Nový člen vedení České národní banky Marek Mora se vyslovil proti tomu, aby Česko rychle přijalo euro. Podle Mory, který byl do nedávna jedním z nejvýše postavených úředníků v evropských institucích, by vstup do eurozóny mohl znamenat, že by Češi museli přispět na placení dluhů Řecka nebo na garance za italské či jiné západoevropské banky. Mora to řekl ve velkém rozhovoru, který vyjde v pátečních Hospodářských novinách.

Mora připodobňuje současnou eurozónu k nehotovému "staveništi," na kterém by nově příchozí Česko mohlo "přijít k úrazu". Česko se sice při vstupu do EU v roce 2004 zavázalo euro přijmout, ale od té doby se podle Mory podmínky v eurozóně výrazně změnily. "V mezidobí vznikly věci u stolů, u kterých jsme neseděli," uvedl bývalý vysoce postavený úředník v Bruselu. Navrhuje proto, aby Česko počkalo mimo jiné na to, co se bude v Evropě dít po zvolení Emmanuela Macrona francouzským prezidentem.

Post ministra financí eurozóny ani vlastní rozpočet skupiny zemí platících eurem ale podle Marka Mory nakonec nevzniknou. "Já jsem k tomu velmi skeptický, myslím si, že to řada států nebude chtít připustit," uvedl centrální bankéř.

Zapomínat by se podle Mory nemělo ani na problémy Řecka. "Odepsání části jeho dluhů by možná ekonomicky dávalo smysl, ale věřitelé se mohou bát, že pokud by Řecku zásadně ustoupili, vytvořil by se tím precedens. Ten by pak mohl být v budoucnu přenesen na země úplně jiných rozměrů," odhaduje.

Marek Mora je součástí sedmičlenné bankovní rady ČNB od letošního 13. února. Je jedním z Čechů s největšími zkušenostmi s fungováním evropských institucí, kde pracoval dohromady téměř deset let. V době českého předsednictví Radě EU byl náměstkem ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry a vedl tým, který celé předsednictví po obsahové stránce koordinoval. Od roku 2010 působil v generálním sekretariátu Rady EU – nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka Uweho Corsepia a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku.

Více se o názorech Marka Mory nejen na přijetí eura, ale také na měnovou politiku centrální banky, zvyšování úrokových sazeb, ukončení devizových intervencí a budoucí nakládání s rezervami ČNB, dočtete ve velkém rozhovoru v pátečních Hospodářských novinách.