Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se rozhodla prodloužit dohodu o omezení své těžby o devět měsíců do března příštího roku. Agentuře Reuters to sdělil jeden z delegátů čtvrteční schůzky ve Vídni. K dohodě by se měla připojit zhruba desítka dalších zemí mimo ropný kartel, včetně Ruska.

OPEC se spolu s dalšími zeměmi ke konci loňského roku dohodl snížit těžbu ropy od ledna do letošního června celkově zhruba o 1,8 milionu barelů denně. Snahou producentů bylo snížit světové zásoby vytěžené suroviny, které srážejí dolů její ceny, což producentům snižuje příjmy. Snaha vyřešit nadbytek ropy na trhu a podpořit cenu ropy však ne zcela vychází. Členské země i Rusko sice dosavadní dohodu ve vysoké míře dodržují, klesající náklady na těžbu a také vyšší ceny motivují americké těžaře z břidlic ke zvyšování produkce. Ta je nyní ve Spojených státech o 10 procent vyšší než loni v létě a přesáhla devět milionů barelů denně.

Dosavadní dohoda přispěla k vytlačení cen ropy nad 50 dolarů za barel, dál už ale ceny vzhledem k nadále vysokým zásobám nerostly. Saúdská Arábie a Rusko se proto v polovině května shodly na potřebě dohodu prodloužit o dalších devět měsíců, aby se zásoby konečně podstatně snížily a tím se obnovila rovnováha na trhu.

Kvůli nadbytku ropy na trhu v úvodu tohoto měsíce cena ropy Brent spadla až ke 47 dolarům za barel a byla nejníže od loňského podzimu. V předchozích dnech cena ale už v očekávání prodloužení dohody vystoupala až na 54 dolarů za barel.

Svého záměru snížit nadbytek ropy na trhu by tentokrát mohly OPEC a Rusko dosáhnout. Podle odhadů agentury Bloomberg se díky prodloužení dohody dostanou zásoby ropy v zemích OECD pod pětiletý průměr v březnu příštího roku. Sám OPEC očekává, že se tak stane o něco později, naopak Mezinárodní agentura pro energii (IEA) si myslí, že to bude dřív.

Na druhou stranu produkce ropy ve Spojených státech by měla dále růst. Hrozbou pro OPEC je také případný nárůst produkce v Nigérii a Libyi, které patří do OPEC, ale nejsou dohodami vázány. Důvodem je bezpečnostní situace v obou zemích, která narušuje fungování ropného průmyslu a související infrastruktury.

Nejisté je také chování Iráku, který bývá v dodržování dohodnutých kvót nespolehlivý.