Nízká poptávková inflace způsobená pomalým růstem mezd je hlavní překážkou zpřísnění měnové politiky v eurozóně. Ačkoli míra nezaměstnanosti spadla na nejnižší úroveň od března 2009, růst mezd zůstává slabý a vyvolává pochybnosti o skutečném zlepšení na trhu práce.
Pokles míry nezaměstnanosti je tažen hlavně klesajícím počtem nezaměstnaných, nikoli však rostoucím počtem zaměstnaných. Dochází k tomu, že narůstá počet lidí, kteří by rádi pracovali, ale práci aktivně nehledají, protože se domnívají, že pro ně žádná práce není. Od vypuknutí hospodářské krize do roku 2016 narostl podíl těchto lidí na celkové pracovní síle z pěti na šest procent. Takoví lidé přitom vypadnou ze statistiky nezaměstnaných. Jestliže k nim připočteme i pracovníky, kteří jsou zaměstnáni na zkrácený úvazek, ale rádi by pracovali na plný úvazek, zjistíme, že skutečná míra nezaměstnanosti v eurozóně by byla podstatně vyšší než současných 9,3 procenta.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
