Prezident zkoušel, co Sobotka vydrží, říká předseda Senátu Štěch. Podle něj Zeman doufal, že premiér selže

V uplynulých týdnech byl předseda Senátu Milan Štěch jedním z nejhlasitějších a neotevřenějších kritiků prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu si podle něj vykládá ústavu, jak se jí líbí, a pohrdá zákony. Nyní, na konci vládní krize, dodává, že prezidentovi chybí velkorysost. A není s to se zbavit dávné křivdy, kterou dává za vinu šéfovi ČSSD a premiéru Bohuslavu Sobotkovi, který ho v roce 2003 nepodpořil v tehdy ještě nepřímé volbě o Pražský hrad. "Prezident teď zkoušel, co předseda vlády vydrží a zda obstojí. Doufal, že selže," myslí si Štěch.

Pro případ "zpupného" prezidenta ale podle něj přesto není třeba měnit ústavu: "Právní normy, natož ústava, nemohou do detailů řešit každou situaci, která v životě nastane," tvrdí.

Nejen špatným krokem, ale v první řadě políčkem tuzemskému soudnictví pak podle Štěcha byla milost pro dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka. Ten si v době rozhovoru užíval první hodiny na svobodě. "Možná by bylo dobré, kdyby v těchto případech byla nutná kontrasignace premiérem," uvažuje o nových pravidlech pro udělování prezidentských milostí Štěch.

Už pár dní se Jiří Kajínek těší ze života na svobodě. Co na to říkáte?

Nepovažuji to za správný, a tím pádem ani dobrý krok, který se prezident rozhodl udělat. Je to jeho právo, takže to respektuji. Ale je to ze strany Miloše Zemana políček vyšetřovatelům, prokuratuře a zejména soudům.

A políček, který je, nebo není namístě?

Není namístě. Pochopil bych, kdyby se prezident zasadil o nový přezkum toho případu. Ale pokud je tam pravomocné rozhodnutí a nebyly zjištěné a prokázané nové skutečnosti, které by hovořily ve prospěch pana Kajínka…

Není načase omezit, když už ne úplně zrušit institut prezidentské milosti?

Myslím, že bychom zejména při ústavních změnách neměli podléhat nějakému krátkodobému poznání a skutečnosti. Měli bychom to posuzovat v širších souvislostech a delším horizontu. Možná by bylo dobré, kdyby v těchto případech byla nutná kontrasignace premiéra, který za exekutivu skutečně zodpovídá.

Vy sám budete takovou změnu iniciovat?

Oficiálním iniciátorem asi nebudu. Ale tím, že to teď říkám veřejně, dávám najevo, že bych o takovou změnu usiloval a rád bych si o ní vyslechl fundovanou, odbornou diskusi.

Kontrasignaci naopak už zákon předpokládá v případě odvolání ministrů. Vy jste byl velkým kritikem toho, jak Miloš Zeman postupoval ve vládní krizi.

Prezident zkoušel, co předseda vlády vydrží a zda obstojí. Ne že by ho chtěl zkoušet, aby prokázal svoje schopnosti, ale doufal, že selže.

A selhal, nebo obstál?

Bohuslav Sobotka to ale podle mě zvládl velmi dobře. Ale je to jeden z konkrétních případů, kdy prezident jde po hraně ústavy, nedrží se zvyklostí, snaží se zasahovat do věcí, které by měly být na úrovni politických rozhodování, sněmovny, vlády.

Je český právní systém připravený na "zpupného" prezidenta, který se pohybuje až na mantinelech ústavy a zákonů? Neměl by systém pojistek pro tyto případy být efektivnější?

Já bych nepoužil slovo zpupný. Podle mě má prezident zkrátka špatné poradce. Kdyby měl fundované poradce a jako moudrý prezident si od nich nechal poradit, tak by se do takového stavu neměl dostat. Neměl by ten problém nechat eskalovat a měl by potlačit své osobní vyhraněné názory a emoce, které mohou jeho přístup komplikovat.

A to se podle vás stalo?

Ano, domnívám se, že i v této věci hrál velkou roli jeho dlouhodobě negativní přístup k Bohuslavu Sobotkovi. Jeho neustálá odveta za věci, které se staly někdy před patnácti lety. To prostě do takové pozice vůbec nepatří. Svědčí to o chybějící velkorysosti, kterou bych od hlavy státu očekával.

Neměl by ústavní pořádek právě na případy chybějící velkorysosti a špatných poradců myslet?

Právní normy, natož ústava, nemohou do detailů řešit každou situaci, která v životě nastane. To jsou obecné kodexy, které vytvářejí nějaké prostředí, pravidla a mantinely. A jsou tam také opravné prostředky, v tomto případě ústavní žaloba. Je pravda, že přímou volbou prezidenta je ten mechanismus případné nápravy zdlouhavější. Ale já doufám, že budoucí prezidenti budou s tím úřadem zacházet zodpovědněji.

Co když ale bude budoucím prezidentem republiky ten stávající?

Tak to bude demokratická volba lidí, kterou budu respektovat. Ale jakýkoliv prezident, stávající nebo budoucí, by neměl provádět svůj výklad ústavy na základě svých osobních názorů. Paragraf je zakroucený, ale ne proto, aby si ho mohl každý vykládat, jak chce.

Je to, jak se stávající prezident chová, argumentem proti přímé volbě?

Nemyslím si, že je na základě jedné aktuální zkušenosti třeba přímou volbu odmítat. Tehdy to byla adekvátní reakce na to, jak se problematicky volil prezident formou parlamentu. Já osobně jsem stále jejím zastáncem, s tou vírou, že snad už nás nepotká to, že jakýkoliv prezident si bude podle svých osobních potřeb a nálad vykládat ústavu.

Co říkáte na zatím ohlášené uchazeče o prezidentský post?