Centrální banka v prvních šesti dubnových dnech nakoupila v rámci devizových intervencí eura za 17,6 miliardy korun. Protože poté umělé oslabování koruny po téměř třech a půl letech skončilo, je jasné, že ČNB od listopadu 2013 na nákup eur vydala celkem 2,05 bilionu korun.

Cílem kurzového závazku centrální banky bylo především nastartovat růst cen a zabránit tak hrozící deflaci, která by mohla mít nepříznivé dopady na ekonomiku. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala slabá koruna českému hospodářství pomohla. "Rychleji rostly exporty, zaměstnanost a mzdy. Otázkou však je, jestli bylo nutné prodloužení intervencí až do dubna 2017," uvedl Dřímal. ČNB podle něj byla raději opatrná, než aby riskovala, že dřívější konec intervencí přinese do ekonomiky šok.

Dřímal zároveň zmínil náklady intervencí, mezi něž patřily zejména dražší dovozy pro spotřebitele i firmy. Umělé oslabování koruny přispělo také k utváření prostředí extrémně nízkých výnosů aktiv, které pomohlo k rychlému růstu cen nemovitostí.

Devizové rezervy ČNB během intervencí narostly z 20 na 70 procent HDP, což je jedna z nejvyšších hodnot na světě. Pokud bude česká měna nadále posilovat, budou mít rezervy držené v zahraničních měnách po přepočtu na koruny stále nižší hodnotu. Centrální bance tak hrozí ztráta. "Do jaké míry to bude pro ČNB problém, nelze v tuto chvíli určit. Bude to záviset také na tom, jak bude banka rezervy investovat," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.