dotací. Podniky by spíš měly investovat do zvýšení produktivity na základě potřeb a strategií, než podle termínů stanovených v Bruselu, řekl Singer.

Podle analýz ČNB sice tuzemské firmy vytvářejí investice převážně z vlastních zdrojů, ale podíl investic spolufinancovaných z fondů EU narůstá už déle než šest let. Navíc meziroční růst celkových firemních investic v letech 2014 a 2015 byl znatelně tažen právě projekty spolufinancovanými z EU. Loni tyto investice klesly. Vyplývá to z dat o chování tuzemských podniků, kromě bank.

K růstu české ekonomiky v minulých obdobích podle ekonomů přispělo nejen hospodářské oživení u našich západních sousedů, ale i konec předchozí programové období pro čerpání evropských peněz. To mělo skončit v roce 2013, ale bylo prodlouženo o dva roky. Státní úřady, města i firmy se totiž ještě na poslední chvíli snažily získat část přidělených dotačních peněz. Současné programové období potrvá do roku 2020.