Hlava Google.org, jedné z největších firemních nadací na světě, Jacquelline Fullerová je matkou dvou dcer. Když byly malé, vodila je do Googlu a ukazovala jim inženýrky a ostatní ženy, které v technologické firmě pracovaly. Výsledkem je, že jedna z dcer vystudovala počítačové vědy. Stejnou metodu razí Fullerová v nadaci, která dává podstatnou část svého rozpočtu na vzdělání. Ve velkém podporuje ženy, aby byly vidět a šly příkladem dalším. Bez toho je prý nikdy neuvidíme v počítačových oborech a ochudíme se o ekonomický růst.

HN: Proč jste přijela právě do České republiky?

Obrátil se na nás český tým, aby nadace Google.org, kterou řídím, podpořila českou organizaci Czechitas Dity Přikrylové. Rozhodli jsme se pro.

HN: Jak bude podpora vypadat?

Czechitas dostane zhruba šest a půl milionu korun. A kromě toho se snažíme najít Google mentory, kteří by organizaci a členkám kurzů mohli být nápomocní.

Jacquelline Fullerová

◼ Deset let šéfuje jedné z největších firemních nadací světa – Google.org. Předtím vedla nadaci Billa a Melindy Gatesových, kterou pomáhala v roce 1995 zakládat.

◼ Do Prahy, kde jsme dělaly rozhovor, přijela poprvé. Nadace Googlu v Česku začala podporovat organizaci Czechitas založenou Ditou Přikrylovou, která podporuje digitální vzdělávání žen a dívek v regionu. Google.org jí poskytla šest a půl milionu korun.

◼ Z Prahy Jacquelline Fullerová pokračovala do Německa na setkání G20 Women 20, kde po boku Angely Merkelové mluvila o potřebě začleňování žen. "Je to moje téma," říká.

HN: Česko je první země v regionu, kde Google.org někoho podpořil. Kde jinde působíte?

Jsme globální nadace, takže se díváme všude po světě. Dáváme přes milion dolarů ročně do různých odvětví a oblastí. Investujeme do zdánlivě obyčejných věcí, jako je gramotnost a vzdělání v Indii, Africe či Brazílii.

HN: Odkud pocházejí lidé, kteří pracují pro technologické firmy v Silicon Valley? Souvisí to s vaší podporou?

Hodně z nich se narodilo mimo USA. Google zaměstnává ženy i muže z různých koutů světa, náš generální ředitel Sundar Pichai například pochází z Indie, jeden ze zakladatelů, Sergey Brin, zase z Moskvy.

HN: Vaše podpůrné aktivity lze tedy vnímat také jako cestu, jak získat další zaměstnance?

Ne, není to způsob, jak najímat nové lidi. Nemáme zálusk na žádný byznysový benefit. Nevím, jestli se třeba Czechitas podívá do Silicon Valley. Oceňujeme ale, že pracuje s programováním a daty a že v tom vzdělává další. Proto jí chceme pomoct.

HN: Proč je pro vás téma ženy tak důležité?

Je to můj oblíbený námět. Když se podíváte na téma žen v technologiích, je široké. Ženy jsou důležité pro ekonomiku, tvoří polovinu populace. Potřebujeme je v terénu, pro různé obory. Potřebujeme je vzdělávat. Zároveň jsou konzumentkami technologií. Většina programů a aplikací je dnes navrhována muži inženýry. My chceme mít jistotu, že i druhá půlka populace bude mít přístup k vytváření technologií. A obecně platí, že ženy týmům prospívají − kolektivy, v nichž jsou ženy, jsou efektivnější a mají lepší produktivitu.

HN: Je mezi technologickými firmami velká konkurence, pokud jde o shánění žen?

Vlastně to tak trochu je. Obecně má v Americe vysokoškolský titul více žen než mužů. Studují biologii, fyziku, různé obory. Jediný obor, kde je trend opačný, jsou počítačové vědy. Před lety vycházelo z těchto škol 27 procent žen, dnes je to 18 procent. Proto musíme do této oblasti investovat. Nejde jen o Google, ale o celé odvětví, ve světě i v Evropě. Podle studie Eurostatu bude v roce 2020 až 900 000 pracovních míst v EU neobsazených, protože lidé nebudou mít potřebné digitální dovednosti.A tady nastupuje naše role.

HN: Je toto téma důležité i pro vlády ve světě?

Mělo by zajímat všechny, kteří se starají o budoucnost ekonomiky a hospodářského růstu. Veškerý vývoj naznačuje, že pro většinu oborů bude prostě digitální znalost a gramotnost důležitá.

HN: Co ženám podle vás chybí k tomu, aby se o technologie více zajímaly?

Potřebují vidět pozitivní příklady, potřebují, aby jim doma či ve školách vysvětlovali, že počítačové vědy jsou dobré. Poměr na školách v tomto oboru je 18 chlapců na jednu dívku. Není divu, že ženám chybí vzory.

HN: Pomůže, když se do tématu zapojí muži?

Muž může být skvělý mentor, ale jen dívka může být další dívce příkladem. Například když se v USA odvysílal seriál Sběratelé kostí o forenzních vyšetřovatelkách, ve velké míře nalákal k tomuto oboru ženy.

HN: Máte dvě dcery, co dělají?

Jedna vystudovala počítačové vědy, druhá studuje medicínu.

HN: Hrála jste v jejich rozhodování o budoucnosti velkou roli?

Vodila jsem je do Googlu a záměrně jsem je prováděla mezi inženýrkami a ženami napříč odvětvími. Chtěla jsem, aby viděly, že i třeba umění nebo móda se dají spojit s technologiemi a slibuje to docela zajímavou kariéru.

HN: Díky tomu, že pocházíte z diplomatické rodiny, jste jako dítě hodně cestovala. Zažívala jste různé přístupy k ženám?

Žili jsme v Německu, Sovětském svazu, Francii a Indii. Přístup k ženám není nikde nějak specifický. Všude je třeba dívkám představovat vědkyně, matematičky, inženýrky. Mělo by se jim ukázat, že u počítačů se jen neprogramuje, nehrají se hry jako Starcraft, ale že se taky díky nim dá měnit svět. Že se dá třeba snížit úmrtnost dětí v Keni.

HN: Vystudovala jste mezinárodní vztahy. Napadlo vás, že budete pracovat v největší technologické firmě světa?

Lidé se mě často ptají, jestli jsem měla jasnou představu, kariéru… Neměla. Když jsem byla malá, Google neexistoval. Pak jsem pracovala pro nadaci Gatesových, která se hodně zaměřuje na to, jak v pomoci využít vědu a technologie. Takže jsem osm let strávila v takovém prostředí. Když jsem pak přešla do Googlu, se Sheryl Sandbergovou (dnes provozní ředitelka Facebooku) jsme řešily to samé: jak může být nápomocný Google, v čem může být v pomáhání jedinečný a nejlépe využít svou odbornost?

HN: Zmínila jste Gatesovy. Byla jste to vy, kdo je přivedl k nadační činnosti?

Byla jsem v zakládajícím týmu. Ale oba, Bill i Melinda, už měli velmi dobrou představu, co chtějí. Měli přehled, kde na světě umírají děti, měli statistiky. Vybírali jsme a objížděli cíle pomoci. Třeba v roce 1995 jsem byla s Billem ve slumu v Indii.

HN: Proč vlastně začali s nadací? Měli už moc peněz?

Bill často mluví o své matce Mary, která ho vychovala tak, aby vždy měl na paměti, že když se někomu hodně dostává, měl by taky společnosti něco vracet. Už docela brzy a mladý se rozhodl dát většinu svého jmění na charitu. Melinda také pracovala a vydělávala v Microsoftu a zastávala hodnoty, že je potřeba něco vracet. To oba věděli. Ale nevěděli, jak by bylo nejlepší to udělat.

HN: Byl velký rozdíl mezi osobní nadací Gatesových a nadací Googlu, kam jste přešla?

Nadace Gatesových byla na začátku hodně malá, pak se rozrostla. Faktem ale zůstává, že pořád rozděluje hlavně peníze. Google přemýšlí, jak využít v činnosti svůj background a zkušenosti. Dáváme neziskovkám aplikace a další produkty zadarmo. A to má hodnotu přes miliardu dolarů ročně. Peníze jsou jen ze zdrojů Googlu − je to procento z ročních příjmů.

HN: Myslíte, že je důležitější poskytovat peníze, nebo konzultace a pomoc v oboru, v němž se považujete za odborníky?

Obojí. Jsem velký zastánce peněz pro chudé rodiny, farmáře, kde hotovost má jasný rychlý účinek: zmírní hlad. Na to nepotřebujete moc mentorování. Pak jsou ale oblasti, jako je třeba již zmíněný nedostatek žen, a v těch to peníze nevyřeší. Tady je prostě namístě oborové trénování, předávání zkušeností.

HN: Jak přesvědčujete Sergeye Brina a Larryho Page, kam posílat pomoc? Je těžké u otců Googlu obhájit dávání peněz třeba na chudobu v Africe?

Nemusím je přemlouvat, oni sami založili nadaci Google.org. Když šli na burzu, zavázali se k tomu, dávat procento ze zisku do nadační činnosti. Byl to jejich nápad. Řekli si, že chtějí, aby byl svět lepší místo. Pořád se ptají, kde můžou být nápomocní.

HN: Kam hlavně směřuje rozpočet nadace?

Jeden balík, a to opravdu velký, jde na vzdělávání − teď jsme třeba rozdělili 15 milionů dolarů. Druhá věc je podpora a rozvoj ekonomických příležitostí. A pak začleňování žen a minorit.

HN: Google má chytrou daňovou strukturu. Neušetříte na daních víc, než dáte na filantropii?

Platíme veškeré daně a dodržujeme zákony ve všech zemích, kde působíme. Pokud budou zákony jiné a my budeme muset změnit strukturu, uděláme to. O těchto změnách by se mělo diskutovat na půdě OECD. Dodržujeme legislativu, ale stejně tak vidíme důvod filantropicky investovat, to s tím nesouvisí. Jedna věc jsou zákony, druhá věc je náš postoj a dobrovolná aktivita.