Otázka první: Proč investovat do bytu? Na dlouhých (desetiletých, stoletých) časových řadách se ukazuje investice do bytu nejen jako bezpečnější, ale rovněž jako výnosnější než investice do měnových, dluhopisových, akciových instrumentů, a dokonce i než do zlata. Je to dáno tím, že byt je spojen s unikátním aktivem − pozemkem. Vyjma válek, revolucí a totálních katastrof je dlouhodobý pokles hodnoty dejme tomu o 20 procent u nemovitosti velmi nepravděpodobný, zatímco u ostatních aktiv reálně možný. Nemovitosti dobře "absorbují" inflační tlaky, jde tedy o vynikající nástroj pro dlouhodobé udržení hodnoty. V Praze (a středoevropských velkoměstech) je cena navíc pod pokličkou naší kupní síly, což v globalizovaném světě zavání potenciálem pro další růst způsobený zájmem zahraničních investorů.

Otázka druhá: Má smysl investovat do bytu v Praze při současné úrovni cen? Z pohledu čistě pražského trhu jsou ceny vyšroubované kvůli nezodpovědné politice města, které v době největšího (za poslední desetiletí) ekonomického růstu uměle přiškrtilo výstavbu bytů hluboko pod reálnou poptávku. Praha se propadá v žebříčcích "Cena bytu vyjádřená počtem průměrných platů". Jenže na druhé straně je očekáván přiliv nových obyvatel do Prahy. Podle IPR asi 160 tisíc do roku 2030. Příliv lidí, stáří bytového fondu kolem 60 let a zmiňovaný globální pohled dávají za pravdu těm, kteří věří v další růst cen. Pro investory, kteří mají investiční horizont sedm a více let, je tedy investice smysluplná i při současných cenách.